Můžete důvěřovat Božím slibům?

JEHOVA Bůh vždy dostál svému slovu. „Dokonce jsem o tom mluvil,“ řekl Bůh, „také to přivodím.“ (Izajáš 46:11) Boží služebník Jozue přivedl Izraelity do Zaslíbené země a potom napsal: „Neselhal ani jeden slib z celého dobrého slibu, který Jehova dal izraelskému domu; všechno se splnilo.“ (Jozue 21:45; 23:14)

Od doby Jozua do příchodu Mesiáše se splnily stovky proroctví inspirovaných Bohem. Příkladem je splnění trestu, který byl několik století dopředu předpověděn pro toho, kdo obnoví Jericho. (Jozue 6:26; 1. Královská 16:34) Jiným slibem, který se zdál nesplnitelný, byl dostatek potravy pro hladovějící obyvatele Samaří — a splnil se hned druhý den po vyslovení předpovědi. Ve 2. Královské, 7. kapitole, si můžete přečíst, jak Bůh tento slib splnil.

Vzestup a pád světových velmocí

Bůh inspiroval pisatele Bible, aby zapsali podrobnosti o vzestupu a pádu světových velmocí. Bůh například použil svého proroka Izajáše, aby předpověděl zničení mocného Babylóna skoro 200 let předtím, než se to stalo. Bible jmenovitě označila jako vítěze Médy, kteří se spojili s Peršany. (Izajáš 13:17–19) Ještě pozoruhodnější je, že ještě než se narodil perský král Cyrus, Boží prorok ho uvedl jako toho, kdo dosáhne vítězství. (Izajáš 45:1) Jsou však další příklady.

Prorok Izajáš také předpověděl, jak bude Babylón dobyt. Napsal, že vody řeky Eufratu, které chrání město, ‚musí být vysušeny‘ a že „brány [Babylóna] nebudou zavřeny“. (Izajáš 44:27–45:1) Podle popisu historika Herodota se tyto specifické podrobnosti splnily.

Ještě v době, kdy byl Babylón nejmocnější říší, použil Bůh také svého proroka Daniela, aby odhalil, které světové velmoci budou následovat. Daniel měl vidění symbolického dvourohého berana, kterému se podařilo zvítězit nad všemi ostatními „divokými zvířaty“. Aby nebylo pochyb o tom, koho dvourohý beran představuje, Daniel napsal, že „představuje krále Médie a Persie“. (Daniel 8:1–4, 20) Opravdu, přesně podle předpovědi se Médo-persie, když v roce 539 př. n. l. zvítězila nad Babylónem, stala další světovou velmocí.

Ve vidění, které od Boha dostal, Daniel dále viděl „kozla, mezi jeho[ž] očima byl nápadný roh“. Daniel dále popisuje: ‚A viděl jsem, jak přišel do těsného styku s beranem, a pak berana srazil a zlámal jeho dva rohy, a prokázalo se, že není, kdo by berana osvobodil z jeho ruky. A kozel se vypínal, jakmile se však stal mocným, velký roh se zlomil a místo něho vzešly čtyři.‘ (Daniel 8:5–8)

Boží slovo nás nenechává v nejistotě o tom, co to všechno znamená. Všimněte si vysvětlení: „A chlupatý kozel představuje řeckého krále; a velký roh, který měl mezi očima, ten představuje prvního krále. A když ten se zlomil, takže nakonec místo něho vyvstaly čtyři, jsou čtyři království, jež vyvstanou z jeho národa, ale ne s jeho silou.“ (Daniel 8:21, 22)

Dějiny ukazují, že tímto „řeckým králem“ byl Alexandr Veliký. Po jeho smrti v roce 323 př. n. l. se říše nakonec rozdělila mezi čtyři generály — Seleuka I. Nikatora, Kassandra, Ptolemaia I. a Lýsimacha. Přesně, jak předpověděla Bible, „nakonec místo něho vyvstaly čtyři“. Jak bylo také předpověděno, žádný z nich nikdy neměl takovou moc, jakou měl Alexandr. Skutečně, splnění biblických proroctví byla tak pozoruhodná, že tato proroctví lze nazvat „dějinami psanými dopředu“.

Je slíben Mesiáš

Bůh nejen slíbil Mesiáše, který osvobodí lidstvo z následků hříchu a smrti, ale také poskytl mnoho proroctví, podle kterých se měl tento Zaslíbený rozpoznat. Uvažujme pouze o několika z nich, o těch proroctvích, u nichž nebylo možné, aby Ježíš zařídil, že se splní.

Několik staletí předem bylo předpověděno, že slíbený Mesiáš se narodí v Betlémě a že se narodí z panny. (Srovnej Micheáše 5:2 a Matouše 2:3–9; Izajáše 7:14 a Matouše 1:22, 23.) Bylo prorokováno, že bude zrazen za 30 kousků stříbra. (Zecharjáš 11:12, 13; Matouš 27:3–5) Bylo také předpověděno, že ani jedna kost jeho těla nebude zlomena a že se bude metat los o jeho oděv. (Srovnej Žalm 34:20 a Jana 19:36, Žalm 22:18 a Matouše 27:35.)

Zvláště významná je skutečnost, že Bible předpověděla, kdy má Mesiáš přijít. V Božím slově nalézáme proroctví: „Od vyjití slova, aby byl obnoven a znovu postaven Jeruzalém, do Vůdce Mesiáše bude sedm týdnů, také šedesát dva týdny.“ (Daniel 9:25) Podle Bible bylo slovo o obnovení a znovupostavení hradeb Jeruzaléma dáno ve dvacátém roce vlády krále Artaxerxa, což je podle světských dějin rok 455 př. n. l. (Nehemjáš 2:1–8) Těchto 69 týdnů let skončilo o 483 let později (7×69=483), v roce 29 n. l. To byl rok, kdy byl Ježíš pokřtěn a pomazán svatým duchem a stal se Mesiášem neboli Kristem!

Je významné, že podle zprávy křesťanského historika Lukáše lidé v Ježíšových dnech očekávali, že se Mesiáš v tu dobu objeví. (Lukáš 3:15) Římští historikové Tacitus a Suetonius, židovský historik Josephus a židovský filozof Filón Alexandrijský rovněž potvrdili toto očekávání. Abba Hillel Silver ve své knize A History of Messianic Speculation in Israel (Dějiny úvah o Mesiáši v Izraeli) dokonce připouští, že „Mesiáš byl očekáván kolem druhé čtvrtiny prvního století n. l.“. Říká, že toto očekávání bylo založeno na „populární chronologii té doby“, která byla zčásti odvozena z Danielovy knihy.

Vzhledem k těmto informacím by nás nemělo překvapit, že Bible také ukazuje, kdy se Mesiáš vrátí, aby začal vládnout ve své královské moci. Danielovo proroctví obsahuje chronologické doklady, které přesně označily dobu, kdy „Nejvyšší“ předá vládu nad zemí ‚nejponíženějšímu z lidstva‘, Ježíši Kristu. (Daniel 4:17–25; Matouš 11:29) V tomto proroctví je zmínka o „sedmi časech“ neboli o sedmi prorockých letech, a toto období podle propočtu skončilo v roce 1914.a

Není známo žádné datum konce

Rok 1914 je však pouze datem, kdy Kristus začíná vládnout „uprostřed svých nepřátel“. (Žalm 110:1, 2; Hebrejcům 10:12, 13) Biblická kniha Zjevení ukazuje, že v době, kdy začne Kristova vláda v nebesích, Ježíš svrhne Satana Ďábla a jeho anděly na zem. Bible říká, že dříve než budou tyto zlé duchovní osoby odstraněny, budou „po krátké časové období“ působit velké těžkosti na zemi. (Zjevení 12:7–12)

Je důležité, že Bible neuvádí datum, kdy toto „krátké časové období“ skončí a kdy bude Kristus jednat v armagedonu jako vykonavatel rozsudku na Božích nepřátelích. (Zjevení 16:16; 19:11–21) Jak bylo uvedeno v předchozím článku, Ježíš řekl, že máme být připraveni, protože žádný člověk nezná dobu, kdy k této události dojde. (Marek 13:32, 33) Jestliže někdo jde nad to, co Ježíš řekl, jako to udělali křesťané v Tesalonice a po nich další lidé, jsou to falešná nebo nepřesná proroctví. (2. Tesaloničanům 2:1, 2)

Je potřeba upravit hledisko

Mnozí křesťané očekávali před druhou polovinou roku 1914 Kristův návrat a to, že je vezme do nebes. Třicátého září 1914 pronesl jeden z badatelů Bible A. H. Macmillan přednášku, ve které prohlásil: „Je to pravděpodobně poslední veřejná přednáška, kterou kdy pronesu, protože brzy půjdeme domů [do nebe].“ Je jasné, že A. H. Macmillan se mýlil, ale nebyla to jediná nesplněná naděje, kterou on a další badatelé Bible chovali.

Badatelé Bible, kteří byli od roku 1931 známi jako svědkové Jehovovi, rovněž očekávali, že se nádherná biblická proroctví splní v roce 1925. Domnívali se, že v tom roce začne vzkříšení na zemi a vrátí se věrní muži jako Abraham, David a Daniel. Později mnozí svědkové Jehovovi usuzovali, že události spojené s počátkem Kristovy tisícileté vlády by mohly začít v roce 1975. Toto očekávání vycházelo z toho, že v tu dobu začne sedmé tisíciletí lidských dějin.

Tyto chybné názory neznamenaly, že Boží sliby jsou nepravdivé, že Bůh udělal chybu. V žádném případě! Jako v případě křesťanů v prvním století byly chyby či nepochopení způsobeny tím, že lidé nedbali na Ježíšovo varování „nevíte, kdy je ustanovený čas“. Nesprávné závěry nebyly důsledkem zlého úmyslu nebo nevěrnosti Kristu, ale horoucí touhy, aby se Boží sliby uskutečnily v té době.

A. H. Macmillan proto později vysvětlil: „Poznal jsem, že bychom měli přiznávat své chyby a dál zkoumat Boží slovo, abychom získali další osvícení. Ať již jsme museli čas od času udělat jakékoli změny ve svých názorech, nic to neměnilo na laskavém opatření výkupného a na Božím slibu věčného života.“

Opravdu, Božím slibům můžeme důvěřovat! To lidé mají sklon k chybám. Proto praví křesťané, poslušni Ježíšova příkazu, budou projevovat postoj očekávání. Budou bdělí a budou připraveni na nevyhnutelný příchod Krista jako Božího Vykonavatele rozsudku. Nedopustí, aby falešná proroctví zakalila jejich zdravý úsudek, takže by přehlíželi pravdivá varování týkající se konce světa.

Jak je to ale s přesvědčením, že tento svět skončí? Opravdu existují doklady o tom, že k tomu dojde v blízké době, během vašeho života?

[Poznámka pod čarou]

[Obrázek na straně 7]

O pádu Babylóna byly předpověděny zvláštní podrobnosti

[Obrázky na straně 9]

Nebylo možné, aby Ježíš zařídil splnění mnoha proroctví, jež se ho týkala