Klenoty říčních břehů

Od dopisovatele Probuďtese! ve Španělsku

VŽDYCKY, když se procházím podél nějaké řeky nebo rybníka, hledám jeden ze svých oblíbených klenotů — může být červený, modrý nebo zelený. Někdy nějaký zahlédnu, jak bez hnutí leží na listě; možná uvidím jiný, jak se vznáší nad vodou nebo poletuje přímo přede mnou. Klenot, který hledám, je vážka — blýskavá „helikoptéra“ ve světě hmyzu.

Tyto létající drahokamy poprvé upoutaly mou pozornost, když jsem před mnoha lety náhodou narazil na líný potok tekoucí lesem. Mezi stínem a slunečním svitem přeletovalo několik vážek — některé byly jasně kovově modré a jiné zářivě žlutozelené. Hodinu jsem pozoroval jejich vzdušné tance, které proměnily lesní mýtinu v miniaturní taneční sál. Tehdy mě vážky okouzlily.

Čím více jsem se o vážkách dozvídal, tím více jsem oceňoval jejich krásu a cenu. První, co jsem objevil, bylo to, že je rozdíl mezi vážkami či šídly, a motýlicemi nebo šidélky. Vážky jsou zdatnými letci a jsou obvykle větší, kdežto motýlice jsou drobnější a létají mnohem opatrněji. Základní rozdíl spočívá v tom, jak drží svá křídla. Odpočívající vážka i šídlo obvykle drží oba páry křídel ve vodorovné poloze, kdežto motýlice a šidélko je skládají nad tělem.a

Začal jsem si lámat hlavu nad tím, jak mohou vážky chytat komáry ve vzduchu s tak zřejmou lehkostí. Osobně je pro mě téměř nemožné chytit velkou mouchu, která se vyhřívá na stěně kuchyně. ‚Co ta vážka má,‘ říkal jsem si, ‚co já nemám?‘ Jsou to dvě věci: naprosto mistrný let a oči, kvůli nimž by každý hlídač zezelenal závistí.

Let vážky

Říkat vážce helikoptéra — to je ve Španělsku její běžná přezdívka — je pro vážku skutečně ponižující. Její vzdušná akrobacie je tak rychlá, že ji člověk někdy ani nestačí sledovat. Některé druhy dokážou nakrátko vyvinout rychlost až 96 kilometrů za hodinu. Mohou se také vznášet nebo letět dozadu, dopředu nebo do stran, podle momentální potřeby. Vědci navíc spočítali, že když vážka provádí ve vzduchu prudký obrat, musí snést sílu až 2,5 G.

Vážky mají dva páry pružných, jakoby krajkových křídel. Tato křídla sice vypadají křehce, ale mohou kmitat až čtyřicetkrát za sekundu a snášet nárazy s minimálním poškozením. Biolog Robin J. Wootton je označil za „malá, geniálně zkonstruovaná mistrovská díla“.

„Čím lépe chápeme způsob činnosti křídel hmyzu,“ dodal, „tím geniálnější a krásnější se nám zdá být jejich konstrukce. . . . Pokud to vůbec lze, může se s nimi v technice srovnávat dosud jen máloco.“ Nepřekvapuje tedy, že techniku letu vážek v současné době studují letečtí inženýři.

Hlava plná očí

Let vážky je mimořádný a totéž se dá říci o jejím zraku. Dvě ohromné složené oči téměř pokrývají vážce hlavu. Každé z těchto očí má až 30 000 šestiúhelníkových jednotek, které jsou jako drobná očka v oku; každé totiž předává do mozku zvláštní obraz. To však neznamená, že vážka vidí tisíce různých obrázků a všechny najednou. Nevidí jeden úplný obraz jako my, ale vnímá pohyb, vzory, kontrasty a tvary.

Všechny ty obrazy je potřeba analyzovat, a proto je 80 procent mozku vážky vyhrazeno vyhodnocování zrakových informací. Málo optických systémů je tak citlivých — vážka může zahlédnout komára na vzdálenost dvaceti metrů. I za šera, kdy je světla tak málo, že člověk drobné mušky stěží zahlédne, tropické vážky je snadno chytají.

Rychlý, trhaný let vážky ve vegetaci podél řek vyžaduje stovky velmi rychlých rozhodnutí. Vážka může tento nelehký úkol zvládnout díky tomu, že vidí až sto různých obrazů za sekundu; to je více než pětinásobek toho, co vidíme my. A tak kino, které promítá rychlostí 24 obrázků za sekundu, by vážce připadalo jako řada statických fotografií.

Změna životního stylu

Když život vážky začíná, nic nenasvědčuje tomu, že z ní nakonec bude tak skvělý letec. Po vylíhnutí zůstává nymfa více méně bez hnutí v rybníce nebo v potoce a čeká na jakoukoli potravu, která připluje do její blízkosti. Za tu dobu — několik měsíců nebo v případě některých druhů i několik let — se mnohokrát svlékne a potom vyšplhá na nějaký rákos. Tam proběhne neobyčejná proměna.

Kůže na zádech praskne a zevnitř se vysouká plně vyvinutá vážka. Nová dospělá vážka musí stejně jako motýl několik hodin počkat, než jí ztuhnou křídla, a začne nový život. Za několik dní jí její instinktivní moudrost umožní úspěšně lovit a zvládnout obtíže letu.

Mladá vážka se brzy stane přeborníkem v chytání much a komárů za letu. Každý den zhltne tolik hmyzu, kolik sama váží, a tak vykonává neocenitelnou službu. Aby si zajistili spolehlivou zásobu potravy, nárokují si někteří samečci malé teritorium a žárlivě ho střeží.

Některé druhy vážek loví mšice a brouky, jiné chytají malé žabičky a jedna tropická motýlice se živí dokonce pavouky. Poletuje kolem pavučiny velkého křižáka a loví menší pavouky, kteří pavučinu navštěvují, aby se přiživili na zbytcích, jež nechal vlastník pavučiny.

Doklady proti evoluci

Mnoho vědců, kteří se zabývají evolucí, se domnívá, že vážky jsou nejstarším létajícím hmyzem. Jedna zkamenělina objevená ve Francii je otisk křídel vážky o rozpětí tři čtvrtě metru! Je to největší známý hmyz; jeho velikost je oproti kterékoli současné vážce více než trojnásobná.

‚Jak by bylo možné,‘ říkal jsem si, ‚aby se jeden z nejsložitějších letových mechanismů, jaké jsou člověku známy, objevil z ničeho nic úplně vyvinutý?‘ „Neexistují žádné zkameněliny, které by byly přechodovou fází od stavu bezkřídlého ke stavu okřídlenému,“ připouští kniha Alien Empire—An Exploration of the Lives of Insects (Cizí říše — Výzkum života hmyzu). Je zřejmé, že vážky jsou dílem inteligentního Konstruktéra.

Vážky úspěšně osídlily téměř všechny části zeměkoule. Jsou doma u alpského jezera, rovníkového močálu, nebo dokonce u koupaliště na předměstí.

Pozoroval jsem hejna vážek na tropických plážích Afriky a také osamělá šídla královská, jak neúnavně střeží svůj oblíbený evropský rybník. A když jsem plul v kánoi listnatým kaňonem na Filipínách, zářivé motýlice mi sloužily jako doprovod, a dokonce mi přistávaly na nahých pažích.

I když jsou vážky snad těmi nejdůmyslnějšími létajícími stroji na zemi, vždy na mě působil více jejich půvab a krása než jejich letové schopnosti. Jejich přítomnost dodává našim rybníkům a řekám zvláštní jiskru. Jsou to ideální klenoty — vždy po ruce, abyste se z nich mohli těšit.

[Poznámka pod čarou]

[Obrázky na straně 16 a 17]

Vážky, které odpočívají s křídly ve vodorovné poloze, jsou obvykle větší než motýlice, které skládají křídla nad tělem