Pozorujeme svět

Kardinál rozvíjí papežovy poznámky

K prohlášení papeže Jana Pavla, že teorie evoluce je „víc než jen hypotéza“, připojil newyorský kardinál O’Connor domněnku, že Adam a Eva mohli být „nějakou jinou formou“, ne muž a žena. Podle newyorského listu Daily News O’Connor řekl: ‚Katolická církev zůstává otevřena vědeckému bádání a to platí i pro případ biologické evoluce.‘ Ve svém kázání v katedrále svatého Patrika kardinál prohlásil: „Je možné, že ty dvě bytosti, o nichž mluvíme jako o Adamovi a Evě, byly stvořeny v nějaké jiné formě a Bůh do nich vdechl život a vdechl do nich duši — to je vědecká otázka.“ Titulek v konzervativním italském listě Il Giornale úsečně sděluje: „Papež říká, že možná pocházíme z opic.“

Rada pro papeže

Italský katolický novinář Vittorio Messori se domnívá, že členové hierarchie novodobé katolické církve moc mluví. Navrhuje, aby své výroky ‚zjednodušili a zhutnili‘. V interview, které uveřejnila katolická tisková agentura Adista, se vyjádřil: „Rychlý výpočet ukazuje, že za uplynulých dvacet let církev na všech úrovních vyprodukovala více slov než za předcházejících dvacet století. Čím více člověk mluví, tím méně mu lidé naslouchají. Navrhl jsem sedmiletý sabat, během něhož by církev měla mlčet; od farářova pomocníka až po papeže. . . . Takové množství proslovů a encyklik . . . Četl jsem je, ale kolik dalších lidí je četlo? Měli bychom udělat tu oběť, že se vrátíme ke zvyku papežů z doby před několika desítkami let. Ti vydávali nanejvýš tři encykliky.“

Vzrušení, které zabíjí

Bungee jumping, free climbing, skydiving, base jumping — extrémní sporty — se ve Francii staly módou. Pařížský list Le Monde se zeptal několika odborníků, proč extrémní sporty získaly ve Francii takovou popularitu. Podle ředitele výzkumného centra nových sportů Alaina Loreta je jedním důvodem to, že tradiční sporty, které mají určitá pravidla a vyžadují kázeň a trénink, již neodpovídají hodnotám dnešní mládeže. Ta klade větší důraz na svobodu a zábavu než na potřebu kázně. Podle francouzského sociologa Davida Le Bretona „se v rostoucí popularitě riskantních sportů odráží krize mravních hodnot. Ano, už ve skutečnosti nevíme, pro co žijeme. Naše společnost nám neříká, že život stojí za to žít. Proto se vyhledávání napětí . . . dá chápat jako způsob, jak dát životu smysl.“ Avšak stále více mladých lidí život riskuje a přichází o něj.

Návrat do starověké Alexandrie

Nejprve archeologové oznámili, že v Egyptě, ve vodách poblíž Alexandrie, objevili Faros, 2 200 let starý maják, jeden ze sedmi divů starověku. Nyní říkají, jak uvádí The Vancouver Sun, že „asi v šestimetrové hloubce na východní straně starého alexandrijského přístavu“ našli „sutiny starověkého alexandrijského dvora“. Podle francouzského podmořského archeologa Francka Goddia jsou na tomto místě rozvaliny domu a chrámu Marka Antonia a rozvaliny Kleopatřina paláce, amfory na víno, žulové sloupy, dlážděné ulice a jiné pozůstatky starověkého města. Výzkumníci našli „krásný přístav chráněný dlouhým molem, jež je po 2 000 letech stále v dobrém stavu, ale je pod vodou,“ řekl Goddio. Alexandrie byla pojmenována po Alexandru Velikém, který se v roce 332 př. n. l. při pohledu na onen velkolepý přístav rozhodl, že tam bude město. Stalo se kulturním a obchodním centrem, jež konkurovalo Aténám a Římu. Byla zde slavná alexandrijská knihovna. Ve středověku však už většina starověkého města neexistovala. Město bylo poškozeno zemětřeseními a požáry a zaplavilo je moře.

Kdy začíná tisíciletí?

O půlnoci 31. prosince 1999 bude mnoho lidí na celém světě slavit začátek nového tisíciletí a už se plánují velkolepé oslavy. Ale přesto, že „je přirozené slavit takový kulatý rok“, prohlášení Královské greenwichské observatoře v Cambridgi říká, že „přesně vzato budeme slavit dvoutisící neboli poslední rok starého tisíciletí, nikoli začátek nového“. Tento zmatek vyplývá z přechodu od doby před naším letopočtem k době našeho letopočtu, který určil Beda, historik a teolog 7. století, jenž se snažil datovat události podle Ježíšova narození. Nezařadil žádný rok 0, takže od prvního dne roku 1 př. n. l. do prvního dne roku 1 n. l. uplynul jen rok. Z toho vyplývá, že první tisíciletí začalo prvním dnem roku 1 n. l. a skončilo posledním dnem roku 1000 n. l. Druhé tisíciletí začalo 1. ledna 1001. „Je tedy zřejmé, že začátek nového tisíciletí bude 1. ledna 2001,“ říkají odborníci. Oslavy budou v každém případě založeny jen na gregoriánském kalendáři, a ne na době skutečného Ježíšova narození, k němuž došlo, jak víme, o něco dříve.

Nezáviděníhodný rekord

„Spojené státy mají ze všech rozvinutých zemí světa relativně nejvíce případů sexuálně přenášených chorob a podle skupiny odborníků v medicíně nemají žádný účinný státní systém na potlačení této epidemie,“ píše se v listě The New York Times. Podle komise Lékařského institutu, odbočky Národní akademie věd, se desítkám sexuálně přenášených chorob, jež se mezi Američany vyskytují, dá předejít. Přesto nadále působí vážné zdravotní problémy, například rakovinu, a každý rok na ně umírají tisíce lidí. Po průzkumu, který trval rok a půl, šestnáctičlenná komise zjistila, že na každých 43 dolarů vynaložených na léčbu a jiné potřeby připadá jen 1 dolar vynaložený na prevenci těchto chorob. Zpráva komise říká, že ve čtvrtině z odhadovaných 12 milionů nových případů ročně jsou postiženi dospívající. Když se tyto choroby, mezi něž patří herpes, hepatitida B, chlamydie, kapavka a příjice, neléčí, mohou způsobit neplodnost, vrozené vady u dětí, samovolné potraty, rakovinu a smrt. Tyto choroby stojí stát nejméně deset miliard dolarů ročně, a to nejsou zahrnuty výdaje související se sexuálně přenášeným HIV, virem, který způsobuje AIDS.

Hledání čisté Antarktidy

Navzdory tomu, že tam letní teploty vystupují jen na −10 stupňů Celsia, počet návštěvníků Antarktidy se za posledních deset let zdvojnásobil. Deset tisíc lidí si předplatilo dovolenou v ceně asi 9 000 dolarů, aby se podívali na ten nejjižnější světadíl s jeho tučňáky, tuleni a zázraky 13 milionů čtverečních kilometrů zmrzlé krajiny. Ale tito neohrožení cestovatelé pohotově poukazují na odpad, jež tam po sobě zanechaly státy, které tam pracovaly — opuštěné chaty, nádrže na palivo, odpadky, a dokonce staré počítače, jak uvádí londýnský list The Independent. Doktor Bernard Stonehouse ze Scottova polárního institutu v Cambridgi, který vydal prvního cestovního průvodce touto oblastí, o těchto znečišťovatelích říká: „Dříve si prostě s nějakým úklidem nedělali starosti, ale teď budou muset. Turisté a návštěvníci si stěžují, že nezaplatili proto, aby viděli skládku odpadků.“

Loterie předstihují církve

Jak uvádí agentura Associated Baptist Press, Američané utrácejí víc peněz v loteriích, než kolik jich dávají na příspěvcích svým církvím. V časopise Christian Century se píše, že srovnáním údajů z Amerického statistického úřadu s údaji z publikace Yearbook of American and Canadian Churches (Ročenka amerických a kanadských církví) vychází najevo, že v roce 1994 Američané vydali 26,6 miliard dolarů na státní loterie, ale na své církve přispěli jen částkou 19,6 miliard dolarů.

Na komáry neplatí

Likvidátory hmyzu — elektrická zařízení, která visí venku a v noci lákají hmyz a hlučně jej zabíjejí elektrickým šokem — neplatí na komáry. „Tato zařízení jsou v podstatě bezcenná,“ říká profesor entomologie George B. Craig jr. Většinu komárů nepřitahuje světlo, a když samičky (jen ty bodají) shánějí potravu, hledají čpavek, oxid uhličitý, teplo a jiné výměšky kůže a to likvidátory hmyzu neprodukují. Když komáři tyto látky nenacházejí, odlétají. Kromě toho snažit se pozabíjet komáry likvidátorem je jako „snažit se vybrat moře čajovou lžičkou,“ říká dr. Craig. Komáří samička může jen za polovinu léta zplodit přes 60 000 dalších samiček. Tříměsíčním zkoumáním se zjistilo, že komáří samičky představují jen tři procenta hmyzu, jejž za noc likvidátory v průměru zabily. Pan Craig říká, že likvidátory hmyzu „by se měly prodávat v oddělení domácí zábavy, a ne v zahrádkářských potřebách“.