Co říká Bible

Měli by křesťané nenávidět homosexuály?

V ROCE 1969 vzniklo v angličtině slovo, které označovalo iracionální strach z homosexuálů nebo odpor k nim. To slovo je „homofobie“. V mnoha jazycích takové slovo neexistuje, nicméně lidé z mnoha národů projevovali odpor k homosexuálům celá tisíciletí.

Později však homosexualita začala být ve velké míře propagována jako pouhá alternativní forma sexuálního projevu. Historik Jerry Z. Muller nedávno psal o „sílícím požadavku, aby veřejnost uznala a respektovala homosexualitu jako takovou“. Uvedl, že homosexuálové „se stále více sjednocují, aby prohlašovali své praktiky za chvályhodné a aby od ostatních požadovali totéž“. To je zvlášť patrné v západních zemích. Avšak mnozí lidé v mnoha částech světa, dokonce i v takzvaných liberálních zemích, homosexualitu stále odsuzují a mají ji v opovržení.

Homosexuálové a ti, kdo jsou z homosexuality podezíráni, jsou často terčem pohrdlivých poznámek, sužování a násilí. Taková nenávist se projevila i u náboženských představitelů. Někteří zahájili proti homosexuálům jakousi soukromou válku. Uvažujme například o tom, co ve svém komentáři, který byl nedávno vysílán v řeckém státním rozhlase, řekl jeden biskup řecké pravoslavné církve: „Bůh bude homosexuály navěky pálit v ohnivé jámě pekelné. Úpění z jejich nečistých úst bude znít po celou věčnost. Jejich zvrhlá těla zakusí nesnesitelná muka.“ Je to opravdu tak? Jak se na homosexuály dívá Bůh?

Boží názor

Bible se nezaměřuje na homosexuály jako na skupinu, kterou by křesťané měli ze společnosti vytlačit nebo kterou by měli nenávidět. Také neučí, že Bůh potrestá homosexuály — nebo nějaké jiné své stvoření — tím, že by je navěky pálil v ohnivém pekle. (Srovnej Římanům 6:23.)

Písmo však stanovuje mravní měřítka našeho Stvořitele, která často neodpovídají novodobé morálce. Homosexuální styky, heterosexuální sex mezi osobami, které spolu neuzavřely manželství, a sodomie, to vše je v Bibli odsouzeno. (2. Mojžíšova 22:19; Efezanům 5:3–5) Kvůli takovým sexuálním praktikám Bůh zničil Sodomu a Gomoru. (1. Mojžíšova 13:13; 18:20; 19:4, 5, 24, 25)

O homosexuálním jednání Boží slovo jasně říká: „Je to ohavnost.“ (3. Mojžíšova 18:22, Jeruzalémská bible) Boží zákon Izraeli určoval: „A jestliže si muž lehne s osobou mužského rodu, jako se lehá s ženou, oba učinili odpornou věc. Měli by být zcela jistě usmrceni.“ (3. Mojžíšova 20:13) Tentýž trest byl určen pro ty, kdo se dopustili sodomie, incestu a cizoložství. (3. Mojžíšova 20:10–12, 14–17)

Apoštol Pavel byl inspirován k tomu, aby homosexuální jednání označil za projev ‚potupných pohlavních choutek‘ a za „protipřirozené“. Píše: „Proto je Bůh vydal potupným pohlavním choutkám, neboť i jejich ženy zaměnily přirozené užívání sebe za protipřirozené; a podobně i muži opustili přirozené užívání ženy a prudce vzplanuli ve svém chtíči k sobě navzájem, muži k mužům, a prováděli oplzlosti a v sobě obdrželi plnou odplatu, která jim patřila za jejich provinění. A právě proto, že neschvalovali přidržet se Boha v přesném poznání, vydal je Bůh neschválenému stavu mysli, aby dělali to, co se nehodí.“ (Římanům 1:26–28)

Písmo nenabízí žádnou omluvu, žádné povolení, žádnou dvojznačnost; homosexuální praktiky, cizoložství, smilstvo, to vše je v Božích očích odpudivé. Proto praví křesťané nezamlžují postoj Bible k „potupným pohlavním choutkám“ jen proto, aby byli oblíbenější nebo přijatelnější moderní kultuře. Nesouhlasí také s žádným hnutím, které propaguje homosexualitu jako normální způsob života.

„Nenáviďte, co je špatné“

Bible nabádá: „Vy, kteří milujete Jehovu, nenáviďte, co je špatné.“ (Žalm 97:10) Očekává se tedy, že křesťané budou nenávidět cokoli, co porušuje Jehovovy zákony. Někteří lidé možná pociťují k homosexualitě ještě silnější odpor nebo hnus než k jiným druhům nemravnosti, protože homosexualitu považují za nepřirozenou sexuální perverzi. Avšak měli by křesťané nenávidět lidi, kteří takové věci dělají?

Žalmista tuto věc trochu osvětluje v Žalmu 139:21, 22: „Nemám snad v nenávisti ty, kteří tě prudce nenávidí, Jehovo, a necítím hnus vůči těm, kteří se proti tobě bouří? Opravdu je nenávidím úplnou nenávistí. Stali se mi skutečnými nepřáteli.“ Naše věrná oddanost Jehovovi a jeho zásadám by v nás měla vyvolávat silný odpor k těm, kdo se úmyslně bouří proti Jehovovi a kdo zaujímají postoj Božích nepřátel. K takovým jasným Božím nepřátelům patří Satan a démoni. Do této kategorie pravděpodobně spadají i někteří lidé, ale pro křesťana je velmi těžké poznat takové lidi podle vnějšího zjevu. Neumíme číst v srdci. (Jeremjáš 17:9, 10) Bylo by nesprávné předpokládat, že někdo je nenapravitelným Božím nepřítelem proto, že dělá nesprávné věci. V mnoha případech provinilci prostě neznají Boží měřítka.

Obecně řečeno, křesťané jsou vůči nenávisti k bližním zdrženliví. I když je jim nějaký způsob života velmi odporný, nesnaží se druhé zranit ani k nim nechovají zášť nebo zlobu. Bible naopak křesťanům radí, aby ‚byli pokojní vůči všem lidem‘. (Římanům 12:9, 17–19)

„Bůh není stranický“

Člověku, který činí skutečné pokání, Jehova odpustí, ať se ten člověk dopouštěl jakékoli nemravnosti. Není žádný doklad o tom, že Jehova považuje nějakou formu nemravnosti za horší než jinou. „Bůh není stranický.“ (Skutky 10:34, 35) Uvažujme například o případu křesťanského sboru v prvním století, který byl v Korintu. Apoštol Pavel jim napsal: „Ani smilníci ani modláři ani cizoložníci ani muži vydržovaní pro nepřirozené účely ani muži, kteří leží s muži, ani zloději ani chamtivci ani opilci ani utrhači ani vyděrači nezdědí Boží království.“ Pak Pavel uznává, že někteří bývalí smilníci, cizoložníci, homosexuálové a zloději byli do křesťanského sboru v Korintu přijati. Říká: „A přece někteří z vás takoví byli. Ale byli jste čistě umyti, ale byli jste posvěceni, ale byli jste prohlášeni za spravedlivé ve jménu našeho Pána Ježíše Krista a duchem našeho Boha.“ (1. Korinťanům 6:9–11)

Jehova samozřejmě netoleruje žádné trvalé porušování svých dokonalých mravních měřítek a rozhodně nenávidí zatvrzelou neúctu ke svým zásadám. Avšak dveře ke smíření ponechává otevřené. (Žalm 86:5; Izajáš 55:7) V souladu s tím nejsou homosexuálové ani kdokoli jiný pro křesťany terčem nepřátelství, posměchu nebo sužování. Praví křesťané se na své bližní dívají jako na potenciální Kristovy učedníky. Jednají s nimi s úctou a respektují jejich důstojnost. Bible říká: „To je znamenité a přijatelné před zrakem našeho Zachránce, Boha, jehož vůlí je, aby lidé všeho druhu byli zachráněni a přišli k přesnému poznání pravdy.“ (1. Timoteovi 2:3, 4)

Křesťané vítají lidi, kteří činí pokání

Bible opakovaně prohlašuje, že Bůh odpouští. Popisuje ho jako ‚Boha odpouštění, milostivého a milosrdného, pomalého k hněvu a hojného v milující laskavosti‘. (Nehemjáš 9:17; Ezekiel 33:11; 2. Petra 3:9) Dále ho Bible přirovnává k otci v Ježíšově podobenství o marnotratném synovi, který promrhal své dědictví při hýření ve vzdálené zemi. Když syn konečně přišel k rozumu, činil pokání a vrátil se do rodného domu, otec svého syna přijal s otevřenou náručí. (Lukáš 15:11–24)

Ano, provinilec se může změnit. Písmo to uznává, když lidi povzbuzuje, aby svlékli starou osobnost a oblékli novou a ‚byli obnoveni v síle, která podněcuje mysl‘. (Efezanům 4:22–24) Ti, kdo dělají, co je špatné — i homosexuálové —, mohou provést radikální změny ve svém způsobu uvažování a chování. U mnohých byla tato přeměna skutečně úspěšná.a Ježíš sám takovým lidem kázal, a když činili pokání, byli mu přijatelní. (Matouš 21:31, 32)

Křesťané vítají kajícné lidi všeho druhu. Když opustí nemravné praktiky, ať byly jakékoli, mohou se těšit z plného užitku Boží ochoty odpouštět, protože „Jehova je dobrý ke všem a projevy jeho milosrdenství jsou nade všemi jeho díly“. (Žalm 145:9)

Křesťané jsou připraveni poskytovat potřebnou duchovní podporu, a to i těm, kdo stále bojují s homosexuálními sklony. To je v souladu s tím, jak projevuje lásku sám Bůh, protože Bible říká: „Bůh nám doporučuje svou vlastní lásku tím, že Kristus za nás zemřel, zatímco jsme byli ještě hříšníky.“ (Římanům 5:8)

[Poznámka pod čarou]

[Praporek na straně 14]

Křesťané neředí biblický názor na homosexualitu

[Podpisek obrázku na straně 13]

Punch