Šerif se omlouvá

Šerif, o němž mluvil Edward Michalec v článku „Byl jsem posílen na budoucí zkoušky“ (Probuďte se! z 22. prosince 1996), byl Tom Will Lane. Bratr Michalec ve svém vypravování říká:

„Šerif texaského Whartonu (USA) zuřil. Už počtvrté mě zavřel a řval na mě: ‚Proč se nepřizpůsobíš zavedenému pořádku?‘

‚Mám na to plné právo,‘ odpověděl jsem impulsivně. To šerifa rozzuřilo ještě víc a začal mě bít obuškem. Strážníci se připojili a bili mě pažbou pistole.“

Mary Perezová, která začátkem šedesátých let pracovala pro šerifa Lanea, nedávno napsala: „Věděl o mně, že jsem svědek Jehovův. Vyprávěl mi, jak pronásledoval Eda Michalce. Požádal mě, abych ostatním svědkům řekla, že tohoto jednání lituje. Řekl, že nevěděl o tom, že svědkové jsou dobří lidé, kteří dodržují zákony. Bylo mu to upřímně líto.“

Mary dodává: „Šerif sice před několika lety zemřel, ale já doufám, že jeho omluvu vyjádří tento dopis.“

Mary Perezová potom popsala, jak se stala svědkem Jehovovým: „Začátkem čtyřicátých let došlo k pronásledování bratra Michalce. Rozhodla jsem se proto, že až svědkové přijdou k mým dveřím, vyslechnu je. Brzy jsme s manželem začali studovat Bibli. Byli jsme pokřtěni v roce 1949.“

To je jen další příklad toho, jak dalekosáhlý účinek na život jiných lidí může mít to, že se člověk pevně zastává křesťanských zásad. Kolik lidí bylo například hluboce ovlivněno statečným postojem Petra a dalších apoštolů v prvním století? (Skutky 5:17–29)

[Obrázky na straně 31]

Ed Michalec a Mary Perezová ve čtyřicátých letech