Jessičin úkol

JESSICA, třináctiletá dívka ze Spojených států, dostala spolu s jinými spolužáky za úkol přednést řeč na téma „Bůh, vlajka a vlast“. Jessica věděla, že její spolužáky zajímá, proč ona jako svědek Jehovův nezdraví vlajku, a proto této příležitosti odvážně využila a vysvětlila, čemu věří. Uvádíme výňatky z jejího referátu.

„Na začátku každého školního dne se od studentů žádá, aby pronesli slib věrnosti, ale já to kvůli svému přesvědčení a náboženství nedělám. Mnoho lidí si říká, proč. Teď vám to řeknu.

První slova zdravice vlajky jsou: ‚Slibuji věrnost vlajce.‘ A co je to věrnost? Je to závazek podpory, loajality a oddanosti. Protože jsem už slíbila věrnost Bohu, nemohu a nebudu slibovat věrnost vlajce. To, že vlajku neuctívám a že jí neslibuji věrnost, však neznamená, že k ní nemám úctu.

V mém životě je nejdůležitější Bůh. Snažím se co nejvíce, abych se řídila jeho přikázáními, která jsou zapsána v Bibli. Každý den se k němu modlím a modlím se také tehdy, když potřebuji zvláštní pomoc nebo posilu. Vždy dostanu pomoc a posilu v pravý čas. Zjistila jsem, že když dám Boha na první místo a když dělám věci, které nám přikázal, jsem šťastnější.

A tak sice vlajku nezdravím, ale přesto k ní mám úctu a žádným způsobem ji nezneuctívám. Moje věrnost však patří Bohu a je to tak správné, protože on mě stvořil a já mu věrnost dlužím.“

Studenti v Jessičině třídě byli požádáni, aby vyhodnotili referáty, které slyšeli. Jessica byla velmi šťastná, když spolužáci řekli, že díky jejímu referátu lépe rozumějí jejímu přesvědčení. A co je důležitější, mladí lidé, kteří se otevřeně zastávají biblických zásad, rozradostňují Jehovovo srdce! (Přísloví 27:11)