Čím je dáno, jaké máte zdraví — Co můžete dělat
ZDRAVÍ, na rozdíl od rýže nebo mouky, nemohou sociální pracovníci rozdávat. Nelze ho přinést v tašce, protože to není spotřební zboží, ale stav. „Zdraví,“ podle definice WHO (Světové zdravotnické organizace), „je stav naprosté tělesné, duševní a sociální pohody.“ Co však určuje míru této pohody?
Skromný domek je možné postavit za použití prken, hřebíků a vlnitého plechu, ale tyto různé části často drží na čtyřech nosných sloupech. Podobně i naše zdraví je utvářeno mnoha vlivy, ale všechny souvisejí se čtyřmi vlivy „nosnými“. Jsou to 1. chování, 2. prostředí, 3. lékařská péče a 4. biologická výbava člověka. Tak jako můžete učinit svůj dům pevnějším tím, že zkvalitníte sloupy, tak může být lepší vaše zdraví, když zvýšíte kvalitu těchto vlivných faktorů. Otázka je: Jak to lze provést, jsou-li vaše možnosti omezené?
Vaše chování a vaše zdraví
Vaše chování je to, co můžete ze všech čtyř faktorů ovlivnit nejvíce. Může vám pomoci, když je změníte k lepšímu. Jistě, bída omezuje možnosti změn ve stravě a návycích, ale když využijete ty možnosti, které dostupné jsou, můžete dosáhnout podstatného rozdílu. Všimněte si následujícího příkladu.
Matka má obvykle možnost zvolit si mezi kojením a umělou výživou. Podle dětského fondu OSN je kojení „z tělesného i ekonomického hlediska nejlepší možností volby“. Podle odborníků je mateřské mléko „nedostižná zdravá strava“, která dítěti poskytuje „přesně tu pravou koncentraci bílkovin, tuku, mléčného cukru, vitamínů, minerálů a stopových prvků, které potřebuje pro harmonický růst“. Mateřským mlékem rovněž přecházejí z matky do dítěte obranné bílkoviny neboli protilátky a poskytují dítěti slibný základ pro boj s nemocemi.
Zvláště v tropických zemích, kde jsou špatné hygienické podmínky, je kojení to nejlepší. Mateřské mléko na rozdíl od sušeného mléka nelze nadměrně ředit, aby se ušetřily peníze, nelze udělat chybu při jeho přípravě a vždy je v čistém obalu. V protikladu k tomu „u uměle živeného dítěte v chudém prostředí“, jak napsaly Synergy, noviny Kanadské společnosti pro mezinárodní zdraví, „je přibližně patnáctkrát vyšší pravděpodobnost, že zemře na průjmové onemocnění, a asi čtyřikrát vyšší pravděpodobnost, že zemře na zápal plic, než u dítěte, které je v takovém prostředí výlučně kojeno“.
Dále jsou zde ekonomické výhody. V rozvojovém světě je sušené mléko drahé. Například v Brazílii představuje umělá výživa dítěte pětinu měsíčního příjmu chudé rodiny. Peníze, které se ušetří kojením, mohou zajistit zdravější stravu celé rodině — včetně matky.
Vzhledem ke všem těmto výhodám byste asi očekávali, že se kojení stane velkou módou. Přesto zdravotničtí pracovníci na Filipínách uvádějí, že kojení je zde „ve vážném nebezpečí, že vymizí“, a studie provedená v Brazílii ukázala, že jedním z hlavních faktorů, které jsou spojeny s dětskou úmrtností u infekcí dýchacích cest, je to, že „děti nejsou kojeny“. Vaše dítě však může uniknout takovému osudu. Máte možnost rozhodnout se.
Snahu matky ochránit zdraví dítěte však často maří škodlivé zvyky ostatních členů rodiny. Příkladem je jedna matka v Nepálu. Bydlí se svým manželem a tříletou dcerkou ve vlhké místnosti. Malinká místnost — napsal časopis Panascope — je plná kuchyňského a tabákového kouře. Dítě trpí infekcemi dýchacích cest. „Nemohu manželovi zabránit, aby nekouřil,“ stýská si matka. „Kupuji teď pro manžela cigarety a pro dítě léky.“
Je smutnou skutečností, že dilema, jaké má tato matka, je stále častější, protože stále více lidí v rozvojových zemích plýtvá tak potřebnými penězi a vytváří si návyk na kouření. V podstatě na každého kuřáka, který v Evropě nebo ve Spojených státech přestal kouřit, začnou s kouřením dva lidé v Latinské Americe nebo v Africe. Mohou za to podle holandské knihy Roken Welbeschouwd podvodné reklamy. Slogany jako „Varsity: pro vynikající pocit jasné hlavy“ a „Gold Leaf: velmi důležité cigarety pro velmi důležité lidi“ přesvědčují chudé, že kouření je spojeno s blahobytem. Opak je pravdou. ‚Spálí‘ vaše peníze a zničí vaše zdraví.
Uvažujte o tom. Každou cigaretou, kterou člověk vykouří, si zkracuje délku života o deset minut a zvyšuje nebezpečí, že ho postihne infarkt, mrtvice, také rakovina plic, hrdla a ústní dutiny či jiné nemoci. V časopise UN Chronicle se uvádí: „Užívání tabáku je v celosvětovém měřítku nepochybně mezi příčinami úmrtí či postižení nedonošených dětí tou nejčastější příčinou, které lze předejít.“ Všimněte si prosím, že je to „příčina, které lze předejít“. Můžete zamáčknout svou poslední cigaretu.
Existuje samozřejmě mnoho dalších postojů, které ovlivňují vaše zdraví. Na straně 11 v průvodním rámečku k tomuto článku je uvedeno několik publikací, z nichž mohou mít užitek sbory, ve kterých někdo rozumí anglicky. Jsou země, kde lze tyto publikace nalézt v knihovně patřící k sálu Království svědků Jehovových. Je pravda, že získávání informací vyžaduje úsilí. Jeden představitel WHO však říká: „Bez poučených lidí, kteří byli informováni a vzděláváni, pokud jde o jejich zdravotní situaci, nelze vytvořit zdravou společnost.“ Podnikněte tedy tento zdraví prospěšný krok, který je zdarma: vzdělávejte se.
Zdraví a domov
Prostředí, které nejvíce působí na vaše zdraví — uvádí kniha The Poor Die Young (Chudí umírají brzy) — je váš domov a bezprostřední okolí. A je to v prvé řadě voda, která působí, že prostředí, v němž žijete, může být pro vaše zdraví nebezpečné kvůli vodě. Infekce, kožní choroby, průjmy, cholera, úplavice, tyfus a další nemoci mohou být způsobeny nevyhovující a závadnou vodou.
Jestliže k umytí rukou potřebujeme pouze otočit vodovodním kohoutkem, je těžké si představit, kolik času denně stráví lidé, kteří nemají doma vodovod, tím, aby vodu získali. Jeden kohoutek používá často více než 500 osob. To znamená čekání. Ale lidé s nízkým příjmem pracují mnoho hodin a čekání, jak uvádí kniha Environmental Problems in Third World Cities (Problémy životního prostředí ve městech třetího světa), „ukrajuje z času, který by bylo možné využít k vydělávání peněz“. Nelze se tedy divit, že proto, aby ušetřila čas, si šestičlenná rodina často nepřinese domů ani těch 30 kbelíků vody, které jsou pro tolik lidí denně zapotřebí. Pak je ale příliš málo vody na omytí potravy a nádobí, na vyprání šatstva a na osobní hygienu. Tak se vytvářejí podmínky, které jsou příznivé pro vši a mouchy — a ty jsou zdraví nebezpečné.
Přemýšlejte o této situaci. Jste závislí na kole, kterým jezdíte do vzdálené práce. Pokládali byste za ztrátu času naolejovat každý týden řetěz, seřídit brzdy nebo vyměnit dráty u kola? Ne, protože si uvědomujete, že i kdybyste teď zanedbáním údržby ušetřili několik hodin, ztratili byste možná později celý pracovní den, jestliže by se vaše kolo porouchalo. Podobně když nebudete nosit dost vody potřebné pro udržení dobrého zdraví, získáte snad několik hodin týdně a trochu peněz — ale později možná spoustu dnů a peněz ztratíte, když se kvůli špatné hygieně naruší vaše zdraví.
Zajistit dostatek vody se může stát úkolem celé rodiny. I když snad podle místních zvyků má vodu nosit matka a děti, přece se otec, který má rodinu rád, nebude vyhýbat tomu, aby použil svou sílu a také nosil vodu.
Když je voda doma, vzniká však druhý problém — jak zajistit, aby zůstala čistá. Odborníci v otázkách zdraví doporučují: neuchovávejte pitnou vodu na stejném místě jako vodu užitkovou. Nádobu s vodou vždy uzavřete těsně doléhajícím víkem. Nechte vodu chvíli stát, aby nečistoty klesly ke dnu. Nenamáčejte si do vody prsty, když ji nabíráte, ale používejte k tomu čistou nádobku s dlouhou rukojetí. Nádoby na vodu pravidelně vymývejte desinfekčním roztokem a vyplachujte čistou vodou. A co dešťová voda? Získávat takovou vodu je určitě velmi výhodné (zajišťuje ji déšť!), může to být bez rizika, pokud se do zásobní nádoby nedostanou s dešťovou vodou nečistoty a pokud je nádoba chráněna před hmyzem, hlodavci a jinými živočichy.
Pokud nemáte jistotu, že je voda v pořádku, WHO doporučuje přidat látku, která do vody uvolňuje chlór, jako je chlornan sodný nebo chlornan vápenatý. Je to účinná a levná metoda. Například průměrnou rodinu v Peru stojí tento postup méně než dva dolary ročně.
Zdraví a zdravotní péče
Chudí lidé často znají pouze dva druhy zdravotní péče: 1. péči dostupnou, kterou si nemohou dovolit, a 2. péči, kterou si mohou dovolit, ale dostupná není. Doňa Maria, která bydlí v São Paulo v jedné chudinské čtvrti čítající 650 000 obyvatel, k prvnímu bodu vysvětluje: „Dobrá zdravotní péče je pro nás jako zboží ve výlohách obchodů na luxusní třídě. Můžeme se na ně podívat, ale nemůžeme je mít.“ (Časopis Vandaar) Skutečně, Doňa Maria žije ve městě, kde v nemocnicích provádějí srdeční bypass, transplantace a tomografii i jiná vysoce odborná vyšetření. Ona si však tyto věci nemůže dovolit.
Jestliže nedostupná zdravotní péče je jako luxusní zboží v obchodech, pak dostupná lékařská péče je něco jako levné zboží, které se současně snaží získat stovky strkajících se zákazníků. Všimněte si nedávné novinové zprávy v jedné jihoamerické zemi: ‚Dva dny čekají nemocní v řadě, než jsou vyšetřeni. Nejsou žádná volná lůžka. Státní nemocnice nemají peníze, léky ani jídlo. Nemocný je celý systém zdravotní péče.‘
Aby se tato churavějící zdravotní péče o obyčejné lidi zlepšila, WHO postupně přesouvá svou činnost od kontroly nemocí k podporování zdraví tím, že lidi vzdělává v prevenci a kontrole chorob. Programy podporující obecnou a základní zdravotní péči, jako je správná výživa, nezávadná voda a základní hygienická opatření, vedly, jak píše UN Chronicle, k „podstatnému zlepšení zdraví na celém světě“. Jsou pro vás tyto programy prospěšné? Jeden z nich možná ano. Který? Je to rozšířený program očkování.
„Nejčastějším návštěvníkem domovů a odlehlých samot není pošťák — nahradil ho zdravotník provádějící očkování,“ uvádí zpráva o rozšířeném programu očkování. V posledním desetiletí se očkovalo od Amazonky až k Himálaji a v roce 1990 WHO uvedla, že proti šesti smrtelným nemocem bylo očkováno 80 procent všech dětí na světě.a Rozšířený program očkování zachrání ročně více než tři miliony dětí. Dalších 450 000 dětí, které mohly být postiženy, může chodit, běhat a hrát si. A tak proto, aby se nemocem předešlo, nechávají mnozí rodiče své děti očkovat.
Někdy nelze nemoci předejít, ale přesto ji dokážete zvládnout. „Bylo odhadnuto, že dobře přes polovinu zdravotní péče,“ říká časopis World Health, „představuje péče o vlastní osobu nebo péče poskytovaná rodinou.“ Jednou formou takové péče je nenákladná směs soli, cukru a čisté vody, které se říká perorální rehydratační roztok.
Mnozí zdravotničtí odborníci se na perorální rehydratační léčbu i na tento roztok dívají jako na nejúčinnější léčení dehydratace, kterou způsobují průjmy. Kdyby se tento malinký balíček rehydratační směsi v ceně pouhých deseti centů používal na celém světě ke zvládání 1,5 miliardy případů průjmu, ke kterým každoročně dochází v rozvojových zemích, pak by mohl být zachráněn život většiny ze 3,2 milionu dětí, které na průjmová onemocnění každoročně umírají.
Mohl by tyto děti zachránit, ale jak uvádí informační bulletin WHO Essential Drugs Monitor, v některých zemích je léčení protiprůjmovými léky „daleko běžnější než použití perorálních rehydratačních roztoků“. Například v některých rozvojových zemích jsou používány při léčbě průjmů léky třikrát častěji než perorální rehydratační roztoky. „Toto nadbytečné používání léků je mimořádně nákladné,“ píše bulletin. Chudé rodiny dokonce kvůli tomu musí prodávat potravu. Bulletin dále varuje, že u léků proti průjmům se neprokázala jejich praktická hodnota a některé jsou nebezpečné. „Lékaři by takové léky neměli předepisovat . . . a rodiny by si je neměly kupovat.“
WHO nyní místo léků nabízí pět zásad pro léčbu průjmů: 1. Předcházet odvodnění tím, že dítěti dáváme více tekutin, jako třeba rýžový vývar nebo čaj. 2. Je-li dítě přesto dehydratováno, vyhledejte zdravotníka, aby situaci posoudil, a podávejte dítěti perorální rehydratační roztok. 3. Během doby, kdy má dítě průjem, i potom je krmte normálně. 4. Pokud u dítěte došlo k těžké dehydrataci, mělo by být rehydratováno nitrožilně.b
Nemáte-li možnost získat hotové perorální rehydratační roztoky, důsledně postupujte podle tohoto jednoduchého receptu: smíchejte jednu zarovnanou čajovou lžičku kuchyňské soli, osm zarovnaných čajových lžiček cukru a jeden litr (pět šálků o 200 ml) čisté vody. Dávejte dítěti po každém vyprázdnění průjmové stolice jeden šálek tohoto roztoku, malému dítěti dávejte poloviční množství. Další informace jsou v rámečku na straně 10.
Jak je to se čtvrtým faktorem, kterým je naše biologická výbava? Jak ji lze ovlivnit? Tuto otázku rozebírá další článek.
[Poznámky pod čarou]
a Mezi těch šest smrtelných nemocí patří záškrt, spalničky, obrna, tetanus, tuberkulóza a černý kašel. WHO doporučuje, aby do imunizačních programů bylo také zařazeno očkování proti hepatitidě B, na kterou umírá mnohem více lidí, než kolik jich zemře na AIDS.
b Zaštípněte dítěti kůži na břiše. Jestliže to trvá déle než dvě sekundy, než se kůže vrátí do původního stavu, je možné, že dítě je těžce dehydratováno.
[Rámeček na straně 8 a 9]
ZÁKLADNÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE — JAK FUNGUJE?
Pro odpověď na tuto otázku se vydavatelé Probuďte se! obrátili na doktora Michaela O’Carrolla, představitele WHO v Jižní Americe. Zde jsou některé jeho výroky:
‚ZDĚDILI jsme systém zdravotní péče, který je založený na medicínském přístupu ke zdraví. Když jste nemocní, jdete k lékaři. Nikdo se nestará o to, že jste vypili dvě láhve whisky. Nikdo se nestará o to, že necvičíte. Přijdete k lékaři a řeknete: „Lékaři, vyleč mne.“ Doktor vám tedy dá něco spolknout, něco vám píchne, něco vám uřízne nebo vám něco nahradí. Jak jistě chápete, mluvím teď velmi zjednodušeně, abych zdůraznil, o co mi jde; jenomže tento lékařský přístup převládl. Na problémy společnosti jsme se nesprávně dívali jako na problémy lékařské. Sebevražda, podvýživa a zneužívání drog se staly lékařskými problémy. Ale není to tak. Nejsou to ani zdravotní problémy. Jsou to problémy společenské, mají dopad na zdraví a promítají se v lékařské péči.
Během posledních dvaceti let lidé někdy říkali: „Haló, zastavte se. Děláme to špatně. Musíme si znovu definovat, co vlastně zdraví je.“ Zavedly se některé zásady, na kterých základní zdravotní péče stojí, jako třeba:
Z dlouhodobého hlediska je mnohem humánnější a mnohem méně nákladné chorobám předcházet než je léčit. Proti této zásadě například je vybudovat oddělení, kde se provádějí operace na otevřeném srdci, a přitom nic nedělat proti příčinám srdečních onemocnění. To neznamená, že když někdo onemocní, nebudete ho léčit. Samozřejmě, že budete. Budete-li mít na nějaké cestě díru, která bude denně příčinou nehod, pak ty chudáky, kteří do ní spadnou a zlomí si nohu, ošetříte; ale je mnohem humánnější a mnohem účinnější díru odstranit.
Jinou zásadou je hospodárnější využívání zdravotních možností. Je proti této zásadě poslat někoho do ambulance s potížemi, které lze vyřešit doma, nebo poslat někoho na odborné pracoviště, a tam aby se zabývali problémem, který lze zvládnout v ambulanci. Nebo poslat lékaře, který deset let studoval na univerzitě, aby šel očkovat, když by to mohl dělat někdo jiný, kdo má pouze šest měsíců školení. Je-li zapotřebí lékaře, který by pracoval v oblasti, pro kterou je vyškolen, měl by být k dispozici. To, co nám říká základní zdravotní péče, je: vzdělávejte lidi, předcházejte nemocem a využívejte své zdravotní možnosti moudře.‘
[Rámeček na straně 10]
JINÝ DRUH PRR U CHOLERY
WHO nyní doporučuje používat u léčení cholery PRR (perorální rehydratační roztok) založený na rýžovém vývaru místo standardního roztoku glukózy. Studie ukazují, že u pacientů, kteří dostali perorální rehydratační roztok z rýžového vývaru, je o 33 procent méně časté vyprazdňování stolice a průjmové období je u nich kratší než u těch pacientů s cholerou, kteří dostávají standardní perorální rehydratační roztok. Jeden litr tohoto roztoku z rýžového vývaru se udělá tak, že se 20 gramů cukru nahradí 50–80 gramy převařeného rýžového prášku. — Essential Drugs Monitor
[Rámeček na straně 11]
DALŠÍ ČTENÍ O . . .
Chování: „Dobré zdraví — Co pro to můžete udělat?“ — Probuďte se! z 8. prosince 1989 (angl.). „Tabák a vaše zdraví — Existuje zde opravdu nějaká souvislost?“ — Probuďte se! z 8. července 1989 (angl.). „Pomozte dětem, aby žily!“ — Probuďte se! z 22. září 1988 (angl.). „Jak působí alkohol na vaše tělo?“ — Probuďte se! z 8. března 1980 (angl.).
Životní prostředí: „Vyrovnat se s náročným úkolem čistoty“ — Probuďte se! z 22. září 1988 (angl.). „Buď čistý, buď zdravý!“ — Probuďte se! z 22. září 1977 (angl.).
Zdravotní péče: „Další opatření, která zachraňují život“ — Probuďte se! z 22. září 1988 (angl.). „Slaný nápoj, který zachraňuje život!“ — Probuďte se! z 22. září 1985 (angl.).
[Obrázek na straně 7]
Dojít pro vodu znamená čekání a práci
[Podpisek]
Mark Peters/Sipa Press
[Obrázek na straně 9]
Dostatek nezávadné vody je nezbytný pro zdraví
[Podpisek]
Mark Peters/Sipa Press