Pozorujeme svět
Mezi kuřačkami se zvyšuje úmrtnost
Nedávná studie uveřejněná v časopise The Canadian Journal of Public Health zjistila, že počet úmrtí kanadských žen v souvislosti s kouřením stoupl z 9009 v roce 1985 na 13 541 v roce 1991. Ve studii se odhaduje, že bude-li současný trend zachován, do roku 2010 zemře na následky kouření více žen než mužů. Podle listu The Toronto Star zemřelo v roce 1991 následkem kouření odhadem 41 408 osob (27 867 mužů a 13 541 žen). Doktor Michael Thun z Americké společnosti pro výzkum rakoviny říká, že počet žen, které zemřely na rakovinu plic, stoupl ve Spojených státech od šedesátých do osmdesátých let šestinásobně. Výzkumníci docházejí k závěru, že „kouření cigaret je ve Spojených státech stále daleko největší jednotlivou příčinou předčasných úmrtí, jimž je možné předejít,“ uvádí kanadský list The Globe and Mail, který vychází v Torontu.
Drogy v německých školách
Jeden průzkum mezi více než třemi tisíci studenty v severním Německu odhalil, že na školách je velmi rozšířené užívání látek, které vyvolávají závislost. Podle zpravodajského týdeníku Focus téměř polovina sedmnáctiletých studentů někdy užívala zakázané drogy a více než třetina z nich je užívá stále. Profesor Peter Struck vysvětlil, že „na mnoha středních školách v Hamburku najdete šestnáctileté nebo sedmnáctileté studenty, kteří střídavě užívají povzbuzující a uklidňující prostředky“. Proč je však užívání drog tak rozšířené? Profesor Klaus Hurrelmann udal tři důvody, proč mladí lidé užívají drogy: znuděnost životem, pocit, že se jim za jejich osobní úspěchy dostává jen málo uznání, a tlak vrstevníků.
Pozoruhodní cestovatelé
Albatros stěhovavý uletěl za 72 dnů 26 000 kilometrů a tuleň kuželozobý uplaval za tři měsíce 5000 kilometrů. Tyto obdivuhodné výkony zaznamenali vědci, kteří se zabývají ochranou přírody, když vybranému albatrosu a tuleni připevnili k tělu drobné vysílačky, aby mohli sledovat pohyb zvířat pomocí družice. Albatros letěl přes jižní Pacifik a uletěl za čtyři dni 3000 kilometrů — bez přestávky. Tuleň uplaval vzdálenost mezi Skotskem a Faerskými ostrovy rychlostí až sto kilometrů za den a projevil podivuhodnou schopnost přesně se orientovat na otevřeném moři, jak uvedl londýnský list The Times. Co oba tyto maratónské cestovatele pohání? Zpráva říká, že je to hledání potravy.
„Bezduchá organizace“
„Minulý týden se vedoucí osobnosti ze všech kontinentů na tři dny shromáždily, aby oslavily padesátiny Organizace spojených národů a pronesly velkolepé projevy o stavu světa,“ uvedl loni v říjnu list The New York Times. Je však zjevné, že celé řadě „velkolepých projevů“ chyběla jedna důležitá věc — poctivost. „Jak to dělají všude na světě,“ uvedl The New York Times, „i tady politikové slibovali, co nesplní, a za své chyby kritizovali někoho jiného.“ List citoval osm představitelů států, jejichž slova byla v rozporu s tím, co dělá jejich země, a došel k závěru, že jejich základním poselstvím je: „Zapomeň co dělám, světe; poslouchej, co říkám.“ Není divu, že U.S.News & World Report nazval Organizaci spojených národů poněkud „bezduchou organizací“.
Včely s vysokou teplotou
Časopis Science News informuje, že jeden druh japonské včely (Apis cerana japonica) se brání proti útokům sršně (Vespa mandarinia japonica) tím, že ho zabije svým tělesným teplem. Když včely zjistí přítomnost sršně, vlákají ho do hnízda a tam se na něj sesypou stovky dělnic a utvoří kolem něj hrozen. Pak „včely začnou vibrovat a na dvacet minut stoupne teplota uprostřed hroznu na vražedných 47 °C,“ uvádí časopis. Japonské včely mohou snést teplotu až 50 °C, a proto jim tento manévr neublíží. Do včelí léčky však nepadnou všichni sršni. „Dvacet až třicet sršňů může za tři hodiny zabít kolonii třiceti tisíc včel“, a tak sršni mohou přemoci včely tím, že provedou hromadný útok. „V takových případech,“ píše Science News, „se zmocní hnízda a seberou včelí larvy a kukly.“
Kříž — symbol násilí?
Někteří teologové zpochybňují, zda je vhodné používat jako symbol křesťanství kříž, protože s křížem je spojeno násilí, uvádí list The Dallas Morning News. Teologové doporučují, aby se používaly symboly, které připomínají Ježíšův život, a ne smrt. Kříž „podporuje uctívání smrti,“ řekla teoložka Catherine Kellerová z Drew University Theological School v Madisonu, New Jersey, USA. „Nikdo by nechtěl jako základní symbol víry elektrické křeslo nebo oprátku, ale právě to by bylo použito, kdyby stát odsoudil Ježíše k smrti dnes.“
Pomoc vodních blech
Londýnský list Independent přinesl zprávu, že prostá vodní blecha může vyřešit problém znečištění vnitrozemských vodních cest. To vyplývá z regeneračního projektu, který právě probíhá. Za prvé, biologové odstranili z Ormesby Broad v anglickém Norfolku 9,5 tuny ryb, které se živí vodními blechami. To vodním blechám umožnilo, aby se rozmnožily a pohltily řasy, které jezero zamořovaly. Pak vyklíčily ze spících semen i jiné vodní rostliny a opět se vrátili ptáci jako lysky a labutě. Nakonec tam budou vráceny ryby a odhaduje se, že během pěti let se ekosystém vrátí do normálního stavu. Výsledky projektu sledují se zájmem evropští ochránci přírody.
Uhýbání před hříchem
„Co se to stalo s hříchem?“ ptá se časopis Newsweek. „Naléhavé vědomí osobního hříchu v současném uspěchaném světě z amerického náboženství téměř vymizelo.“ Farníci „nechtějí slyšet kázání, které by mohlo otřást jejich sebeúctou,“ a mezi katolíky „jsou pravidelné zpovědi knězi rituálem, který patří minulosti“. Duchovenstvo, které se uchází o přízeň farníků, se obává, aby se svým stádům neodcizilo. Mnoho duchovních „pravidelně odsuzuje taková ‚systémová‘ společenská zla jako rasismus [a ]sexismus,“ konstatuje článek, „ale jejich hlas je podivně přidušený, když jde o osobnější věci — jako jsou rozvod, pýcha, chamtivost a arogantní osobní ctižádostivost.“
Drahokamy mají „otisky prstů“
Britské ženy vlastní 39 milionů diamantových šperků, které mají celkovou hodnotu 17,5 miliardy dolarů. Každý rok jsou odcizeny šperky celkem za 450 milionů dolarů. Většina šperků, které se takto ztratí, se nedá najít. Kov, do kterého jsou diamanty vsazeny, je brzo roztaven a diamanty jsou vsazeny do jiné obruby. Nyní však bude možné, aby klenotníci vkládali do paměti centrálního počítače specifické vady každého kamene. Tyto „otisky prstů“ se zjišťují laserem o malé hustotě paprsků, který „čte“ nedokonalosti každého kamene — žádné dva kameny nejsou stejné. Jediný způsob, jak by zloději mohli tento bezpečnostní systém obejít, by bylo přebroušení kamenů. Jak uvádí londýnský list The Sunday Times, přebroušení je velmi drahé a také se jím hodnota kamenů snižuje.
Pozor na ohňostroje
Podle Morbidity and Mortality Weekly Report (MMWR) přichází z oficiálních míst zpráva, že „každý rok je v USA ošetřeno na pohotovosti přibližně 12 000 osob kvůli zraněním způsobenými ohňostroji“. Zpráva, kterou sestavila Komise pro bezpečnost výrobků, zahrnuje léta 1990–1994 a odhaduje, že dvacet procent všech zranění byla zranění očí. Tato zranění jsou podle MMWR „často vážná a způsobují trvale zhoršenou ostrost vidění nebo úplnou slepotu“. Za pozornost také stojí, že zranění očí utrpěli spíše přihlížející než ti, kdo s ohňostroji pracovali.
„Potenciální časovaná bomba“
Časopis Focus uvádí, že asi 45 procent světové populace žije v současné době ve městech, a odhaduje se, že do roku 2000 bude žít ve městech polovina populace. Velká část severní Evropy, Itálie a východ Spojených států mají značně vysokou hustotu osídlení a části Číny, Egypta, Indie a Jižní Afriky mají několik hustě osídlených měst v krajině, která je jinak venkovská. Družicové snímky však nyní ukazují, že jen tři až čtyři procenta země jsou urbanizována. Do měst se ročně přestěhuje 61 milionů lidí, většinou v rozvojových zemích, a tak hustota osídlení v těchto městských oblastech roste, protože „města nemohou růst tak rychle jako počet jejich obyvatel,“ uvádí Focus a dodává: „Tato situace je potenciální časovanou bombou.“