Banyán — Z jednoho stromu se stane les

OD DOPISOVATELE PROBUĎTE SE! V INDII

LES se obvykle skládá z mnoha stromů. Ale existuje také les, ve kterém je jen jediný strom. Banyán je strom velmi neobvyklý — může se stále rozrůstat, až pokryje oblast o rozloze více než dva hektary! Jak začíná růst? Jak to, že se stále rozrůstá, až je z něho doopravdy les?

Banyán patří mezi kvetoucí rostliny řádu Urticales a čeledi Moraceae neboli morušovitých. Tam patří asi osm set druhů fíkovníků. Banyán neboli bengálský fíkovník začíná svůj dlouhý život ze semene obsaženého v trusu opic, ptáků nebo netopýrů, kteří snědli plod banyánu.

Ve větvích hostitelského stromu semena vyklíčí a kořeny se ujmou v organické hmotě nashromážděné ve štěrbinách. Vlhkost kořenům nového stromu pomůže, aby rychle rostly; zesílí a obtočí kmen „postiženého“ stromu a rostou dolů k zemi. Jak získávají na síle a velikosti, dusí hostitelský strom — odtud jiné jméno této rostliny: fíkovník škrtič.

Teď se banyán může rozrůstat. Nejenže se rozrůstají kořeny rodičovského stromu, ale jak se větve vodorovně prodlužují, vyrůstají z nich směrem k zemi vzdušné kořeny, které se zapouštějí do země. Zakládání lesa začíná.

Banyán roste v tropické Africe a Indii a svými velkými plochými listy slouží lidem i zvířatům jako slunečník. Jeden strom v Indii je tak ohromný, že se pod něj může schovat prý více než dvacet tisíc lidí! Plody banyánu nejsou dobré k jídlu a dřevo banyánu je měkké a porézní. Z tohoto dřeva se však získává bílá lepkavá hmota, takzvaný ptačí lep, která se používá k chytání ptáků.

Jak dlouho banyán žije? Stáří jednoho stromu ve státě Ándhrapradéš se odhaduje na více než 600 let; jiné pozoruhodné chráněné stromy jsou staré hodně přes 250 let. A růst banyánu pokračuje na neurčito.

Prý největší známý banyán roste na Srí Lance. Má 350 ohromných kmenů a více než 3000 menších kmenů, všechny napojené na jeden mateřský strom. V Indii byl nedávno změřen strom, který má více než 1100 podpůrných kořenů a jeho listoví pokrývá dva hektary. Zjistilo se, že je to největší banyán v té zemi. Neustále ho hlídají čtyři ozbrojení muži a chrání ho před poškozením. K jiným slavným banyánům v Indii patří ten, který roste poblíž Bangalore. Zabírá 1,2 hektaru a v jeho stínu obyvatelé města rádi pořádají pikniky. Pak je tu úchvatný strom, který roste v rezervaci Ranthambhore. O tomto stromu je zmínka ve spisech mogulského císaře, který vládl před pěti sty lety. Strom poskytuje stín ptákům, netopýrům, hadům, veverkám, spoustě malých živočichů a hmyzu, ale kromě toho je hřištěm a lovištěm tygrů a jiné dravé zvěře v rezervaci.

Snad nejznámějším banyánem v Indii je však 240 let starý strom v Národní botanické zahradě v Kalkatě. Je asi dvacet pět metrů vysoký, zaujímá rozlohu 1,2 hektaru a má přes 1800 vzdušných kořenů a obrovskou korunu, která má po obvodě 420 metrů. Opravdový les!

Náboženství a banyán

Lidé odpradávna uctívali stromy, a banyán není žádnou výjimkou. Dodnes je v Indii považován za posvátný. Věří se, že posvátný strom představuje určitá božstva — v případě banyánu to je bůh Višnu. Když se strom zasadí a zalévá a když se o něj pečuje, považuje se to za uctívání božstva, které ten strom reprezentuje.

Také ve starověkých polynéských společnostech byl banyán považován za posvátný. Náboženské obřady se konaly na obdélníkovém náměstí zvaném tohua, kolem něhož byly postaveny domy. Na jednom konci náměstí byl obvykle chrám s posvátným banyánem a na jeho větvích byly zavěšeny balíčky s kostmi významných členů kmene, kteří již zemřeli.

Tento mohutný strom dostal své jméno od Evropanů. V Perském zálivu a Indii viděli dávní evropští cestovatelé ohromnou korunu stromu, který se podobal slunečníku, a obchodníky rozkládající své zboží v jeho stínu, aby bylo chráněno před žhoucím sluncem. V hinduistickém kastovním systému obchodníci pocházeli z hlavní kasty vaišja. Její podkastou byli baniové, kteří byli známi jako obchodníci s obilím a jinými potravinami. Evropané si všimli, že baniové prodávají své zboží ve stínu tohoto stromu, a proto ten strom nazvali banyán.

V těch dnech baniové obykle nosili bavlněnou vestu se skrytými kapsami na peníze. Vesta chladila a snadno se prala a byla mezi banijskými obchodníky tak rozšířená, že sama dostala název banyán. Později se tento název začal používat pro jakoukoli pánskou vestu nebo nátělník. Tento název pro pánský nátělník se v Indii používá stále a baniové nosí při práci tento typ oblečení až dodnes.

Vylezme na banyán

Chtěli byste vylézt do koruny banyánu? Mohli byste, kdybyste navštívili Haidarábád na jihu Indie. Poblíž letiště Begumpet a blízko centra města je Machan, restaurace v koruně stromu postavená na silných větvích banyánu a sousední smokvoně posvátné, což je také druh fíkovníku. Vylezte po silném provazovém žebříku přes plošiny, které jsou instalovány do mezer mezi větvemi. Konstrukce, na níž stojíte, je z bambusu, kokosových listů a z provazů. Restaurace má dvě jídelny, každá je umístěna v jiné výšce. Když jdete do té, která je položena výše, chrání vás před sluncem a deštěm pyramidovitá bambusová střecha. Teď jste devět metrů nad zemí. Pěkný proutěný nábytek a tradiční závěsy na stěnách podporují pocit, že jste v lese.

Až se posadíte, dostanete jídelní lístek nazvaný Mauglí. To je jméno, které dobře znají čtenáři příběhů z Knihy džunglí od Rudyarda Kiplinga. I to přispívá k atmosféře lesa. Teď se usaďte a vychutnejte si ten jedinečný zážitek jíst v koruně banyánu. Dejte si nějakou indickou specialitu, třeba kořeněné biriani, kterým se Haidarábád proslavil, kebab nebo některé z mnoha jiných jídel.

Až dojíte, slezte opatrně po provazovém žebříku, podívejte se na malé vodopády a lotosové jezírko a potom si najděte cestu ven z této jedinečné restaurace v rozlehlém baldachýnu banyánu — stromu, který se může rozrůstat dál a dál, až se z něho stane les.

[Obrázky na straně 15]

Z jednoho banyánu se stal les

Nahoře: Detailní snímek banyánu v Národní botanické zahradě, Kalkata

[Obrázek na straně 16]

Banyán v Národní botanické zahradě, Kalkata

[Obrázek na straně 16]

Restaurace Machan v banyánu, Haidarábád