Co je umění?

OD DOPISOVATELE PROBUĎTE SE! VE ŠPANĚLSKU

Jaká přírodní scenérie na vás nejvíce zapůsobila? Byl to západ slunce v tropech, zasněžené horské hřbety, záplava květů na poušti, nebo nádherné barvy podzimního lesa?

Většina z nás s láskou vzpomíná na zvláštní chvíle, kdy jsme byli uchváceni krásou země. Pokud můžeme, rádi trávíme dovolenou v prostředí, které připomíná ráj, a také se snažíme, abychom ty nejpozoruhodnější pohledy zachytili na film.

Až se příště budete dívat na tu nezkaženou velkolepost, mohli byste uvažovat o některých otázkách. Kdyby v galerii byl každý obraz označen nápisem „anonymní“, neměli byste snad pocit, že zde něco chybí? Dejme tomu, že by na vás hluboce působilo provedení a krása vystavovaných děl. Nechtěli byste vědět, kdo byl tím umělcem, který je namaloval? Mohli bychom se tedy spokojit s rozjímáním nad překrásnými divy země, a přitom opomíjet Umělce, který tu krásu stvořil?

Ano, jsou sice lidé, kteří tvrdí, že nic takového jako umění v přírodě neexistuje — že umění vyžaduje lidskou tvořivou dovednost a interpretaci. Taková definice umění je však příliš úzká a odporuje našemu instinktivnímu cítění. Co vlastně je umění?

Definice umění

Definice umění, která by uspokojila každého, pravděpodobně neexistuje. Ale dost dobré vysvětlení je ve slovníku Webster’s Ninth New Collegiate Dictionary, který říká, že umění je „vědomé užití dovednosti a tvořivé představivosti, zvláště při tvorbě estetických objektů“. Na tomto základě můžeme říci, že umělec musí mít jednak dovednost a jednak tvořivou představivost. Když použije obou těchto darů, může vytvořit něco, co bude pro druhé příjemné nebo přitažlivé.

Jsou dovednost a představivost patrné pouze v uměleckých dílech lidí? Nebo jsou zjevné také v přírodě kolem nás?

Vysoké kalifornské sekvoje, rozsáhlá oblast korálových útesů v Tichém oceánu, mohutné vodopády v deštném pralese a nádherná stáda žijící v africké savaně jsou v různých směrech pro lidstvo cennější než „Mona Lisa“. Proto UNESCO (Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu) označila Redwood National Park (USA), vodopády Iguaçú (Argentina/Brazílie), Velký bariérový útes (Austrálie) a národní park Serengeti (Tanzanie) za část „světového dědictví“ lidstva.

Tyto přírodní poklady tam jsou zařazeny spolu s památníky, které byly vytvořeny lidmi. Proč? Cílem je zachovat všechno, co má „výjimečnou obecnou hodnotu“. UNESCO argumentuje tím, že krása Tádž Mahálu (Indie) i krása Velkého kaňonu (USA) si zaslouží, aby byly zachovány pro budoucí generace.

Ale k tomu, abyste mohli pozorovat tvořivost a dovednost, nemusíte cestovat do národního parku. Nejlepším příkladem je vaše vlastní tělo. Sochaři starověkého Řecka se dívali na tvar lidského těla jako na ztělesnění uměleckého mistrovství a usilovali o to, aby je vystihli co nejdokonaleji. S tím, co dnes víme o tom, jak tělo pracuje, můžeme ještě lépe ocenit dokonalé schopnosti, které byly potřebné pro jeho navržení a vytvoření.

A co tvořivá představivost? Podívejte se na nádherný vzor pavích per, na jemný květ růže nebo na rychlý balet třpytivého kolibříka. Je jisté, že takové mistrovské dílo bylo uměním, ještě než bylo zachyceno na plátně nebo filmu. Jeden muž, který píše do časopisu National Geographic, byl zaujat levandulovými vlákny lilie tacca a zeptal se jednoho mladého vědce, jaký je účel těchto vláken. Odpověď, kterou dostal, byla prostá: „Odhalují představivost Boží.“

Dovednost a tvořivá představivost jsou ve světě přírody nejen hojné, ale jsou dokonce trvalým zdrojem inspirace pro lidské umělce. Slavný francouzský sochař Auguste Rodin řekl: „Umělec je důvěrníkem přírody. Květiny s ním vedou dialogy půvabným ohbím svých stonků a harmonicky barevným tónováním svých květů.“

Někteří umělci otevřeně uznali, že jejich snaha napodobit krásu přírody má jen omezené možnosti. „Pravé umělecké dílo je jen stínem božské dokonalosti,“ vyznal Michelangelo, který je považován za jednoho z největších umělců všech dob.

Krásou přírody mohou být uneseni nejen umělci, ale i vědci. Profesor matematické fyziky Paul Davies ve své knize The Mind of God (Mysl Boha) vysvětluje, že „dokonce i tvrdí ateisté často prožívají to, čemu se říká pocit úcty k přírodě, okouzlení a respekt před její hloubkou, krásou a jemností, což se podobá nábožné bázni“. Jaké bychom si z toho měli vzít poučení?

Umělec v pozadí

Student umění se učí o umělci, aby mohl pochopit a ocenit jeho dílo. Uvědomuje si, že v jeho díle se odráží i jeho osobnost. Umění přírody také zrcadlí osobnost svého původce, Všemohoucího Boha. „Jeho neviditelné vlastnosti jsou totiž jasně patrné . . . z učiněných věcí,“ vysvětloval apoštol Pavel. (Římanům 1:20) A co víc, Učinitel země rozhodně není anonymní. Jak Pavel řekl tehdejším aténským filozofům, „[Bůh] není daleko od nikoho z nás“. (Skutky 17:27)

Umění v Božím stvoření není bezúčelné nebo náhodné. Kromě toho, že obohacuje náš život, také odhaluje dovednost, představivost a velkolepost největšího Umělce, Univerzálního výtvarníka, Jehovy Boha. Následující článek bude rozebírat, jak nám může toto umění pomoci, abychom toho Největšího umělce lépe poznali.

[Podpisek obrázku na straně 3]

Musei Capitolini, Řím