Od našich čtenářů
Sjezdy svědků Děkuji Vám za příběh nazvaný „Den, který změnil její život“. (22. března 1995) Zážitek mladé ženy, kterou její teta pozvala na zvláštní sjezdový den svědků Jehovových, mi připomněl, že se totéž stalo mně. Na svůj první sjezd jsem přišla v létě 1985 na pozvání svého bratra. Moji počáteční nedůvěru brzy nahradil pocit vřelosti. Cítila jsem se, jako bych byla uprostřed jedné velké rodiny. Rozhodla jsem se, že budu pokračovat ve studiu Bible, a dnes jsem pravidelnou průkopnicí, celodobou zvěstovatelkou.
E. F., Itálie
Dluhy Děkuji Vám za článek „Vyplatí se dělat dluhy?“ (8. června 1995) Je mi teprve třináct let, ale s penězi jsem nehospodařila dobře. Myslím, že mi tento článek hodně pomůže.
C. A., Spojené státy
Otroctví Jako černá Američanka jsem Vám velmi vděčná za sérii článků „Řetězy a slzy otroctví“, který vyšel v Probuďte se! z 8. června 1995. Fotografie na obálce mi vehnala slzy do očí. Silně na mě zapůsobilo, že jste měli odvahu zabývat se těmito ostudnými historickými fakty. Článek byl napsán nesmírně citlivě a byl velice poučný.
B. M., Spojené státy
Článek vyšel právě včas, protože tento námět jsme probírali v dějepise. S pomocí článku jsem udělal jeden nepovinný domácí úkol a dostal jsem dobré známky. Také mi bylo líto těch otroků.
M. C., Německo
Životní příběh Článek „Mé úspěšné hledání smyslu života“ (22. května 1995) byl velmi působivý. Příběh Harolda Diese mi pomohl, abych se rozhodla, zda zahájím celodobou službu, nebo ne. Také jsem měla příležitost navštívit betel, světové ústředí svědků Jehovových v newyorském Brooklynu, a velmi to na mě zapůsobilo. Teď vůbec nepochybuji o tom, že s celodobou službou začnu!
A. C., Spojené státy
Odpustit a zapomenout Děkuji Vám za vynikající článek „Co říká Bible: Odpusť a zapomeň — Ale jak?“ (8. června 1995) Říkával jsem si, zda Bible nevyžaduje něco, čeho nedokonalý člověk není schopen. Ale nyní chápu, co odpustit a zapomenout vlastně znamená. Článek mě utvrdil v přesvědčení, že Boží přikázání nejsou obtížná.
C. I. C., Nigérie
Musím Vám napsat a dát Vám vědět, jak jsem za článek vděčná. Jako dítě jsem byla sexuálně zneužita svými dvěma strýci. Později jsem byla zneužívána a týrána, když jsem se vdala. Pak jsem se stala křesťankou a snažila jsem se projevovat lásku a odpouštět. Avšak nikdy jsem nemohla čestně říci, že jsem těm třem lidem, kteří mi způsobili na mnoho let hlubokou bolest, skutečně odpustila. Nyní si uvědomuji, že jsou některé věci, které musí zůstat v Jehovových rukou, a tak mohu žít dál. Zjevení 21:4 mě ujišťuje, že tato hluboká bolest, která mě postihla, brzo pomine.
A. B., Spojené státy
Právě jsem ten článek dočetl a nikdy jsem se necítil Jehovovi blíže než právě v tuto chvíli. Před nedávnem jsem se dopustil vážného hříchu a vyhledal jsem kvůli tomu pomoc sborových starších. I když jsem od nich dostal laskavé a láskyplné rady, stále jsem měl pocit, že se k Jehovovi nemohu modlit. Díky tomuto článku jsem jasněji pochopil, jak náš nebeský Otec odpouští a zapomíná, a to jsem zoufale potřeboval. Umožnilo mi to, abych k němu svobodně přistoupil v upřímné modlitbě — této výsadě jsem se bláhově vyhýbal. Děkuji Jehovovi, že mi dal „pokrm v pravý čas“. (Matouš 24:45)
D. J. S., Spojené státy