Včely mi vyseděly kuřata

ŽIJI na malé farmě na severu Švédska. Když nedávno začaly dvě kvočny sedět na vejcích, zaujalo mě jejich chování. Několik dnů potom, co se vylíhla první kuřata, jich několik šlo na procházku a stalo se, že šla kolem druhé kvočny. Ta se domnívala, že kuřata jsou její, a proto okamžitě vyskočila, opustila svá vejce a začala kuřata shromažďovat pod sebe. Kuřatům bylo očividně jedno, kdo se o ně stará.

Snažil jsem se kvočně „ukradená“ kuřata vzít a znovu ji posadit na její vejce, ale všechno úsilí bylo marné. Když jsem se chystal opuštěná vejce vyhodit do odpadků, zarazil jsem se a pomyslel si: ‚Vždyť je v nich možná stále život!‘ Potom jsem dostal nápad.

Velká kolonie včel si v úlu udržuje stálou teplotu asi 34°C. Vzal jsem tedy vejce a položil je na bavlněnou podložku do vrchní části chovné komůrky uvnitř jednoho z mých úlů. Potom jsem blízko vajec položil dva hrnky s vodou a pomohl tím udržovat „hnízdo“ vlhké. Každý den jsem vejce obracel a napodoboval tak kvočnu sedící na vejcích.

Po několika dnech jsem uslyšel zřetelné pípání přicházející z několika vajec. Ze své skořápky se zakrátko vyklubalo malé mokré kuře! Okamžitě jsem jej vzal a dal jej pod kvočnu, která svá vejce opustila. Naštěstí kuře přijala. Díky pilným včelám měla brzy pod dohledem dvanáct malých kuřátek. (Zasláno)

[Podpisek obrázku na straně 31]

Všechny obrázky: Foto, Roland Berggren, Västerbottens-Kuriren, Sverige