Sexuální obtěžování — Celosvětový problém

ZAMĚSTNÁNÍ se stalo pro mladou sekretářku Renu Weeksovou noční můrou. Je pravda, že právní firma, která ji zaměstnávala, měla významné jméno a kanceláře ve více než dvaceti zemích. Pracovala však pro muže, který ji, podle jejího prohlášení, neustále osahával. Ponižující útoky byly provázeny hrubými dvojsmyslnými výroky.

Před několika lety neměly ženy v takové situaci skoro žádné odvolání — kromě toho, že mohly ze zaměstnání odejít. ‚Její tvrzení proti jeho tvrzení‘ — tak by věc posoudilo vedení podniku. A dokonce i ti, kdo snad uvěřili tomu, co žena říkala, by problém smetli ze stolu se slovy: „No a co?“ Ale časy se mění. Rena Weeksová udělala víc, než že se jen dopálila a dala výpověď. Rena Weeksová podala žalobu.

Americká porota přiřkla Reně Weeksové náhradu 50 000 dolarů za citovou újmu a k tomu 225 000 dolarů exemplárního odškodnění od jejího bývalého vedoucího. Potom ve snaze, aby podnikatelé a právní firmy na celém světě této otázce věnovali pozornost, porota odsoudila uvedenou právní firmu k neuvěřitelnému obnosu 6,9 milionu dolarů exemplární pokuty za to, že problém obtěžování neřešila!

Případ Weeksová není rozhodně ojedinělý. Jiný případ, který proběhl nedávno, se týkal americké sítě obchodních domů se zlevněným zbožím. Jedna zaměstnankyně, která se jmenuje Peggy Kimzeyová, tvrdila, že její nadřízený měl na její adresu řadu hrubých nemravných poznámek. V roce 1993 Peggy Kimzeyová dala výpověď a žalovala ho. Dostala 35 000 dolarů za ponižování a psychickou úzkost a k tomu symbolický jeden dolar za ušlou mzdu. Porota rovněž došla k závěru, že její bývalý zaměstnavatel vytvořil nepříznivé pracovní prostředí, protože toleroval obtěžování. A potrestání? Padesát milionů dolarů odškodného!

Časopis Men’s Health uvádí: „Případy sexuálního obtěžování se množí tak rychle jako baktérie. EEOC [Komise pro rovnost pracovních příležitostí] v roce 1990 řešila 6127 takových stížností; za minulý rok [1993] se jejich počet téměř zdvojnásobil na 11 908.“

Zneužití moci

Neuvěřitelně vysoké pokuty, které porota nařídila, naplnily sice přední stránky novin, ale skutečnost je taková, že se do soudních síní dostalo jen velmi málo případů. Většina obětí trpí ponižování mlčky — jsou to pěšáci v odporné hře moci a zastrašování, která se hraje v kancelářích, na ulicích, v autobusech, v jídelnách a v továrnách. Občas je to otevřený nátlak k pohlavnímu styku. Většinou však obtěžování spočívá v nenápadném, nicméně necudném a urážlivém jednání: nepříjemné nebo nevhodné doteky, oplzlé poznámky, chlípné pohledy.

Je pravda, že někteří odmítají nazývat takové chování obtěžováním a tvrdí, že je to pouze trapný pokus ze strany některých mužů upoutat pozornost opačného pohlaví. Ale podobně jako Martha Langelanová mnozí takovou snahu omlouvat urážlivé jednání neuznávají. Paní Langelanová píše: „Není to neobratné dvoření, drzé dvoření, vtipné dvoření nebo ‚špatně pochopené‘ dvoření. Jeho cílem není zaujmout ženy; je to chování, které jednoznačně slouží jinému účelu. Podobně jako znásilnění, i sexuální obtěžování je určeno k tomu, aby ženy pokořilo, a ne aby je přitahovalo . . . [Je] to určitý projev moci.“ Ano, takové špatné zacházení je často zkrátka jiný krutý způsob, jak „člověk panuje nad člověkem k jeho škodě“. (Kazatel 8:9; srovnej Kazatele 4:1.)

Ženy na sexuální obtěžování obvykle nereagují se zalíbením, ale s pocity sahajícími od hnusu a hněvu až po depresi a ponížení. Jedna žena vzpomíná: „Ničilo mě to. Ztratila jsem všechnu důvěru, odvahu, sebeúctu a zájem o postup v práci. Moje osobnost se výrazně změnila. Bývala jsem bezstarostná. Začala jsem být zahořklá, uzavřená a ostýchavá.“ A je-li pachatelem zaměstnavatel nebo někdo jiný, kdo má moc — je to zvlášť podlá forma obtěžování.

Nelze se tedy divit, že soudy začaly provinilce trestat a obětem poskytovat odškodné. Vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud Spojených států takové špatné zacházení definoval jako porušení občanských práv, jsou zaměstnavatelé ve větší míře právně odpovědni za to, aby zajistili pracovní prostředí, které není „nepřátelské nebo odpuzující“.

Podniky, které tolerují sexuální obtěžování mohou mít špatnou pracovní morálku, horší pracovní docházku, nižší produktivitu a větší střídání pracovníků — nemluvě o finanční katastrofě v případě, že se oběť rozhodne podat žalobu.

Jak je rozšířené?

Jak je sexuální obtěžování rozšířené? Průzkumy ukazují, že ve Spojených státech ho zakouší více než polovina pracujících žen. Jedna kniha proto prohlašuje: „Sexuální obtěžování se objevuje všude. Dochází k němu u žen v každé profesi od číšnic po vedoucí pracovnice obchodních společností. Objevuje se na každé úrovni podnikového uspořádání a v každém typu obchodní činnosti a průmyslu.“ Tento problém se však netýká jen Spojených států. Kniha Shockwaves: The Global Impact of Sexual Harassment (Nárazová vlna: Celosvětový dosah sexuálního obtěžování) od Susan L. Webbové uvádí následující statistiky:a

KANADA: „Podle jednoho průzkumu uvedly čtyři z deseti žen, že byly v práci sexuálně obtěžovány.“

JAPONSKO: „Průzkum provedený v srpnu 1991 ukázal, že 70 procent dotázaných žen zakusilo“ obtěžování v práci. „Devadesát procent řeklo, že byly sexuálně obtěžovány na cestě do práce nebo z práce.“

RAKOUSKO: „Průzkum v roce 1986 ukázal, že skoro 31 procent žen uvedlo závažné případy obtěžování.“

FRANCIE: „Ve studii provedené v roce 1991 . . . se zjistilo, že 21 procent z 1300 dotázaných žen zažilo sexuální obtěžování na vlastní kůži.“

NIZOZEMSKO: Jedna studie ukázala, že „58 procent žen, které se vyjádřily [v průzkumu], řeklo, že osobně zakusily sexuální obtěžování“.

Znamení doby

Samozřejmě, že obtěžování na pracovišti není nic nového. Se ženami — a někdy i s muži — se takto špatně zacházelo dokonce již v biblických dobách. (1. Mojžíšova 39:7, 8; Rut 2:8, 9, 15) Zdá se však, že v dnešní době je takové špatné jednání mimořádně rozšířené. Proč?

V posledních letech je v zaměstnání rekordní počet žen. Více žen se proto dostává do situací, ve kterých může k takovému zneužívání docházet. Mnohem významnější však je to, co Bible prorokovala před dlouhou dobou: „Pamatuj si! V posledních dnech bude těžká doba. Lidé budou sobečtí, chamtiví, vychloubační a domýšliví, budou urážet . . .; budou bezcitní, nemilosrdní, pomlouvači, násilničtí a krutí.“ (2. Timoteovi 3:1–3, Today’s English Version) Rozšířenost sexuálního obtěžování je pouze jedním zřetelným důkazem toho, že se dnes tento text splňuje. Je zajímavé, že článek v časopise Men’s Health uvádí, že „nárůst stížností na sexuální obtěžování byl provázen neuvěřitelným úpadkem obecné zdvořilosti. Špatné chování je patrné všude.“

Značná rozšířenost sexuálního obtěžování je také odrazem „nové morálky“, která se přehnala světem během šedesátých let našeho století. Opustily se tradiční hranice mravnosti a to provázela šokující lhostejnost k právům a pocitům jiných lidí. Ať je příčina jakákoli, sexuální obtěžování je na pracovištích chmurnou skutečností. Co mohou muži a ženy udělat pro to, aby se chránili? Přijde někdy doba, kdy obtěžování na pracovišti přestane?

[Poznámka pod čarou]

[Rámeček na straně 4]

Sexuální obtěžování — Mýtus versus skutečnost

Mýtus: Zprávy o sexuálním obtěžování jsou naprosto nadsazené. Je to prostě jen nová móda, produkt reklamy ve sdělovacích prostředcích a hysterie.

Skutečnost: Oznámí-li žena, že byla obtěžována, v podstatě tím více ztratí než získá. Skutečně, jen malá část žen (podle jednoho průzkumu 22 procent) s někým vůbec mluvila o tom, že je někdo obtěžoval. Strach, rozpaky, sebeobviňování, zmatek a přehlížení jejich zákonných práv vedou k tomu, že ženy mlčí. Mnozí odborníci jsou proto přesvědčeni, že zprávy o tomto problému jsou naprosto nedostatečné!

Mýtus: Většině žen je pozornost mužů příjemná. Ty, které tvrdí, že byly obtěžovány, jsou pouze přecitlivělé.

Skutečnost: Průzkumy shodně ukazují, že ženy takové hrubé chování uráží. V jedné anketě „více než dvě pětiny žen řekly, že jsou takovým chování znechuceny, a asi jedna třetina řekla, že v nich toto chování vyvolává hněv“. Další ženy uvedly, že pociťovaly úzkost, že je to ranilo a že měly depresi.

Mýtus: Muži jsou obtěžováni ve stejné míře jako ženy.

Skutečnost: Výzkumní pracovníci Národní asociace pracujících žen (USA) uvádějí, že „odhadem 90 procent případů se týká mužů, kteří obtěžují ženy, 9 procent je obtěžování mezi lidmi stejného pohlaví . . . a pouze 1 procento se týká žen, které obtěžují muže“.

[Obrázek na straně 5]

Sexuální obtěžování se netýká jenom sexu