Pozorujeme svět

„Neznámá planeta“

Za pouhé dva roky byly v amazonském deštném pralese objeveny tři doposud neznámé druhy opic. Na celém světě jsou každoročně objeveny průměrně tři nové druhy ptáků. V Panamě se prováděla studie, která se zabývala devatenácti druhy stromů. Bylo přitom nalezeno přibližně 1200 druhů brouků, z nichž 80 procent bylo dříve neznámých. Časopis UNESCO Sources uvedl: „Obrovské množství různých forem života nám stále zůstává neznámé.“ Například „se odhaduje, že 49 procent jihoamerických sladkovodních ryb je třeba teprve zařadit . . . A co najdeme v převážně neprobádaných hlubinách oceánů?“ Bereme-li v úvahu obrovské množství menších forem života, problém se rozšíří: na objevení teprve čekají baktérie, houby, hlístice, pavoukovci, hmyz a rostliny. Například jen „jeden gram tropické půdy obsahuje až 90 milionů baktérií a mikrobů“. Podle časopisu UNESCO Sources někteří odborníci odhadují, že počet živočišných druhů na zemi „dosahuje 200 milionů“. Země nadále zůstává, navzdory rozsáhlému bádání, „neznámou planetou“.

Kanada rychle mění hodnoty

„Netrvalo ani jednu generaci, a anglicky i francouzsky mluvící Kanaďané zavrhli autoritu církve, státu, monopolů a oligopolů, které zajišťovaly klid a pořádek v ekonomice i ve společnosti,“ uvádí The Toronto Star. Proč? Chtějí okamžité hmotné uspokojení. Chtějí „mít všechno“ hned. „Židovsko-křesťanský morální kodex byl nahrazen světským humanismem, katolickou pravověrnost vystřídal materiální hédonismus. Velmi málo lidí chce odložit uspokojení na dobu posmrtného života, nemluvě o stáří,“ dodává Star. Na Boha se už nepohlíží jako na nadpřirozenou bytost. Proto není žádný strach ani pocit viny. Když se všechny snahy zaměřují na hmotný vzrůst, duchovní zájmy utrpí ztrátu.

Dvacáté století bylo předvídáno

Dokázal by si někdo v minulém století představit takové novodobé vymoženosti, jako jsou automobily, hromadná doprava, elektronická hudba či faxové přístroje? Francouzský romanopisec Jules Verne, proslulý svými díly Cesta kolem světa za 80 dní a Dvacet tisíc mil pod mořem, v roce 1893 předpověděl nejen takové vynálezy, ale ještě více, v donedávna nepublikovaném románu Paříž ve dvacátém století. Ačkoli Vernův vydavatel tento román odmítl jako příliš nepravděpodobný a neuvěřitelný, nedávno objevené dílo vykresluje podivuhodně přesný obraz života ve dvacátém století, včetně rozvinutého zbrojního průmyslu, elektrického křesla, znečištění a dopravní zácpy. Verne předvídal ustarané obyvatelstvo, které ztratí zájem o tradiční hodnoty a o kulturu, předvídal společnost zotročenou komercialismem a závislou na technologiích. Pařížský International Herald Tribune napsal: „Verne nejenom předpověděl mnoho úspěchů novodobé technologie, ale také odhadl některé z nejobávanějších následků.“

Vlna zločinu v Japonsku

Japonskem, které bylo donedávna pokládáno za zemi s poměrně nízkou zločinností, se valí vlna zločinnosti. Policie vidí příčinu v hospodářském poklesu, ve vzrůstajícím pašování střelných zbraní a v ochabující moci organizovaného zločinu. Podle policejního úředníka Takadži Kunimatsu zločiny spojené se střelnými zbraněmi dosáhly rekordního počtu a pokud nebudou potlačovány, budou v Japonsku „otřeseny základy veřejného pořádku“. List Mainichi Daily News uvedl, že také stoupá počet zločinů spáchaných „obyčejnými lidmi“, a to je částečně způsobeno „neuvolněným napětím ze života v přelidněném městě“. Profesor Susumu Oda se snaží obyvatelům měst pomoci přežít, a dává tyto podněty: Pěstujte základní zdvořilost, což je odpověď na pozdrav, slovo „promiňte“, když je to vhodné, a úsměv „pro rozptýlení jakéhokoli stínu nepřátelství“. Naučte se být zdvořilí, když odmítáte. Zvykněte si používat bezpečnostní řetízky na dveřích. Na policii pohlížejte jako na spojence. A „nepovažujte bojová umění za prostředek ke své ochraně před zločinem — je pravděpodobnější, že někoho ošklivě zraníte“.

Rizika spojená s transfúzemi krve

„Kanadské zásoby krve by mohly být pečlivě kontrolovány ještě tisíc let, a stále by existovala rizika spojená s krevními transfúzemi,“ uvádí list The Toronto Star. Doktor William Noble ze St. Michael’s Hospital to dosvědčil před komisí, která zkoumala bezpečnost kanadských zásob krve, když řekl: „[Rizika] existují a budou existovat pořád.“ Star uvádí, že rizika vyplývající z krevních transfúzí zahrnují „všechno od alergických reakcí až po nákazu AIDS z darované krve“. Odborníci v podávání krevních transfúzí tvrdí, že stále více pacientů má obavu, že se prostřednictvím krve nakazí nemocí AIDS. Doktor Noble říká: „Nemine den, abychom neměli rozhovor o tom, zda ‚Mám dát transfúzi, nebo ne.‘“

Části medvědů

„Nelegální vývoz částí těl medvědů baribalů z Kanady může být výnosnější než účast na mezinárodním obchodování s drogami,“ tvrdí The Toronto Star. V bohatších asijských zemích, mezi které patří Čína, Jižní Korea, Japonsko, Tchaj-wan a Hongkong, je mezi lidmi, kteří provozují tradiční léčitelství, neobvykle vysoká poptávka po žlučníku a tlapách medvěda baribala. Noviny Star dodávají: „Jeden kalifornský úřední činitel odhadl, že kilogram medvědího žlučníku stojí asijského ‚spotřebitele‘ více než milion amerických dolarů; mezitím je žluč zředěna kravskou či vepřovou žlučí. Ve srovnání s tím ‚pouliční‘ cena kokainu zakoupeného v torontském metru dosahuje přibližně 100 000 dolarů za kilogram.“ Specialistka na ohrožené druhy zvířat Carole Saint-Laurentová ze Světového fondu pro ochranu přírody (World Wildlife Fund/Canada) říká: „Je to velký obchod.“ Existuje obava, že poptávka po různých částech medvědích těl bude vzrůstat. V Asii jsou už medvědi z velké části vyhubeni.

Ohrožené živočišné druhy v Brazílii

„V Brazílii je třikrát více tropických pralesů než v kterékoli jiné zemi. Je tam také největší druhová pestrost a dosud je tam nejvíce druhů savců — 460,“ uvádí list O Estado de S. Paulo. „Avšak v Brazílii je také nejvíce ohrožených druhů — 310. Z toho 58 druhů patří mezi savce.“ Ačkoli dosud žádný savec nevyhynul, „ohroženo je 12 procent brazilských savců“, jako například „lvíček velký, který žije jen v Brazílii“. Některé ohrožené druhy žijí „na tak omezeném území, že jakýkoli zásah do této lokality by vedl k jejich vyhynutí“. Podle uvedených novin se určitý druh považuje za vyhynulý, když po dobu padesáti let nebyl ve volné přírodě pozorován žádný zástupce tohoto druhu.

Počet obyvatel naší planety

Podle statistik UNFPA (Fond OSN pro činnost v oblasti populace) počet obyvatel naší planety dosáhl v polovině roku 1994 5,66 miliardy. Prognózy ukazují, že toto číslo vzroste na 6 miliard do roku 1998, na 8,5 miliardy do roku 2025 a na 10 miliard do roku 2050, a že téměř celý tento vzrůst bude v Asii, v Africe a v Latinské Americe. V Africe roste počet obyvatelstva nejrychleji a roční přírůstek činí 2,9 procenta. V Evropě je přírůstek nejnižší — 0,3 procenta. UNFPA také uvádí, že na přelomu století, tedy za pět let, bude polovina světové populace žít v městských oblastech. V té době bude v rozvojových zemích 300 měst, která budou mít přes milion obyvatel. Dnes je tam takových měst 125.

Klíčem jsou kvalitní vztahy

„To, zda dospívající budou brát drogy nebo zda se budou problematicky chovat, závisí na tom, jaké mají vztahy, a ne tom, z jaké rodiny pocházejí,“ uvádí list The Toronto Star. Nadace pro výzkum závislosti (Addiction Research Foundation) provedla v Ontariu studii, do které bylo zahrnuto 2057 mladých lidí. Vědec Ed Adlaf uvedl, co bylo zjištěno, a řekl: „Podstata rodinných vztahů má silnější vliv než samotné uspořádání rodiny.“ Dospívajícím, kteří mají dobré rodinné vztahy, i když jsou to vztahy s adoptivním nebo nevlastním rodičem nebo se svou svobodnou matkou, se daří daleko lépe než mladým lidem z úplných rodin, kde jsou špatné vztahy. „Nejméně delikventů je mezi těmi mladými lidmi, kteří o svých problémech průběžně mluví s rodiči,“ uvádí Star. „Mladí lidé, kteří nikdy nemluví o problémech ani s jedním z rodičů, mají nejčastěji problémy se silným pitím, s užíváním drog a s delikvencí.“ Prvotním činitelem při řešení problémů je množství času, který dospívající tráví s rodinou, kvalita vztahů a zájem rodičů o to, kde děti jsou a co dělají. Ed Adlaf říká: „Je důležité udělat si na děti čas a být s nimi.“