Proč je rozumné a prospěšné plánovat pozůstalost

PETERSONOVI byli zklamáni.a Počítali s tím, že peníze, které získali z prodeje nemovitosti jim pomohou lépe se finančně zajistit na dobu, až budou v důchodu, a že konečně budou mít dostatek prostředků i na to, aby svým dětem mohli dát pěkný dar. Tyto představy však byly zmařeny obrovskými daněmi, které Petersonovi museli po prodeji nemovitosti zaplatit.

Také Smithovi měli nemovitý majetek, jehož cena během let podstatně vzrostla. Na základě zvláštní dohody o prodeji tohoto majetku se jim podařilo zajistit pro sebe důchodový příjem, pro své děti pěkný dar a kromě toho také něco pro vybranou instituci financovanou z dobrovolných darů.

Rose Jonesová byla náhle v koncích. Brzy po nečekaném úmrtí svého manžela začala dostávat listiny od státní a federální vlády, kterým nerozuměla. O finanční záležitosti rodiny, například o placení daní, o sjednání životního pojištění a podobně, se vždycky staral její manžel John. Stále jí říkal, aby si nedělala starosti, že „o všechno je postaráno“. John však zemřel bez závěti, a proto některé z fondů, na nichž závisel její příjem, byly zmrazeny. Dostala radu, že ve své situaci si potřebuje najít právního zástupce, který by jí pomohl zjistit, jaké finanční prostředky její manžel zanechal a co bude nutné udělat, aby tyto prostředky byly převedeny na její jméno. Také se dozvěděla, že nějaká část z těchto prostředků by podle zákona měla připadnout manželovým dětem z předchozího manželství, i když Rose věděla, že to manžel neměl v úmyslu. Tíživou situaci, v níž se musela potýkat s břemenem vdovského stavu, ještě zhoršovalo to, že nevěděla, co má dělat, a měla starost, kolik to bude stát, aby se všechno dalo opět do pořádku.

Mary Brownovou postihla stejná tragédie, když jí nečekaně zemřel manžel. Poněkud ji utěšovalo vědomí, že manžel zařídil přiměřené životní pojištění, takže ona i její dvě děti byly ekonomicky zajištěny. Mary také věděla, jaké prostředky dostane ihned po úmrtí svého manžela a jaké prostředky jí připadnou na základě manželovy závěti. Přestože se musela vyrovnávat s problémy vdovského stavu, byla svému manželovi hluboce vděčná za to, že své záležitosti uspořádal tak ohleduplně, aby jeho smrtí ona ani děti neutrpěly žádnou finanční škodu.

Co bylo příčinou rozdílné situace manželů Smithových a Mary Brownové? Plánování pozůstalosti.

Co je plánování pozůstalosti?

Plánování pozůstalosti je jednoduše určitý proces, při němž se rozhodujete, jak má být po vaší smrti rozdělen váš majetek, a pak podnikáte kroky k tomu, aby vaše rozhodnutí bylo provedeno účelně a ekonomicky. K takovým krokům může patřit soupis majetku, vyjmenování osob, jimž má něco připadnout, a vypracování takových dokumentů, jako je například závěť. Ve složitějších situacích bude těchto kroků mnohem víc.

Většina lidí sice nepochybně uznává, že udělat taková opatření je rozumné, ale poměrně málokdo tato opatření dělá. Kupodivu 70 procent dospělých lidí ve Spojených státech závěť nemá. Lidé se obvykle vymlouvají: „Teď jsem příliš zaměstnaný, dostanu se k tomu později.“ „Nemám mnoho peněz ani cenných věcí, které bych mohl někomu odkázat.“ „Nemám žádného právníka.“ „Nerad myslím na to, že jsem také smrtelný.“ „Nevím, kde začít.“

Připusťme, že myšlenka na plánování pozůstalosti nás může děsit. Ale nemusí to tak být. Na začátku to často prostě znamená dobře si všechno zorganizovat a pochopit, jaká rozhodnutí máte udělat. Podobně jako mnoho jiných věcí ani plánování pozůstalosti není obtížné, jestliže si ho rozdělíte na jednotlivé kroky, a v určitou chvíli podniknete jen jeden krok.

Jaké kroky máte podniknout

Prvním krokem je sepsat všechna aktiva pro pozůstalost. Měli byste sepsat nejen to, co vlastníte, ale i to, jakou hodnotu má každá z těchto věcí, v jakém smyslu tuto věc vlastníte a jaké právo na ni máte. (Viz rámeček „Koncept soupisu majetku v čisté hodnotě“.) Většina majetku může být klasifikována jako cenné papíry (akcie, obligace a podíly v investičních fondech), nemovitý majetek (váš byt, nájemní nebo investiční majetek), bankovní konta (spořitelní a běžná konta, depozitní certifikáty), movitý majetek (sbírky, umělecké předměty, šperky, auta, nábytek), životní pojištění, důchodové dávky a výnos z podnikání. Když sepíšete, co vlastníte, udělejte seznam všeho, co dlužíte. Tam uveďte například hypotéky, půjčky, směnky a zůstatky kreditních karet. Odečet těchto pasiv od celkového součtu vašich aktiv ukáže na vašem soupisu čistou hodnotu majetku. V mnoha zemích je na to, co se v případě úmrtí převádí na jiné osoby, stanovena daň. Výše této daně závisí na čisté hodnotě převáděného majetku, takže důležitým údajem pro stanovení této daně je výše čisté hodnoty vašeho majetku.

Druhým krokem je vzít v úvahu své konečné záměry — ne z hlediska výše částek, ale vzhledem k tomu, čeho chcete dosáhnout jak pro sebe, tak pro ty, jimž chcete majetek předat. Typickým příkladem je to, že manžel nebo manželka bude chtít zabezpečit svého manželského druha. Někdo z rodičů možná chce do určité míry finančně zajistit své děti. Dospělé dítě snad chce zařídit péči o některého ze svých letitých rodičů. Kromě toho možná chcete ve svém plánu pozůstalosti pamatovat na určité přátele nebo na instituci financovanou z dobrovolných darů. Důležité je zaznamenat si všechny, jimž chcete odkázat něco ze své pozůstalosti, a jaký záměr máte vzhledem ke každému z nich.

Nezapomeňme vzít v úvahu různé nepředvídané okolnosti, které mohou váš plán pozůstalosti ovlivnit. Co například, kdyby někdo z těch, jimž chcete něco odkázat, zemřel dříve než vy? Budete pak chtít tento podíl převést na jeho manželského partnera či na děti, nebo snad na někoho jiného?

Třetím krokem je vybrat ty, kdo budou právně odpovědní za uskutečňování vašich přání. Ve většině případů budete potřebovat vykonavatele závěti, možná i poručníka a také správce pozůstalosti. Bez ohledu na to, koho si vyberete, mějte v záloze ještě alespoň jednu osobu a ujistěte se, že každý z vybraných lidí je ochoten tento úkol přijmout. Vykonavatel závěti je člověk, který po vaší smrti zjistí stav vašeho majetku, zúčastní se všech právních a pozůstalostních řízení a nakonec rozdělí váš majetek podle vašeho přání. Mnohdy se pro tuto odpovědnou úlohu nejlépe hodí některý člen rodiny, i když, je-li vaše situace komplikovaná, je možná výhodnější obrátit se na odbornou instituci, například na příslušné oddělení některé banky. Ve své závěti byste měli jmenovitě uvést poručníka, kterému budou vaše děti svěřeny do výchovy v případě, že byste vy i váš manželský partner zemřeli v době, kdy vaše děti budou ještě nezletilé. Jestliže vaše pozůstalost zahrnuje majetek určený vašim osiřelým dětem, poručník může být také ustanoven za správce pozůstalosti, za předpokladu, že si dovede s finančními prostředky dobře poradit. Jestliže poručník nemá znalosti v oblasti financí, mohla by být — buď jako jediný správce pozůstalosti, nebo jako další správce společně s poručníkem — ustanovena nějaká odborná instituce, například příslušné oddělení některé banky.

Čtvrtým krokem je pochopit, jakými dostupnými prostředky můžete dosáhnout svých záměrů. Chcete někomu odkázat nepodmíněný dar, nebo byste raději v jeho prospěch ponechali majetek v rukou správce? V tom je velký rozdíl. Jestliže majetek odkážete nepodmíněně, váš podíl na tomto majetku skončí, jakmile zemřete. Avšak s majetkem, který ponecháte v rukou správce, se bude i v případě vaší smrti zacházet podle vaší vůle. Ten, koho ustanovíte za správce pozůstalosti, bude váš majetek spravovat a zacházet s ním tak, aby spravovaný majetek podle vašich pokynů přinášel užitek lidem, jimž ho odkážete. Například u nezletilých dětí se dá pomocí spravovaného majetku zajistit péče o tyto děti podle jejich individuálních potřeb, a pak stanovit, v jakém věku jednotlivé děti mají získat kontrolu nad prostředky spravovaného majetku.

Kdo může pomáhat?

Skoro ve všech případech byste se měli poradit s někým, kdo se v oblasti plánování pozůstalosti natolik vyzná, aby vám pomohl porozumět, jakými dostupnými prostředky můžete uskutečnit své záměry. Váš plán pozůstalosti by měl být navržen tak, aby přesně odpovídal vašim specifickým cílům a okolnostem. K tomu, abyste si mohli vytvořit plán pozůstalosti, budete možná potřebovat pomoc několika různých poradců, například účetního, finančního poradce a zástupce pojišťovny. Jestliže chcete něco ze své pozůstalosti věnovat také nějaké instituci financované z dobrovolných darů, možná se vám podaří získat bezplatnou odbornou pomoc od někoho, kdo v této instituci má na starosti dobrovolné dary z plánovaného dávání. Náboženská společnost svědkové Jehovovi například takovou pomoc poskytuje těm, kdo mají zájem pamatovat na tuto Společnost při svém plánování pozůstalosti. Mnoho lidí má z této služby užitek, protože dostávají jasné návrhy, jak nejlépe si mohou své záležitosti zařídit, aby z toho, co odkazují svým příbuzným a Společnosti, měli co nejmenší daně a co největší užitek.

I když v jednotlivých etapách je do tohoto plánování možná zapojeno mnoho lidí, váš konečný plán pozůstalosti a potřebné doklady by měl připravit právní zástupce, který se na plánování pozůstalosti specializuje. Měli byste se kteréhokoli poradce bez zábran zeptat, zda má pro plánování pozůstalosti odborné znalosti a jaké v tom má zkušenosti. Jestliže vám jde o konkrétní záležitost, například chcete-li své rodině odkázat podnik nebo chcete-li zajistit péči pro invalidního příbuzného, zeptejte se poradce, zda má v těchto oblastech už nějaké zkušenosti. Ve všech případech žádejte o vysvětlení, jaké poplatky budete za prokázané služby platit, a vše, na čem se dohodnete, sepište.

Plánování pozůstalosti je oblast, kde nedostatek znalostí může způsobit škodu. Znázorněme si to na příkladu manželů, kterým budeme říkat Pavel a Marie. Tito manželé chtěli všechen svůj majetek odkázat stejným dílem svým třem dcerám. Jejich dcera Sára bydlela blízko nich, a proto se rozhodli uvést ji jako spoluvlastnici, aby měla také nárok na jejich majetek. ‚Tímto způsobem,‘ mysleli si, ‚bude Sára mít možnost spravovat náš majetek, kdybychom už k tomu nebyli způsobilí. Kromě toho, jestliže Sára bude mít stejně jako my nárok na všechno, znamená to, že v případě našeho úmrtí bude jediným vlastníkem, a nebudeme muset napsat závěť a získat osvědčení závěti. O zbytek se může Sára spravedlivě rozdělit se sestrami potom, až zemřeme.‘

Nedopadlo to však tak, jak Pavel a Marie plánovali. Po smrti svých rodičů se Sára sice rozdělila o pozůstalost se svými sestrami, ale za převod podílů na sestry musela zaplatit daň, která značně zmenšila její podíl. Kromě toho Sára, i když byla spoluvlastnicí, neměla všechna oprávnění k manipulaci s majetkem, která podle přání svých rodičů měla mít. Pavel a Marie měli dobré záměry. Chtěli zajistit, aby v případě jejich neschopnosti o ně bylo postaráno. Také si přáli, aby převedení jejich majetku na děti bylo hladké a levné. K uskutečnění svých záměrů si však vybrali nesprávné prostředky.

Plánování své pozůstalosti byste ale neměli považovat za záležitost, kterou se budete zabývat jen jednou za svůj život. Je nutné občas si závěť znovu prohlédnout, protože dochází ke změnám daňových zákonů, zákonů o dědictví i ke změnám životních okolností. Může se stát, že zemře někdo z vašich příbuzných, narodí se vám vnoučata, dostanete nějaké dědictví nebo vzroste hodnota vašeho majetku, a každá z těchto událostí by mohla způsobit, že budete muset přezkoumat svůj plán pozůstalosti.

Ano, plánování pozůstalosti je náročné. Vyžaduje čas, energii a obětavost. A často je spojeno s obtížným rozhodováním. Plánování pozůstalosti je silně emocionální proces. Týká se lidí a záležitostí, o které se staráte, a toho, co chcete udělat pro jejich budoucnost. Máte-li se rozhodnout, co chcete udělat se svým majetkem, a určit nejlepší způsob k dosažení cílů, vyžaduje to vážné vnitřní zkoumání. Jestliže však někdo nevěnuje plánování pozůstalosti náležitou pozornost, může to vést k vážným problémům, jak ukazují zkušenosti předložené v úvodní části tohoto článku. Ano, odměna bude větší než vynaložené výdaje. Největší odměnou je pokoj mysli, který vychází z vědomí, že máte aktuální plán, jak ochránit své blízké.

[Poznámka pod čarou]

[Rámeček na straně 26]

Jaké kroky máte podniknout

• Připravte si soupis svého majetku, a v něm uveďte, co vlastníte a co dlužíte

• Stanovte si osobní a rodinné cíle, záměry a potřeby

• Vyberte lidi, kteří budou uskutečňovat vaše přání — vykonavatele závěti, správce pozůstalosti a poručníka pro své děti —, a ujistěte se, že jsou ochotni převzít tuto odpovědnost

• Zjistěte si všechny dostupné možnosti plánování pozůstalosti tím, že si vyžádáte rady od někoho, kdo je v plánování pozůstalosti zkušený

[Tabulka na straně 25]

Koncept soupisu majetku v čisté hodnotě

Na manželského

Na vaše jméno druha Na vás

oba

Aktiva

Byt (současná tržní hodnota) Kč Kč Kč

Jiný nemovitý majetek Kč Kč Kč

Bankovní konta (běžná a spořitelní konta) Kč Kč Kč

Jiná konta Kč Kč Kč

Akcie a jiné cenné papíry Kč Kč Kč

Životní pojištění (nominální hodnota) Kč Kč Kč

Podíly na zisku z podnikání Kč Kč Kč

Penzijní účet Kč Kč Kč

Movitý majetek Kč Kč Kč

Jiná aktiva (specifikujte) Kč Kč Kč

Aktiva celkem Kč Kč Kč

Pasiva

Hypotéky Kč Kč Kč

Jiné půjčky nebo dluhy

(osobní půjčky, kreditní karty atd.) Kč Kč Kč

Pasiva celkem Kč Kč Kč

Čistý zůstatek (aktiva minus pasiva) Kč Kč Kč

[Obrázek na straně 25]

Plánování pozůstalosti znamená plánování pro budoucnost svých blízkých příbuzných