Od našich čtenářů

Holocaust Vždy jsem si říkal, proč nikdo o holocaustu nepromluvil. Série článků „Kdo otevřeně mluvil o holocaustu?“ (22. srpna 1995) na mou otázku odpověděla. O holocaustu otevřeně mluvili svědkové Jehovovi a já jsem na své bratry velmi hrdý!

C. B., Spojené státy

Mohu Vám — i jako nečlen — poblahopřát k tomu, jak jste zpracovali námět holocaustu? Vaše objektivní pojednání o tomto hrozném projevu nelidskosti člověka k člověku je nejvíce osvětlující rozbor, s jakým jsem se kdy setkal. Tehdejší odvaha Vašich spoluvěřících je něco, o čem, žel, svět málo ví.

L. B., Anglie

Můj otec přišel o život v Sachsenhausenu. I můj starší bratr přišel o život následkem nacistického věznění. Stále si živě pamatuji na to, jak nacisté svědky Jehovovy pronásledovali. Musím proto vyjádřit, jak jsem za ty články vděčný. Dobrá práce!

F. D. J., Kanada

Články na mě hluboce zapůsobily. Ale nesouhlasím s tím, že svědkové Jehovovi byli jediným „hlasem uprostřed mlčení“. I komunisté varovali lidi před Hitlerem, ještě než přišel k moci. Mnoho jich skončilo v koncentračních táborech.

B. W., Německo

Časopis „Probuďte se!“ samozřejmě uznává, že Hitler měl mnoho politických oponentů. Avšak článek pojednával konkrétně o selhání náboženských organizací, z nichž většina s nacistickým režimem spolupracovala. Nacisté sami označovali svědky Jehovovy za své úhlavní náboženské nepřátele. Svědkové také byli jedinou náboženskou skupinou, která dostala v koncentračních táborech vlastní označení — nechvalně známý fialový trojúhelník. (VYD.)

Zemětřesení v Japonsku Když jsem četla článek „Náhlá katastrofa v Japonsku — Jak ji lidé přestáli?“ (22. srpna 1995), plakala jsem. Při tom zemětřesení jsem ztratila křesťanskou sestru, kterou jsem měla nejraději. Byla velmi horlivá. Vím, že bude vzkříšena a že ji budu moci opět vidět. Jsem velmi vděčná za všechnu duchovní i hmotnou pomoc od sboru a od Společnosti. Stále však pláču, když pomyslím na to, co se ten den stalo.

T. M., Japonsko

Ta organizovaná a rychlá akce svědků mě velmi udivila. Když jsem četla účastné poselství od bratrů ze sboru v Koreji, jen jsem plakala a plakala. Byla jsem velmi šťastná, že patřím k organizaci, která je naplněna takovou vřelostí.

M. K., Japonsko

Sexuální obtěžování Děkuji Vám za článek z rubriky „Mladí lidé se ptají . . .“, který se jmenoval „Sexuální obtěžování — Jak se před ním mohu chránit?“ (22. srpna 1995) Je mi sedmnáct let a ve škole jsem se seznámila s jedním chlapcem, který není křesťan. Důvěřovala jsem mu, ale později mě on a jeho přátelé obtěžovali nemravnými návrhy a hrozbami. Abych se z té situace dostala, musela jsem ze školy odejít. Z tohoto článku jsem se hodně poučila. Nyní vím, jak se mám chovat k osobám opačného pohlaví.

T. G., Portugalsko

Jeden spolupracovník mě sexuálně obtěžoval a vyhrožoval mi. Jako dítě jsem byla zneužívána, a proto pro mě bylo často těžké se bránit. Přesto jsem ho opakovaně žádala, aby mě nechal být. Nakonec jsem to ohlásila našemu zaměstnavateli, a potom mi ten kolega skutečně dal pokoj. Článek jsem opravdu ocenila. Ženy potřebují vědět, jak takové problémy řešit.

V. A., Spojené státy