Pozorujeme svět
Čtení Bible přináší užitek
Ze zkoumání, o němž přinesla zprávu agentura Associated Press, vyplynulo, že ti Američané, kteří čtou Bibli nejméně jednou za týden, jsou radostnější a spokojenější a vidí v životě větší smysl než ti, kteří ji čtou méně často. Při namátkovém průzkumu mezi dospělými Američany prováděném illinoiskou společností Market Facts řeklo téměř 90 procent častých čtenářů Bible, že stále nebo většinou cítí vnitřní pokoj, zatímco z těch, kdo čtou Bibli sotva jednou za měsíc, to řeklo jen 58 procent. Kromě toho jen 15 procent pravidelných čtenářů Bible projevilo obavy, zda budou přijímáni druhými, kdežto nepravidelných čtenářů z toho mělo obavy 28 procent. Ve srovnání s 22 procenty nepravidelných čtenářů pouze 12 procent pravidelných čtenářů řeklo, že se občas nebo často obávají smrti.
Co slyší malé děti
Jak uvádí list The New York Times, nedávný výzkum potvrzuje, že rozvoj schopnosti logicky myslet, řešit problémy a abstraktně uvažovat u člověka ovlivňuje množství a intonace slov, která slyší jako kojenec. Při vědeckém výzkumu na Iowské univerzitě se zjistilo, že děti duševních pracovníků slyší v průměru 2 100 slov za hodinu, zatímco děti rodičů z dělnické třídy 1 200 slov a děti rodičů, kteří pobírají veřejnou podporu, pouze 600 slov. Také se sledoval tón, jakým rodiče mluvili — zda jejich hlas zněl povzbudivě, káravě, vřele, či pánovitě. Z tohoto dvaapůlletého výzkumu vyplynulo, že různé informace přijímané „do čtyř let věku každého dítěte měly nesmírný vliv na jeho schopnost myslet v pojmech“. Doktorka Betty Hartová, účastnice tohoto výzkumu, řekla, že první tři roky lidského života jsou výjimečné, protože v tomto věku jsou děti po stránce veškeré výživy a jazyka naprosto závislé na dospělých.
Pozoruhodní roztoči
Maniok je základní potravinou přibližně 200 milionů lidí v Africe. Avšak díky malému dravému roztoči nazývanému Typhlodromalus aripo se nyní mezi lidi dostává mnohem více manioku. Podle časopisu New Scientist byl T. aripo dovezen z Brazílie, aby bojoval proti jednomu z největších škůdců manioku, proti svilušce Mononychellus tanajoa, která poničila asi třetinu africké sklizně manioku. Výzkumníci vypátrali, že v severovýchodní Brazílii, kde maniok hojně roste, mají málo problémů způsobených sviluškou. Bylo zjištěno, že draví roztoči T. aripo sedí na konečku rostliny a čekají, až se svilušky objeví, a pak je snědí. New Scientist uvádí, že T. aripo nejen zabije až 90 procent svilušek, ale také pomáhá zemědělcům, aby nemuseli používat pesticidy, což si mnozí ani nemohou dovolit.
Dva jsou lepší než jeden
Podle britského časopisu New Scientist se lidem lépe daří přijmout zdravější způsob života, jestliže mají partnera, který se snaží o totéž. Tento závěr vyplynul z průzkumu prováděného mezi 1 204 manželskými páry, o němž přinesl zprávu časopis Archives of Family Medicine. Stephen Pyke z londýnské fakulty hygieny a léčení tropických chorob říká: „Pravděpodobnost, že lidé přestanou kouřit a sníží se jim cholesterol a hmotnost, je větší, jestliže se příslušnými radami řídí oba manželští partneři.“
Péče o hlas
Jak uvádí list The Toronto Star, každému, kdo hodně používá svůj hlas, například učiteli, hrozí nebezpečí, že si hlas poškodí nebo ho ztratí. Hlasivkám může podobně škodit, když někdo v hlučném prostředí stále křičí, aby ho bylo slyšet. Vašemu hlasu také škodí šeptání a navyklé odkašlávání, říká patoložka Bonnie Mannová, odbornice na řeč a jazyk. Tato lékařka nám radí, abychom něco podnikli a nečekali, až se problém zhorší a začne být závažný. Povzbuzuje nás k dobrému držení těla pro uvolnění napětí šíje a ramen a dodává: „Především je pro vás důležité udržet si v hrdle vlhko.“ A pokud jste závislí na používání hlasu, doktorka Mannová doporučuje, abyste celý den pili vodu po malých doušcích.
Sledování počasí v Tibetu
Jak uvádí časopis New Scientist, deset zemí v asijsko-tichomořské oblasti uspořádalo pokusy se zkoumáním monzunů. Zemědělství v rozlehlých oblastech Asie je závislé na deštích přinášených monzuny, ale ty mohou být rok od roku jiné. Meteorologové se domnívají, že hlavní příčinou monzunových dešťů je tibetská náhorní rovina. Rozbor se však nedal provést, protože nebyly k dispozici údaje z Tibetu. Po vyjednávání s Čínou je v Tibetu nyní umístěno zařízení bez lidské obsluhy, které má sledovat teplotu, vlhkost, vítr a jiné povětrnostní podmínky v Himálajích. Výzkumníci doufají, že získané údaje povedou k lepšímu porozumění asijským monzunům.
V Izraeli bylo objeveno římské vládní sídlo
Při průzkumu v Izraeli archeologové v Cesareji odhalili komplex římských vládních budov, což možná byl pretoriánský palác, kde byl uvězněn apoštol Pavel, sděluje tisková agentura Reuter. Yosef Porath, který řídí činnost izraelského úřadu pro archeologické nálezy v Cesareji, řekl, že na tomto místě byla vykopána mozaika s latinským nápisem, z něhož je vidět, že jedna kancelář možná sloužila jako úřadovna vnitřní bezpečnosti. „Tento nápis pomáhá řešit problém, kde došlo k výslechu svatého Pavla před římským místodržitelem, jak je to popsáno v Novém zákoně,“ řekl pan Porath. Uvedl, že toto místo je jediné sídlo římské vlády, které bylo dosud v Izraeli objeveno, a jedno z mála sídel starověkého římského světa.
Mravenci jako lék
V průběhu bitvy v roce 1947 čínský vojenský chirurg Wu Žičeng potřeboval zvládnout infekci u zraněných vojáků, ale jeho zásoby léků byly vyčerpány. Takřka v zoufalství se obrátil na místního lékaře, který zraněným předepsal tradiční čínský lék — vodu, v níž se vařili mravenci, na vyčištění ran a lék vyrobený ze zvláštního druhu mravenců. Podle zprávy v časopisu China Today byly výsledky tak povzbudivé, že doktor Wu zahájil svůj dlouholetý výzkum využití mravenců v lékařství. Doktor Wu věří, že léky z mravenců pomáhají vyvažovat imunitní systém, a říká: „Mravenec je miniaturní zásobárna živin. Obsahuje více než 50 živin potřebných pro lidské tělo, 28 aminokyselin a různé minerály a chemické sloučeniny.“
„Kancelářská choroba“
Podle výzkumu, který řídil profesor Maurizio Ricciardi, ředitel centra pro správné držení těla při Sienské univerzitě, více než 80 procent Italů má problémy s držením těla kvůli sedavému způsobu života. Jak uvádí list Il Messaggero, více než polovina těch, kdo trpí „kancelářskou chorobou“, si také stěžuje například na bolesti v zádech, bolení hlavy, nevolnost, závratě, problémy s rovnováhou, kolísání krevního tlaku, průjmy, zácpu, kolitidu a gastritidu. Pro zmírnění těchto potíží, jak říká profesor Ricciardi, „Japonci a Číňané udělají po každé hodině práce několik jednoduchých cviků, zatímco my si uděláme přestávku jedině na kávu“.
Mladí brazilští čtenáři
V Brazílii vzrůstá gramotnost a také počet let, které studenti stráví ve škole, uvádí časopis Exame. I když stále zůstává velký prostor pro zlepšení, přesto během let 1991 až 1995 tam podle brazilského Geografického a statistického ústavu negramotnost sedmi až čtrnáctiletých dětí poklesla o 36 procent. V letech 1990 až 1995 se průměrný počet let strávených ve škole zvýšil o 10 procent. Mezi brazilskou mládeží vzrůstá zájem o čtení a to se možná projevilo i v téměř 40procentním vzrůstu počtu studentů, kteří navštívili nedávný knižní veletrh v Riu de Janeiro. Jak uvádí list O Estado de S. Paulo, na veletrhu se nejlépe prodávaly knihy, které byly napsány pro mladé lidi — výtěžek za ně dosáhl 24 procent celkové tržby.
Paňdžábci a ledvinové kameny
Lidé z indického státu Paňdžáb a z okolních oblastí bývají postiženi ledvinovými kameny častěji než lidé z jiných komunit na světě, sděluje časopis India Today International. Jak uvádí tato zpráva, Paňdžábci jsou známi tím, že těžce pracují a hodně jedí, ale mnohdy v parných letních měsících nevypijí dost vody. Z tohoto důvodu na nedávné mezinárodní konferenci urologů bylo jejich území vykresleno jako „kamenný pás“ světa. Ledvinové kameny na tomto území průměrně dorůstají do velikosti dvou až tří centimetrů, kdežto v Evropě a ve Spojených státech bývají jen centimetrové. Zpráva to připisuje tomu, že mnozí Indové mají sklon přehlížet drobné bolesti nebo odkládat léčbu. Urologové říkají, že zdraví lidé by měli denně vypít přinejmenším dva litry čisté vody.