Od našich čtenářů

Informační úzkost Píšu proto, že Vám chci poděkovat za sérii článků „Jak na vás působí informační úzkost?“. (8. ledna 1998) Rád čtu, ale teprve teď jsem si uvědomil, že jsem začal být úzkostlivý z toho, že chci vědět všechno, co je dostupné. Tyto články mi pomohly získat vyrovnaný názor.

M. E., Itálie

Rád bych Vám poblahopřál k těmto hlubokým článkům. Byl bych velmi vděčný, kdybych dostal povolení otisknout úvodní článek ve věstníku našeho vzdělávacího a technicko-informačního sdružení. Takzvaná informační dálnice je napěchovaná informacemi a tak pomocí takových článků může být člověk poctivě informován a dokáže se vyrovnávat s věkem informací.

G. D., Ghana

Povolení otisknout článek bylo uděleno. (VYD.)

Strach z Boha? Cítím, že musím vyjádřit svou radost z článku „Co říká Bible: Jak je možné bát se Boha lásky?“. (8. ledna 1998) Právě o této otázce jsem už nějakou dobu přemýšlela. Pochopila jsem, že bát se Boha znamená mít zdravou obavu se mu neznelíbit. Přesto jsem měla pocit, že tento námět potřebuji pochopit ještě hlouběji. Pak jsem si přečetla ten článek. Konečně velmi uspokojující pojednání o tom, co znamená bát se Boha!

M. J. T., Spojené státy

Křivda napravena Díky za článek „Evropský soud napravuje pochybení“. (8. ledna 1998) Když jsem se dozvěděla o našich bratrech, kteří jdou k soudu, aby nemuseli nastoupit vojenskou službu, připomnělo mi to, jak jsme získali právo kázat každou neděli dveře ode dveří. Takové zprávy mi pomáhají, abych tuto výsadu nikdy nepovažovala za samozřejmost.

S. V., Spojené státy

Inkové Po přečtení článku „Jak Inkové přišli o svou zlatou říši“ (8. ledna 1998) musím vyjádřit hlubokou vděčnost za tento krásně ilustrovaný dojemný příběh. Úsilí, které vy, svědkové, vynakládáte, abyste své osvěžující poselství předali potomkům Inků, jim nepochybně přinese velkou útěchu. Děkuji Vám, časopisu Probuďte se!, že mluvíte pravdu.

S. B., Nigérie

Je mi deset let a chci Vám poděkovat za ten článek. Překvapilo mě, kolik kilometrů silnic Inkové udělali. Také se mi líbilo, jak posílali zprávy.

F. C., Spojené státy

Když děti opouštějí domov Jsem moc vděčná za sérii článků „Když děti opouštějí domov“. (22. ledna 1998) Odchod mých vlastních drahých dětí byl bolestný a pomalý. Máte však pravdu. Život v prázdném hnízdě se časem a díky porozumění opravdu zlepšuje. My rodiče můžeme osvěžit svůj svazek s manželským druhem.

A. E., Kanada

Články byly odpovědí na mé modlitby. Odchod dětí z domova může být zdrojem hořkosti a různých střetů. Ale s dobrými radami v tomto článku může zvítězit pokoj a láska.

P. N., Francie

Měla jsem pocit, že ty články byly napsány především pro mě. Nedávno jsem odešla z domova, abych sloužila na území, kde potřebují celodobé evangelisty. Tyto články mi pomohly pochopit, jak se cítí moji rodiče, a také překonat vlastní pocit viny kvůli tomu, že jsem je opustila. Kromě toho se budu řídit radami z části nadepsané „Podněty pro dospělé děti — co rodičům pomůže, když odcházíte z domova“. I když jsem daleko, přesto se budu moci cítit blízko svých rodičů. Děkuji Vám za takovéto články, které vždy přijdou v pravý čas.

G. U., Itálie