Mladí lidé se ptají. . .

Proč musím žít bez rodičů?

„Jaký byl život bez rodičů? Můžu říct, že to z mnoha důvodů bylo smutné. Je těžké vyrůstat bez rodičovské náklonnosti a lásky.“ (Joaquín)

„Nejhorší pro mě byly dny, kdy měli rodiče přijít do školy podepsat vysvědčení. Bylo mi velmi smutno a cítila jsem se osamělá. Občas se tak cítím ještě dnes.“ (Šestnáctiletá Abelina)

JE TO tragédie dnešní doby — miliony mladých lidí vyrůstají bez rodičů. Následkem války osiřely ve východní Evropě tisíce dětí. Podobnou pohromu působí epidemie AIDS v Africe. Některých dětí se jejich rodiče prostě zřekli. Jiné rodiny byly rozděleny následkem války či přírodní katastrofy.

Tyto situace byly i v biblických dobách běžné. Bible se například opakovaně zmiňuje o nepříznivé situaci sirotků. (Žalm 94:6; Malachiáš 3:5) Také v té době byly rodiny rozděleny válkami nebo jinými tragickými okolnostmi. Bible mluví o mladé dívce, která byla odloučena od rodičů, když ji odvlekla loupeživá tlupa Syřanů. (2. Královská 5:2)

Jsi možná jedním z milionů mladých lidí, kteří také nemají rodiče. V tom případě dobře víš, že taková situace může být velmi tíživá. Proč se to stalo právě tobě?

Není to tvoje vina

Kladeš si otázku, zda tě Bůh nějak netrestá? Nebo možná cítíš vůči svým rodičům rozhořčený hněv kvůli tomu, že zemřeli — jako by ti to udělali schválně. Především buď ujištěn, že Bůh se na tebe nehněvá. A tví rodiče tě neopustili úmyslně. Smrt je tragickým údělem nedokonalého lidstva a někdy postihuje rodiče, jejichž děti jsou ještě malé. (Římanům 5:12; 6:23) Ježíš Kristus zřejmě zažil smrt svého milovaného nevlastního otce Josefa.a Určitě to nebylo kvůli tomu, že by se Ježíš dopustil nějakého hříchu.

Uvědom si také, že žijeme v ‚kritických časech, s nimiž je těžké se vyrovnat‘. (2. Timoteovi 3:1–5) Násilí války a zločinnost v tomto století zabíjely bez rozdílu miliony lidí. Další lidé jsou obětí ‚času a nepředvídaných událostí‘, a to se může stát komukoli. (Kazatel 9:11) Smrt tvých rodičů je sice bolestná, ale není to tvoje vina. Neobviňuj se za to ani se nenech pohltit zármutkem, ale čerpej útěchu z Božího slibu, že bude vzkříšení.b Ježíš předpověděl: „Nedivte se tomu, protože přichází hodina, kdy ti všichni v pamětních hrobkách uslyší jeho hlas a vyjdou.“ (Jan 5:28, 29) Abelina, o níž byla zmínka v úvodu, říká: „Velmi mi pomáhala láska k Jehovovi a naděje na vzkříšení.“

Co však v případě, že tví rodiče žijí, ale zřekli se tě? Bůh od rodičů vyžaduje, aby své děti vychovávali a starali se o ně. (Efezanům 6:4; 1. Timoteovi 5:8) Žel, někteří rodiče projevili ke svým dětem nedostatek „přirozené náklonnosti“. (2. Timoteovi 3:3) Jiní rodiče se svých dětí zřekli kvůli mimořádné chudobě, drogové závislosti, uvěznění či alkoholismu. Je ale pravda, že někteří rodiče se svých dětí zřekli z pouhého sobectví. Ať již byl důvod jakýkoli, odloučení od rodičů je zdrcující. To však neznamená, že jsi udělal něco nesprávného nebo že se máš týrat pocitem viny. Tvoji rodiče se budou Bohu zodpovídat za to, jak s tebou zacházeli. (Římanům 14:12) Pokud byli tví rodiče donuceni vzdát se tě kvůli okolnostem, na něž neměli vliv, například kvůli přírodní katastrofě nebo nemoci — potom za to nenese vinu nikdo. A pořád máte naději, že se znovu sejdete — i když se někdy tato naděje zdá být nepatrná. (Srovnej 1. Mojžíšovu 46:29–31.)

Je to bolestný zážitek

Prozatím možná stojíš před mnoha vážnými problémy. Dětský fond OSN provedl studii s názvem Děti ve válce a v této studii uvádí: „Nejzranitelnější jsou nezletilé děti, za které není zodpovědný žádný dospělý — tyto děti . . . čelí nejtěžším překážkám v životě, chybí jim podpora potřebná pro normální vývoj a jsou zneužívány. Odloučení od rodičů může být pro dítě tou nejbolestnější ztrátou.“ Možná se i ty potýkáš s pocity zármutku.

Vzpomeň si na Joaquína, o němž byla zmínka dříve. Jeho rodiče se rozešli a opustili jej a jeho sourozence. Byl mu tehdy rok, a vychovávaly ho jeho starší sestry. Joaquín říká: „Ptával jsem se, proč nemám rodiče, jako mají moji přátelé. A když jsem viděl nějakého otce, jak si hraje se synem, přál jsem si, aby to byl můj otec.“

Kde najít pomoc

Je sice těžké vyrůstat bez rodičů, ale to neznamená, že jsi nějaký ztroskotanec. Dostaneš-li pomoc a podporu, můžeš toto období nejen přečkat, ale dokonce můžeš dobře prospívat. Asi se ti zdá těžké tomu věřit, zvláště pokud zápasíš se sklíčeností. Uvědom si však, že tyto pocity jsou normální a že tě nebudou sužovat věčně. V Kazateli 7:2, 3 čteme: „Je lépe jít do domu truchlení, než jít do domu hostiny. . . Lepší je mrzutost než smích, protože zachmuřeností obličeje se zlepšuje srdce.“ Ano, je normální a zdravé, že pláčeš a cítíš zármutek, když se stane hrozná tragédie. Možná zjistíš, že je prospěšné mít chápajícího přítele nebo nějakého zralého člena křesťanského sboru a mluvit s ním o bolesti, kterou prožíváš.

Jsi možná v pokušení stáhnout se do ústraní. Přísloví 18:1 však varují: „Ten, kdo se odlučuje, bude hledat svou vlastní sobeckou touhu; vybuchne proti vší praktické moudrosti.“ Lepší je vyhledat pomoc někoho, kdo je laskavý a chápající. Přísloví 12:25 říkají: „Úzkostlivá péče v srdci muže je to, co působí, aby se sklonilo, ale dobré slovo je rozradostňuje.“ A toto „dobré slovo“ můžeš uslyšet pouze tehdy, když někomu o své ‚úzkostlivé péči‘ řekneš.

S kým o tom můžeš mluvit? Hledej pomoc v křesťanském sboru. Ježíš slibuje, že zde můžeš najít ‚bratry a sestry a matky‘, kteří tě budou milovat a budou se o tebe zajímat. (Marek 10:30) Joaquín vzpomíná: „Díky společenství s křesťanskými bratry jsem viděl život jinak. Pravidelná návštěva shromáždění vedla k tomu, že jsem Jehovu miloval víc a chtěl jsem mu sloužit. Zralí bratři poskytovali naší rodině duchovní pomoc a rady. Dnes jsou někteří z mých sourozenců celodobými služebníky.“

Pamatuj také, že „otcem chlapců bez otce“ je Jehova. (Žalm 68:5, 6) V biblických dobách Bůh povzbuzoval příslušníky svého národa k tomu, aby se sirotky jednali milosrdně a spravedlivě. (5. Mojžíšova 24:19; Přísloví 23:10, 11) Stejný zájem o mladé lidi, kteří nemají rodiče, má Bůh i dnes. Obrať se tedy k Bohu v modlitbě a buď si jist, že se o tebe postará a vyslyší tě. Král David napsal: „Kdyby mě opravdu opustil můj vlastní otec a má vlastní matka, dokonce sám Jehova by se mě ujal. Doufej v Jehovu; buď odvážný, a ať je tvé srdce silné.“ (Žalm 27:10, 14)

I tak stojí mladí lidé bez rodičů denně před mnoha náročnými úkoly. Kde budou bydlet? Jak se zajistí po ekonomické stránce? Příští článek bude rozebírat, jak lze tyto náročné úkoly úspěšně zvládnout.

[Poznámky pod čarou]

[Praporek na straně 24]

„Velmi mi pomáhala láska k Jehovovi a naděje na vzkříšení“

[Obrázek na straně 24]

Někdy tě možná zaplaví pocity osamělosti

[Obrázky na straně 25]

Ve sboru jsou přátelé, kteří ti mohou pomoci a povzbudit tě