Robot zkoumá Mars

NADŠENĚ jsem s rodinou sledoval, jak z odpalovací rampy na Mysu Canaveral na Floridě odstartovala kosmická raketa nesoucí sondu Mars Pathfinder. Říkali jsme si: „Přistane úspěšně na Marsu? Jaké nové objevy přinese?“

Zájem o úspěch sondy Pathfinder částečně pramenil z toho, že dvě předchozí mise na Mars — Mars Observer a Mars 96 — selhaly. Navíc se od sondy Pathfinder očekávalo, že se pokusí o neobyčejně obtížné přistání.

Do atmosféry Marsu vstoupila sonda rychlostí skoro 27 000 kilometrů za hodinu. Tato rychlost se snížila při otevření padáku a sonda potom klesala do výšky asi 98 metrů nad povrchem, kdy vystřelila brzdící rakety, které ji ještě více zpomalily. Mezitím se naplnily plynem ochranné balony, jimiž byla sonda obalena. Dne 4. července 1997 sonda Mars Pathfinder dopadla rychlostí 65 kilometrů za hodinu na povrch Marsu.

Při prvním nárazu se sonda odrazila do výše asi patnácti metrů. Pak ještě asi patnáctkrát poskočila jako velký nafukovací míč a zastavila se. Vzduchové balonky se potom vypustily a splaskly. Sonda Pathfinder sice byla zkonstruována tak, aby se v případě potřeby sama postavila do správné polohy, ale shodou okolností přistála ve vzpřímené poloze. Konečně se rozvinula jako květ rostliny, to když se objevily vědecké přístroje, rádiové antény, panely slunečních baterií a průzkumné vozítko pojmenované Sojourner.

Zkoumání Marsu

Kamera sondy Pathfinder brzy zmapovala okolní krajinu. Pathfinder, usazený na široké planině nazvané Chrysé planitia, což znamená „Pláň zlata“ blízko místa jménem Ares Vallis neboli „Údolí Marsu“, odhalil kamenitý, zvlněný povrch a v dálce pahorky — pro Sojourner ideální místo ke zkoumání. Tento dovedný malý robot, dlouhý šedesát pět centimetrů, měl pomocí kamery provést vizuální průzkum a pomocí spektrometru změřit relativní zastoupení chemických prvků v kamenech a v půdě.

Tímto úkolem vědci a inženýři započali výzkum prováděný vozítkem Sojourner. Vzhledem k tomu, že rádiovým signálům trvá několik minut než se dostanou ze Země na Mars a zpět, nebylo možné ovládat Sojourner přímo. Vozítko bylo tudíž odkázané na svou vlastní schopnost vyhnout se nebezpečnému terénu Marsu. Pomocí laserových paprsků určilo velikost a umístění kamenů, které mu ležely v cestě. Jeho počítač ho potom nasměroval buď přímo přes kameny, pokud byly malé, nebo oklikou, když byly kameny příliš velké.

Dobrodružství a objev

Zprávy v novinách a v časopisech zprostředkovaly milionům lidí obrázky povrchu Marsu. Když přišly záběry z Marsu, byli lidé na Zemi zaujati groteskním pohybem vozítka, nadšeni barevnou panorámou kamenité a hornaté krajiny a okouzleni pohledem na mraky a západ Slunce na obloze Marsu. Během prvního měsíce mise sondy Pathfinder se na její stránku na Internetu přihlásilo více než pět set milionů lidí, kteří se o činnost této sondy zajímali.

Pathfinder poskytl záplavu dat, jež dokonce předčily očekávání vědců, přestože teplota, při níž sonda pracovala, byla v rozmezí od bodu mrazu po –80°C. Co se při této misi zjistilo?

Kamery a přístroje objevily prach ve vzduchu, kameny a půdu, které jsou různého chemického složení, barvy a struktury, což ukazuje, že na Marsu proběhly složité geologické procesy. Malé duny v okolní krajině jsou dokladem toho, že severovýchodní vítr navršil sypký písek. Na obloze byly před svítáním patrné mraky vytvořené z částeček zmrzlé vody. Když se mraky rozptýlily a začalo svítat, obloha dostala načervenalý odstín způsobený jemným prachem v atmosféře. Nad sondou se občas přehnala větrná prašná smršť, větrné víry a prach.

Mars Pathfinder nám dopřál doslova mimozemský zážitek. Spojené státy a Japonsko plánují v příštím desetiletí další mise na Mars. K Marsu se od té doby dostala orbitální sonda Mars Global Surveyor, která má provést další vědecké výzkumy. Opravdu, stále lépe poznáváme Mars, když cestujeme po této rudé planetě očima automatické sondy. (Zasláno)

[Obrázky na straně 26]

Start

Přistání

Na Marsu

[Podpisek]

Všechny obrázky: NASA/JPL