Proč jsou diamanty tak drahé?

OD DOPISOVATELE PROBUĎTE SE! VE ŠPANĚLSKU

NĚKDY je možné krásu objevit. Jindy je nutné ji vytvořit. Krása diamantu se však musí jak objevit, tak vytvořit.

Surové diamanty jsou nepochybně krásnými výtvory přírody. Silný tlak a vysoké teploty pod zemskou kůrou pomalu přetvářejí obyčejný uhlík v tvrdé, průsvitné krystaly. Ale tyto vzácné kameny nebývá snadné najít. Při jejich hledání byly do země vykopány některé z největších děr, jaké člověk udělal. Je jimi poseta krajina Austrálie, Sibiře a Jižní Afriky. K získání několika diamantů o váze pouhých šesti gramů je třeba vykopat a prosít sto tun země!

Když už je diamant objeven, musí jeho skrytou krásu pracně vydobýt zručný řemeslník. Teprve potom může diamant zdobit prsten nebo náhrdelník.

Je přirozené, že všechno to úsilí a odbornost nevyjde levně. Avšak pro většinu žen — ale i mužů — stojí ty výdaje za to, zvlášť je-li diamant dárkem manželce nebo snoubence jako symbol trvalé lásky. Díky kráse a lásce je diamant nejvíce ceněným krystalem na zemi.a

Návštěva v Antverpách

Můj zájem o tyto jedinečné kameny vzbudila návštěva v belgických Antverpách, ve městě, jehož bohatství závisí velkou měrou na diamantech. ‚Proč je diamant tak přitažlivý?‘ říkal jsem si. ‚V čem tkví tajemství jeho opracování?‘

Abych dostal odpovědi na tyto otázky, promluvil jsem si s Dirkem Lootsem, jehož rodina pracuje v obchodě s diamanty již tři generace. „Říkáme Antverpám ‚nejlepší přítel diamantů‘,“ sdělil mi, „protože toto město je jedním z hlavních světových center obchodu s nimi. Chceš-li odhalit tajemství brusiče diamantů, přišel jsi na ideální místo.“

Nejprve mi ukázal hrst surových diamantů, které právě koupil. Ačkoli měly cenu 350 000 dolarů, na první pohled na to nevypadaly — spíše se podobaly hrstce skleněných střípků. Ale při bližším pohledu byl patrný jejich vnitřní třpyt, který prozrazoval krásu, již by mohl brusič diamantů odhalit. Začal jsem chápat, v čem je jejich přitažlivost.

„Někdy, když vidím velký surový diamant, cítím jakési kouzlo, téměř citové pouto,“ přiznává Dirk. „Instinktivně chci ten kámen koupit. Připomíná mi to Ježíšovo podobenství o muži, který našel znamenitou perlu; perlu tak dokonalou, že byl ochoten prodat všechno, co měl, aby ji mohl koupit. Nikdy jsem tak daleko nezašel,“ usmál se, „ale musím uznat, že některé nádherné kameny mají zvláštní přitažlivost, dokonce i pro ty, kdo je celý život kupují a prodávají. Ovšem vyrobit šperk ze surového kamene, ať je jakkoli působivý, má své háčky.“

Vyhlazování surového diamantu

Slyšel jsem, že neopatrný brusič diamantů může i nesmírně cenný kámen rozbít. Rád bych věděl, zda se to stává často. „Není to nijak vzácné,“ řekl Dirk. „A nemusí se to stát jen tehdy, když se kámen štípe. Dokonce i leštič diamantů může někdy zasáhnout gletz neboli vnitřní nedokonalost, a kámen zničit. Surový kámen vždy pečlivě zkoumáme v polarizovaném světle. To nám ukáže, kde jsou problematické oblasti, ale obávám se, že žádný systém není úplně spolehlivý.“

„Ačkoli rozbitý kámen je naší nejhorší noční můrou, není to jediná potíž. Po vybroušení a vyleštění fazet kámen někdy ztmavne, a tím ztratí na ceně. A pamatuj také na to, že chceme-li získat prvotřídní klenot, musíme často odstranit více než 60 procent surového kamene.“

Připadalo mi, že se tak vyplýtvá spousta peněz, dokud jsem nepochopil, o co při tvorbě diamantu jde. Dirk mi ukázal ohromný diamant ve tvaru srdce, který byl právě vybroušen a vyleštěn. „Vidíš, jak se třpytí?“ zeptal se mě. „Ten ‚oheň‘ uvnitř není ve skutečnosti nic víc než odražené světlo.

Prací brusiče je zbrousit všechny fazety tak, aby bylo světlo zachyceno uvnitř kamene a pak se odrazilo zpět k pozorovateli. Některé tradiční tvary, například kruhový, to dělají nejúčinněji. Ale i módní tvary, například tento srdcovitý, mají odrážet co nejvíce světla. To je v umění brusiče diamantů to podstatné. Jeden slavný opracovatel diamantů si jako své heslo vybral: ‚Kouzlo je v opracování.‘ “

„Jak určujete, do kterého tvaru se diamant vybrousí?“ zeptal jsem se Dirka. „Začínáme tím, že si velmi pečlivě prohlédneme původní kámen, který kupujeme,“ řekl. „A prohlížíme ho opravdu pečlivě! Vzpomínám si, že jsme jeden velký kámen zkoumali měsíc, než jsme s konečnou platností rozhodli, jak bude vybroušen. Někdy je to snazší, protože už surový kámen napovídá, jaký tvar pro něj bude nejlepší. V každém případě je cílem vybrat pro konkrétní kámen nejlepší tvar, abychom ztratili co nejméně kamene. Ale každá fazeta, kterou vybrousíme — a typický diamant jich má přes padesát —, znamená ztrátu na váze.“

Dirk mě potom požádal, abych se pečlivě podíval na jeden kámen. „Vidíš tu nečistotu vpravo nahoře?“ zeptal se mě a podal mi lupu, klenotnické zvětšovací sklo. V jednom rohu drahokamu jsem viděl několik klikatých čar jako na prasklém zrcadle. „Taková nedokonalost velmi snižuje cenu diamantu. Můžeme ji odstranit, ale to může znamenat ztrátu příliš velké části kamene. I když vada není viditelná prostým okem, musíme kámen prodat za nižší cenu.“

Zajímalo mě, proč jsou ty malé kamínky tak cenné. To pochopitelně závisí na několika faktorech.

„Fráze ‚diamant je navždy‘ je sice reklamní slogan, ale je v podstatě pravdivá,“ řekl Dirk. „Diamanty se neopotřebují a jejich lesk nepohasne. Jsou vzácné, i když ne tak vzácné, jak bývaly, a jsou krásné — to nepochybně! Ale snad nejdůležitějším faktorem, který určuje jejich cenu, je celosvětová poptávka. To závisí z velké části na reklamě.“

„Proč některé ženy vůbec chtějí diamantový prsten?“ Dirk se pousmál. „Pravděpodobně spojují diamanty s láskou a romantikou. Diamant je něco zvláštního, něco, co se má navěky uchovat, aby jim to připomínalo lásku, která snad bude trvat tak dlouho jako diamant. Tato představa, nebo jak by někdo řekl mystérium, je šikovně pěstována. Na podporu této představy, kvůli níž lidé na celém světě kupují diamanty, bylo v roce 1995 vynaloženo asi 180 000 000 dolarů.“

Cena diamantu

„Předpokládám, že cena hotového klenotu závisí na jeho velikosti,“ poznamenal jsem. „To není tak jednoduché,“ odpověděl Dirk. „Obchodníci s diamanty říkávají, že cena diamantu závisí na čtyřech faktorech: na výbrusu, váze, barvě a jasnosti. Každý faktor nějak přispívá k jeho kráse, a tedy i k ceně.“

Podívejme se na výbrus. Dobrý výbrus je umělecké dílo, dalo by se říci miniaturní sochařské dílo. Podívej se pozorněji na ten srdcovitý diamant, který jsi obdivoval. Ten tvar není snadné vybrousit a musí se obětovat více původního kamene než u jiných tvarů. Všimni si, jak jsou všechny fazety v symetrické poloze, aby zvýraznily krásu klenotu. Dá se říci, že tento konkrétní diamant je vybroušen velmi dobře.

První, co na tebe udělalo dojem, byla jeho velikost, a to je pochopitelné, protože je to velký kámen, osmikarátový. Mimochodem, jeden karát odpovídá 0,2 gramu, takže hodnotu v karátech určíme prostě tím, že kámen zvážíme. Obecně řečeno, čím více karátů, tím cennější diamant, ale na cenu má vliv také barva a jasnost.

„Diamanty přicházejí ve všech tvarech a barvách, jak sis jistě povšiml na té hrstce surových kamenů. Nejprve je roztřídíme podle barev — čím bělejší, tím cennější. Je však několik kamenů, které mají žádoucí barvy, například růžovou, modrou nebo červenou; ty vynesou více než ty bílé, protože jsou velmi vzácné.

Nakonec kameny seřadíme podle jasnosti. Je-li nějaký kámen označen za bezvadný, znamená to, že když se na něj podíváš — dokonce i lupou —, neuvidíš žádnou nedokonalost. A tak výbrus diamantu, jeho jasnost a barva mohou být stejně důležité jako jeho váha v karátech. Například v roce 1995 byl vystaven snad největší diamant, jaký kdy byl vybroušen (546,67 karátu). Ale přesto, že je tak veliký — skoro jako golfový míček —, není to nejdražší diamant na světě, protože není příliš jasný a je žlutohnědý.“

Než jsem z Antverp odjel, mluvil jsem s Hansem Winsem, který s diamanty pracuje již padesát let. Měl jsem poslední otázku: Proč je diamant tak zvláštní?

„Z malých kamenů nejsem nijak nadšen, ty se dají vybrousit i strojově,“ odpověděl, „ale fascinují mě velké diamanty. Každý kámen je jiný — jedinečné stvoření vyždímané z uhlíku za miliony let vulkanického tlaku. Když kámen studujete, můžete vidět růstové linie, něco jako letokruhy v kmeni stromu. Zkušený obchodník vám dokonce řekne, ze kterého dolu kámen pochází.

Ten, kdo diamanty opracovává, se na takový kámen dívá stejně jako sochař na kvádr černého mramoru. V duchu už vidí, co může vytvořit. Ve své představivosti brousí a leští a pod jeho rukama vzniká skvostný klenot. Rád myslím na to, že když diamant najde své konečné místo v prstenu nebo náhrdelníku, poskytne tutéž radost svému majiteli.“

A nakonec právě proto stojí za to diamanty brousit.

[Poznámka pod čarou]

[Obrázky na straně 15]

Osmikarátový srdcovitý diamant (kameny nejsou zobrazeny v měřítku)

Hruškovitý výbrus

Výbrus „kardinálův klobouk“

Určování váhy v karátech u surových diamantů

Třídění surových diamantů podle barvy

Zkoumání fazet; posuzuje se, zda je ještě třeba leštit