Jak sleduješ to, co říká věda?

NOVÉ nemoci a rovněž návrat starých nemocí jsou pro vědu náročným úkolem. Lidé zoufale toužící po léčbě pozorně sledují, co říká věda. Strach ze smrti vede k tomu, že lidé dychtivě zkoušejí nejnovější zázračný lék a často vůbec nepomyslí na dlouhodobé následky.

V mnoha případech věda postiženým lidem pomohla zlepšit kvalitu jejich života. Existují vynikající chirurgické přístupy, které vylučují použití nebezpečných krevních transfúzí. Věda a technika dávají lidstvu moc a možnost a příležitost, aby dělalo věci, které si lze stěží představit. To, co bylo kdysi utopií, je nyní každodenní skutečností. Nicméně, ne všechno ve vědě je altruistické, podněcované potřebami zoufalého lidstva.

Kdo to říká

Značná část vědy je motivována penězi, a jak již bylo uvedeno, je podporována mocnými nátlakovými skupinami. A tak dříve než dojdete k nějakému závěru či se nadchnete pro nějaký nový vědecký objev, zeptejte se sami sebe: „Kdo to vlastně říká?“ Naučte se rozeznávat skryté programy. Není žádným tajemstvím, že sdělovací prostředky žijí z honby za senzacemi. Některé redakce udělají cokoli, aby se jejich noviny prodávaly. A dokonce i slušné časopisy si někdy dovolí určitou míru senzacechtivosti.

Často se stává, že věda a sdělovací prostředky žijí ve střídavé lásce a nenávisti. Sdělovací prostředky mohou vědu postavit do dobrého světla, na druhé straně se však „vědci často snaží mít pod kontrolou to, co vyjde tiskem, když odmítají poskytnout interview, jestliže si článek nebudou moci přečíst a opravit, než bude vytištěn. Z obavy před cenzurou vědců, kteří na ni mají nezadatelné právo, se reportéři obvykle zdráhají svůj článek ukázat autorům, ačkoli ti často přesnost uvedených podrobností potvrdí.“ To napsala Dorothy Nelkinová ve své knize Selling Science (Věda na prodej).

Dorothy Nelkinová potom uvádí příklady, jimiž dokazuje svůj pohled: „Tiskové zprávy o nových vědeckých pokrocích často vzbudí u zoufalých lidí naději. . . . Pacienti přicházejí do ordinace svého lékaře s posledním vydáním [populárního časopisu] a požadují tuto nejnovější léčbu.“ Dorothy Nelkinová potom uvádí příklad reportéra, který se zeptal předsedy mezinárodní komise pro zdraví světa a pracovní sílu, „zda si myslí, že šamani v Africe mohou poskytovat účinnou léčbu“. Předseda odpověděl, že „vzhledem k jejich velké důvěryhodnosti u obyvatelstva by pravděpodobně mohli“. Jaké však byly druhý den titulky v novinách? Stálo tam: „Expert OSN požaduje více šamanů.“

Zdá se žel, že stále více lidí spoléhá na informace o vědě, které získají z novin a časopisů, říká paní Nelkinová. A pro mnohé, jež nejsou ochotni a možná ani schopni číst, je hlavním zdrojem informací televize.

Zachovat si vyrovnaný pohled na vědu

Přestože některé vědecké triumfy lidstvu prospěly, musíme mít na mysli to, že vědci jsou jen lidé. Působí na ně pokušení i korupce. Jejich pohnutky nejsou vždy vznešené. Opravdu, věda má své místo ve společnosti, ale ve stále temnějším světě to není neomylný maják.

Časopis Speculations in Science and Technology uvedl: „Dějiny vědy ukazují, že jakkoli skvěle vůdčí osobnosti vědy . . . vypadají, přesto se dopouštějí omylů.“ A někdy je to více než jen omyl.

Z důvodů uvedených v těchto článcích by nebylo moudré, aby se křesťan zapojoval do vědeckých sporů či podporoval neprokázané vědecké teorie. Někteří lidé například mohou být posedlí strachem z elektromagnetismu. S těmi nejlepšími úmysly by potom mohli začít vybízet druhé, aby dali pryč mikrovlnnou troubu, elektrické přikrývky a podobné věci. Každý si samozřejmě může svobodně zvolit, aniž by ho druzí kritizovali. Nicméně i těm, kdo se rozhodnou jinak, by se měla poskytnout stejná svoboda volby. Bylo by proto moudré vyhýbat se šíření senzací. Zda ta mnohá neobvyklá tvrzení jsou pravdivá, čí nikoli, se teprve prokáže. Pokud se nakonec prokáže, že některá tvrzení byla nepodložená, nebo dokonce nesprávná, potom ti, kdo je propagovali, budou nejen vypadat pošetile, ale nechtěně možná druhým lidem ublížili.

Je zapotřebí opatrnosti

Jak by měl křesťan reagovat na vzrušující vědecké zprávy ve sdělovacích prostředcích? Nejdříve prozkoumejte, kam tyto zprávy směřují. Co je motivem článku či novinové zprávy? Za druhé, pročtěte celý článek. Senzační nadpis možná neodpovídá podrobnostem vlastního článku. Třetí a nejdůležitější je, zjistěte si, čeho autoři článku už dosáhli. Mluví pravdu? Mají nějaký skrytý program? (Římanům 3:4)

Lze říci, že pohlíží-li se na vědce se skepsí, způsobili si to sami. Důvěryhodnost některých vědců jako nezaujatých hledačů pravdy byla velmi otřesena. Věda otevřela vzrušující výhledy poznání našeho světa a vesmíru. Některé předpovědi, že bude lepší svět na základě vědy, však vzbuzují spíše znepokojení než naději.

Někteří odborníci vysílají zlověstné výstrahy o katastrofách, k nimž může dojít v budoucnosti. Nositel Nobelovy ceny britský fyzik Joseph Rotblat své znepokojení vyjádřil takto: „Mám obavy, že další vědecké pokroky by mohly vést k dalším prostředkům hromadného ničení a tyto prostředky by mohly být ještě dostupnější než nukleární zbraně. Vzhledem k strašlivému rozvoji, který probíhá v genetickém inženýrství, by takovou oblastí mohl být tento obor.“ Profesor Ben Selinger z Australian National University mluvil o problémech, které může předvídat: „Podle mého názoru dojde k další krizi nejpravděpodobněji v oblasti genetického inženýrství, nevím však co, jak nebo kdy.“

Bible, Boží slovo, je naopak bezpečným a spolehlivým ‚světlem naší vozové cestě‘ k zajištění budoucího pokoje, dobrého zdraví a celosvětové jednoty na očištěné zemi pod vládou Božího Království. (Žalm 119:105; Zjevení 11:18; 21:1–4)

[Rámeček na straně 11]

„Dominantní nadřazenost mýtu“

Někteří vědci projevili v poslední době závažné pochybnosti o správnosti evoluční teorie, kterou vyjádřil Darwin. Týká se to zvláště molekulárních biologů.

Michael Denton, výzkumný pracovník v biologii, ve své knize Evolution: A Theory in Crisis (Evoluce: teorie v krizi) napsal: „Povýšení prestiže Darwinovy teorie na samozřejmý axiom mělo za následek, že ty skutečné problémy a námitky, s nimiž se Darwin tak bolestně potýkal v knize O původu druhů, byly úplně zastřeny. O klíčových problémech, jako je chybění spojovacích článků nebo potíže představit si přechodné formy, se vlastně nikdy nediskutuje a vznik dokonce i těch nejsložitějších změn se bez nejmenších pochyb přičítá přirozenému výběru.“

Michael Denton pokračuje: „Dominantní nadřazenost mýtu vytvořila všeobecně rozšířenou iluzi, že evoluční teorie byla téměř před sto lety prokázána . . . Nic není dále od pravdy.“ (Strana 77)

„Kdyby mohlo býti ukázáno, že nějaký složitý ústroj stával, který by nebyl mohl býti utvořen četnými postupnými lehkými obměnami, má teorie by se naprosto zhroutila.“ (O původu druhů, Charles Darwin)

„S přibývajícím počtem nevysvětlených, neredukovatelně komplexních biologických systémůa jsme naprosto přesvědčeni, že Darwinova kritéria selhání byla v nejvyšší možné míře splněna.“ (Darwin’s Black Box — The Biochemical Challenge to Evolution [Darwinova černá skříňka — Biochemická výzva evoluci], Michael J. Behe, strany 39 a 40) Jinými slovy, nedávné poznatky na poli molekulární biologie vyvolávají závažné pochybnosti o Darwinově teorii.

„Výsledkem celkového úsilí zkoumání buňky — zkoumání života na molekulární úrovni — je hlasité, jasné a pronikavé provolání, že buňka je výsledkem ‚konstrukce!‘ Tento závěr je tak jednoznačný a tak významný, že ho lze zařadit mezi největší úspěchy v historii vědy. Tento objev je srovnatelný s objevy Newtona a Einsteina, Lavoisiera a Schrödingera, Pasteura a Darwina. Tvrzení, že život byl inteligentně vytvořen, je stejně významné jako tvrzení, že Země se točí kolem Slunce.“ (Darwin’s Black Box, strany 232 a 233)

[Poznámka pod čarou]

[Obrázky na straně 10]

Křesťané se moudře vyhýbají sporům o možnosti života na jiných planetách či o předpokládaném působení elektromagnetismu

[Podpisek]

Foto NASA/JPL

Foto NASA/JPL