Pozorujeme svět

Obchod s otroky v Brazílii

„Do Brazílie bylo odesláno desetkrát víc otroků než do Spojených států, avšak úmrtnost těch, kteří byli posláni do Brazílie, byla tak vysoká, že v roce 1860 byl počet černého obyvatelstva Brazílie ve srovnání se Spojenými státy poloviční,“ uvádí ENI Bulletin Světové rady církví (WCC). Odhaduje se, že 40 procent afrických otroků zemřelo na lodích. Aby byla cena afrických otroků vyšší, byli kolektivně křtěni, a to tak, že byli pokropeni vodou, zatímco kněz odříkával „slova křtu“. Na bohoslužbě pro „připomínku, pokání a smíření“, která se konala v brazilském Salvadoru, řekl Aaron Tolen, vůdčí osobnost WCC z Kamerunu: „Tuto tragédii nezpůsobili jen ti, kdo nás sem přivezli. Svůj díl odpovědnosti neseme i my Afričané. Snížili jsme se k tomu, že jsme své bratry a sestry prodávali jako zboží.“

Evropští kuřáci

Německý list Nassauische Neue Presse, který vychází ve Frankfurtu, uvádí, že čínští a evropští občané jsou největšími spotřebiteli tabáku na osobu. V Evropské unii kouří 42 procent mužů a 28 procent žen. Toto procento je však značně vyšší ve věkové skupině od 25 do 39 let. Kouření zabíjí ročně sto tisíc osob v Německu a dalších sto tisíc v Británii. Nedávno byl prezident České republiky Václav Havel, který byl mnoho let silným kuřákem, léčen na rakovinu plic. V listu Süddeutsche Zeitung se píše, že prezident napsal evropskému hnutí nazvanému „Kouření, nebo zdraví“, že obdivuje každého, komu se podaří s kouřením přestat.

Onemocnět z hluku?

Podle výzkumů, o nichž přinesl zprávu britský časopis New Scientist, můžete onemocnět, jste-li vystaveni hluku, a to i jeho poměrně nízké hladině. Ve světle těchto zjištění revidovala Světová zdravotnická organizace své směrnice o bezpečné noční hladině hluku. Zvlášť znepokojující jsou doklady o tom, že ohrožené jsou především děti. Při jedné výzkumné práci se zjistilo, že děti žijící poblíž mnichovského mezinárodního letiště mají zvýšený krevní tlak a také vyšší hladinu adrenalinu. Výzkumníci také zjistili, že děti hůře četly a měly horší dlouhodobou paměť. Lidé, kteří si, jak se zdá, na hluk zvykli, to podle odbornice na hluk Arline Bronzaftové dělají „vždy na úkor svého zdraví“. „Hluk je stres a nakonec se to na zdraví nějak projeví.“

Nebezpečí pesticidů

Podle Mezinárodního ústavu pro výzkum rýže na Filipínách by produkce rýže zůstala stejná, i kdyby farmáři vůbec nepoužívali pesticidy. Jeden vědec z tohoto výzkumného ústavu informoval Světový summit o potravinách, který se konal na Filipínách, že rozsáhlé postřiky plodin jsou jednak nehospodárné, jednak zbytečné. V časopise New Scientist se píše, že farmáři nejen stříkají ve špatnou roční dobu, ale zabíjejí vlastně nesprávný hmyz. Mnoho farmářů navíc při aplikování chemikálií ignoruje bezpečnostní doporučení — používají jemné spreje, které je snadné vdechnout, nebo míchají herbicidy s půdou a směs pak ručně roznášejí. Světová zdravotnická organizace informuje, že pesticidy ročně působí na celém světě 220 000 úmrtí a tři miliony těžkých případů otravy.

Mladí lidé popisují ideální rodiče

Jak by mladí lidé popsali ideálního rodiče? To chtěl zjistit školní poradce a psycholog Scott Wooding, a tak provedl průzkum mezi více než 600 mladistvými. Pan Wooding očekával, že mládež bude chválit povolnost, a tak ho odpovědi překvapily. Mladí lidé opakovaně říkali, že chtějí „nestrannost, zájem (‚chtějí slyšet slova: „Mám tě rád.“ ‘), humor a dobrý příklad,“ uvádí list The Toronto Star. Pan Wooding také zjistil, že chtějí, aby jim rodiče pomáhali rozvíjet smysl pro odpovědnost. Když udělají něco nesprávného, očekávají ukázňování. A co je nejdůležitější, mladí lidé říkali, že touží po tom, aby s nimi rodiče trávili více času.

Bezkrevní medicína

„Strach z chorob přenášených krví a chronický nedostatek darované krve byly jiskrou, která roznítila úsilí odstranit transfúze všude, kde je to možné,“ informuje list The Globe and Mail. List uvádí, že bezkrevní medicína a chirurgie spoléhají na úzkostlivé omezování krevních ztrát a že „mnoho nových technik bylo vyvinuto pro léčbu svědků Jehovových“. Doktor James A. Robblee, anesteziolog na University of Ottawa Heart Institute, jedné z mnoha nemocnic, jež realizují programy bezkrevní chirurgie, uznal: „Skutečně si myslím, že [svědkové Jehovovi] ohromně přispěli k tomu, že se bezkrevní chirurgií zabýváme.“

Od „doby kamenné“ ke střelným zbraním

Rozlehlá rezervace v deštném pralese na hranici Brazílie a Venezuely je domovem Indiánů z kmene Janoáma. Indiáni Janoáma byli poprvé „objeveni“ v šedesátých letech a pomalu byli seznamováni s novodobými vynálezy, jako jsou háčky na ryby, zrcadla, zápalky a rádia. Avšak ten nejnovější novodobý vynález, jaký se k nim dostal — střelná zbraň —, je pro „poslední kmen doby kamenné na americkém kontinentě“ hrozbou, jak uvádí venezuelský list The Daily Journal, který vychází v Caracasu. Střelné zbraně se do primitivní kultury kmene Janoáma dostaly směňováním a obchodem se zlatokopy, obchodníky v džungli a misionáři. Ale úmrtí tří Janoámců v jednom týdnu v důsledku náhodných výstřelů je šokující připomínkou toho, jaké katastrofální následky může mít kontakt s moderní civilizací. Předsedkyně Projanoámské komise Claudia Andujarová říká: „Představte si, jak nebezpečný může být náhlý přísun střelných zbraní a střelného prachu pro kmen, který je hrdý na to, že je schopen válčit otrávenými šípy, kameny a holemi.“

Plejtvák obrovský se vrací

Lov plejtváků obrovských je od roku 1946 přísně omezován. Do té doby byl tento třicetimetrový a stopadesátitunový savec loven v takové míře, že byl málem vyhuben. Nyní se však díky systému stálého zvukového pozorování, který provozuje americké námořnictvo, ukázalo, že v severním Atlantiku žije značně velká populace velryb, mimo jiné plejtváků myšoků, keporkaků, plejtváků malých, i vzácných plejtváků obrovských. „U britského pobřeží žije mnohem více velryb, než jsme se dříve domnívali,“ píše londýnský The Sunday Telegraph. Hydrofony ležící v hloubce až 3 000 metrů byly původně určeny ke sledování ponorek. Ukázalo se však, že jsou ideální také pro snímání nízkofrekvenčního volání velryb. Volání plejtváka obrovského se prý ve vodě šíří do vzdálenosti 3 000 kilometrů.

Kursy před rozvodem?

List The Dallas Morning News informuje, že v arizonském okrese Pima v USA se od rodičů, kteří se chtějí rozvést, vyžaduje, aby absolvovali čtyřapůlhodinový seminář o účincích rozvodu na děti. Kurs má rodiče naučit, „jak si sestavit plán návštěv“, a zvážit, „kdy je dítě dost staré na to, aby strávilo léto s rodičem, jemuž není svěřeno do výchovy“. Ještě důležitější je, že se rodiče učí vidět rozvod očima dítěte, jak říká vedoucí kursu Frank Williams. „Přesto si říkám, proč je takové vzdělávání povinné před rozvodem,“ říká odbornice na rodinné právo Alyce Penningtonová. Proč „neabsolvují takový kurs, než se vůbec vezmou“?

Největší žalářníci světa

Jak sdělilo Ministerstvo spravedlnosti USA, v roce 1995 připadlo na každých 100 000 obyvatel Spojených států 615 vězňů. List The Wall Street Journal uvádí, že je to oproti roku 1985 dvojnásobek a je to nejvíc na světě. Na druhém místě je Rusko s 590 vězni na 100 000 obyvatel. Tento poměr je založen na nejnovějších dostupných údajích (1994).

Recyklování má smysl

Podle venezuelského listu El Universal, který vychází v Caracasu, se recyklováním hliníkových plechovek od nápojů ušetří 90 procent energie spotřebované na výrobu nových plechovek. Z hlediska ekologie je užitečné i recyklování papíru. Pro recyklaci papíru se použije o padesát procent méně energie než při výrobě papíru nového. Znečištění vody se sníží o 58 procent a znečištění vzduchu o 74 procent. Sklo si vede ještě lépe, protože může být recyklováno úplně, stále znovu a znovu.