Kokosový ostrov — Příběhy o zakopaných pokladech

Od dopisovatele Probuďte se! v Kostarice

ASI 480 kilometrů od jihozápadního pobřeží Kostariky leží ostrov, o němž kolují pověsti, že tam je zakopaný poklad. Někteří lidé se domnívají, že právě na legendách o tamějším pokladu pirátů založil Robert Louis Stevenson svou slavnou knihu Ostrov pokladů.

Tento ostrov byl objeven v šestnáctém století a od té doby dostával od zeměpisců a námořníků rozličná jména. Mezi španělsky mluvícími domorodci je dnes znám jako Isla del Coco (Ostrov kokosového ořechu). Česky se mu říká Kokosový ostrov.

Mezi Kostarikou a souostrovím Galapágy je podmořský útvar, kterému se říká Kokosový hřbet. Díky vulkanické aktivitě vznikl jeho jediný ostrov. Tento divoký kousek země je jediným větším ostrovem ve východním tropickém Tichém oceáně, který má tolik srážek, že se na něm může udržet tropický deštný prales. Ročně tam spadne asi 7 000 milimetrů srážek!

Anglický básník z 18. století Coleridge popsal soužení dávného námořníka, který měl „všude kolem samou vodu, ale ani kapku k pití“. Avšak námořníkům sedmnáctého a osmnáctého století sloužil Kokosový ostrov, pokud jej dokázali najít, jako oáza v oceánu.

Legenda o skrytém pokladu

V době, kdy mezinárodní komunikace a obchod byly závislé na námořní dopravě, byla pro společnost hrozbou ozbrojená přepadení na otevřeném moři, tedy pirátství. Piráti ohrožovali i sebe navzájem.

Když bylo vydrancováno pobřežní městečko nebo loď, piráti si mezi sebou rozdělovali nakradené zboží. Pak každý pirát stál před problémem, jak svůj podíl na nečestně získané kořisti uchránit před svými druhy. Jednou možností bylo ukrýt poklad na tajném místě, v naději, že bude příležitost si jej později vyzvednout. Klíčem k nalezení pokladu byla mapa, která se vyznačovala zašifrovanými pokyny, jimž rozuměl pouze její tvůrce.

Jedna z legend o Kokosovém ostrově říká, že po úspěšných přepadeních lodí a měst podél tichomořského pobřeží Střední Ameriky byla jistá tlupa pirátů doslova zavalena zlatem a drahokamy. A protože je na Kokosovém ostrově hojnost pitné vody a dobrá zásoba masa (koncem 18. století tam byla přivezena prasata), rozhodl se kapitán lodi, že tam zřídí svou základnu.

Jedna verze této legendy praví, že rozdělování kořisti trvalo celý den, a zlato se odvažovalo na hrnce. Ze strachu, že je chamtiví společníci o jejich bohatství připraví, se všichni piráti rozhodli, že svůj podíl zakopou někde na ostrově. Pomocí lan zlezli útesy, jež vévodí pobřeží ostrova, a každý pirát zmizel v tropickém pralese. Někteří důvěřovali své paměti, kdežto jiní se vrátili s mapami, které uměli rozluštit jen oni sami a které je měly dovést zpátky k pokladu. Avšak všechno to vyčerpávající úsilí bylo marné. Legenda pokračuje, že jakmile piráti ukryli své zboží, odpluli na své galeoně za většími zisky. Když dopluli do dalšího přístavu, kapitán, který se obával vzpoury, poslal na břeh podezřelé rebely, ale pak zvedl kotvy. Jeho naděje, že tito muži budou rozpoznáni jako piráti a že budou oběšeni, se téměř splnila. Neočekával však, že se dvěma nejvýznamnějším členům jeho posádky podaří dohodnout se s úřady. Ty totiž chtěly chytit kapitána. Britské námořnictvo vyslalo loď a ta galeonu pronásledovala. Příběh končí zajetím a smrtí kapitána i jeho posádky.

V minulém století živila tato legenda naděje hledačů pokladů. Ale jak dokládá následující zpráva, než se na expedici na Kokosový ostrov vydali, měli si to nejprve rozmyslet. Článek uveřejněný v listě The New York Times ze 14. srpna 1892 popisoval, jak kapitán August Gisler hledal poklad zlata, stříbra a drahých kamenů, který měl mít cenu 60 000 000 dolarů. Pro Gislera hledání pokladu znamenalo, že se odřízl od civilizace a snášel na opuštěném pralesním ostrově ty nejhorší podmínky. Utratil nejméně 50 000 dolarů z vlastní kapsy a ztratil hledáním pokladu více než devatenáct let. Gisler odplul z Kokosového ostrova v roce 1908. Byl zbankrotovaný a zlomený na duchu a bez pokladu, který by byl odměnou za všechno jeho úsilí.

To, že se Gislerovi nepodařilo poklad objevit, však neodradilo každého. Na ostrov dorazilo více než 500 organizovaných výprav. Podle dostupných informací žádná z nich ukryté poklady nenašla.

Přírodní poklady na Kokosovém ostrově

V poslední době připlouvají na Kokosový ostrov jiní hledači pokladů. Ekoturisty, přírodovědce a jiné vědce láká na ostrov jeho flóra a fauna a pokladnice mořského života v okolních vodách.

Ostrov je porostlý bujnou tropickou vegetací. Bylo tam identifikováno asi 450 druhů hmyzu a jiných členovců, odhaduje se však, že na ostrově jich žije přes 800. Je tam dvacet osm řek, které kličkují divokým terénem a padají přes impozantní útesy v podobě velkolepých vodopádů.

Jedním z 97 druhů ptáků žijících na ostrově je nody bělostný. Je pro něho typické, že se vznáší lidem přímo nad hlavou, a jak se zdá, lidských návštěvníků ostrova se nebojí. Tímto zábavným rysem si vysloužil španělskou přezdívku espíritu santo neboli svatý duch, což je zjevná narážka na biblickou zprávu o Ježíšově křtu. (Viz Matouše 3:16.)

Hluboko ve vodách kolem Kokosového ostrova je svět, který se přírodními poklady jen hemží. Mezi ekoturisty ostrova jsou i potápěči a ti žasnou nad velkým množstvím kladivounů druhu Sphyrna lewini. Tito kladivouni a žraloci druhu Triaenodon obesus jsou v těchto vodách hojní a byli spatřeni ve skupinách po čtyřiceti až padesáti. Na potápěče také dělá dojem pozoruhodná průzračnost vody. Jsou okouzleni barvami, když sledují, jak se tropické ryby pasou na řasách a planktonu.

Kostarika si svých přírodních pokladů už tradičně velmi váží. V současné době je 18 procent její souše začleněno do systému národních parků a rezervací. V roce 1978 byl za část tohoto systému parků prohlášen i Kokosový ostrov. Systém parků je nyní tvořen padesáti šesti chráněnými oblastmi v zemi. V roce 1991 byla chráněná oblast rozšířena o 24kilometrové pásmo kolem ostrova. Ostraha a ochrana mořského prostředí před komerčním rybolovem ovšem představuje problém. Ochránci přírody se obávají, že neomezený rybolov může poškodit křehké ekosystémy v podmořském světě kolem ostrova.

Až dodnes je Kokosový ostrov znám svými příběhy o dobrodružných pirátech a jejich zakopaném pokladu. Stále okouzluje a láká hledače pokladů z celého světa. Avšak největší bohatství ostrova je v jeho přírodních zdrojích.

[Podpisek obrázku na straně 25]

Obrázky na stranách 25 a 26: S laskavým svolením Josého Pastory, Okeanos

[Obrázky na straně 26]

Žralok Triaenodon obesus (1) a kladivoun Sphyrna lewini (2, 3) plavou ve vodách kolem Kokosového ostrova ve skupinách po čtyřiceti až padesáti