Jak chránit svobody

V INDONÉSKÉM městečku Rengasdengklok žily po léta etnické skupiny lidí pokojně vedle sebe. Zdánlivá snášenlivost však 30. ledna 1997 skončila. Násilí vzplanulo, když v den náboženského svátku krátce před třetí hodinou ranní začal jeden věřící bubnovat na buben. Muž jiného náboženství zareagoval na hluk tím, že zahrnul tohoto člověka urážkami. Nejdříve na sebe pokřikovali a potom začaly lítat kameny. Když se rozednilo, nepokoj vzrostl, protože se k potyčce připojili další lidé. Na konci dne byly zničeny dva buddhistické chrámy a čtyři kostely křesťanstva. Noviny International Herald Tribune uvedly tento incident pod titulkem „Jiskra nesnášenlivosti zapálila oheň etnických nepokojů“.

V mnoha zemích je vůči etnickým menšinám, jejichž práva jsou chráněna zákonem, často projevována nesnášenlivost. Tím, že je svoboda zaručena zákonem, se zjevně kořeny nesnášenlivosti neodstraní. Skutečnost, že nesnášenlivost je skryta pod povrchem, neznamená, že neexistuje. Změní-li se někdy v budoucnu situace a vznikne třeba atmosféra předsudků, může se skrytá nesnášenlivost snadno projevit. Dokonce i když lidé nejsou přímo pronásledováni, mohou být předmětem nepřátelství nebo mohou být nějak potlačovány jejich názory. Lze tomu nějak zabránit?

Kde jsou kořeny nesnášenlivosti

Máme přirozený sklon odmítat to, co je rozdílné nebo neobvyklé, zvláště ty názory, které jsou odlišné od našich, anebo tomu nedůvěřujeme. Znamená to, že není možné projevovat snášenlivost? Publikace OSN Elimination of All Forms of Intolerance and Discrimination Based on Religion or Belief (Odstranění všech forem nesnášenlivosti a diskriminace vycházejících z náboženství či víry) uvádí, že „jednou z nejdůležitějších příčin nesnášenlivosti a diskriminace v otázce náboženství a víry“ je neinformovanost a nedostatek porozumění. S neinformovaností, hlavní příčinou nesnášenlivosti, je však možné bojovat. Jak? Vyváženým vzděláváním. „Vzdělávání může být hlavním prostředkem boje s diskriminací a nesnášenlivostí,“ uvádí zpráva Komise OSN pro lidská práva.

Co by mělo být cílem takového vzdělávání? Časopis UNESCO Courier připomíná, že místo podporování odmítavého postoje k náboženským hnutím „by se výchova ke snášenlivosti měla zaměřovat na potírání vlivů, které vyvolávají obavy z ostatních lidí a vedou k vytváření odstupu. Mladým lidem by výchova měla pomoci, aby si vytvořili schopnost nezávislého úsudku, zkoumavého myšlení a etického uvažování“.

Je zřejmé, že při podněcování ke ‚zkoumavému myšlení a etickému uvažování‘ mohou hrát důležitou roli sdělovací prostředky. Moc, kterou mají sdělovací prostředky při formování názorů lidí a podpoře vzájemného porozumění, uznává mnoho mezinárodních organizací. K tomu, aby sdělovací prostředky podporovaly snášenlivost, místo aby podněcovaly k nesnášenlivosti, jak to někdy dělají, je zapotřebí objektivní žurnalistiky. Někdy se však novináři musí postavit proti všeobecně přijímanému názoru. Musí použít objektivní rozbor a nestranná pozorování. Stačí to však?

Nejlepší způsob, jak bojovat s nesnášenlivostí

Snášenlivost neznamená, že by všichni měli mít stejné názory. Lidé mohou jeden s druhým nesouhlasit. Někdy mohou mít silný pocit, že víra jiného člověka je úplně špatná. Svůj nesouhlas mohou dokonce vyjádřit veřejně. Pokud však nebudou šířit lži ve snaze vzbudit předsudky, nejde o nesnášenlivost. O nesnášenlivost se jedná tehdy, když je nějaká skupina pronásledována, jsou proti ní namířeny určité zákony, je odsunuta na okraj společnosti, je zakazována či nějakým jiným způsobem omezována a tím se členům této skupiny brání jednat podle jejich víry. V nejextrémnější formě nesnášenlivosti se jedni stávají vrahy, a druzí musí za svou víru umírat.

Jak lze s nesnášenlivostí bojovat? Lze ji veřejně odhalit tak, jako apoštol Pavel odhalil nesnášenlivost náboženských vůdců ve své době. (Skutky 24:10–13) Pokud je to možné, nejlepším způsobem boje proti nesnášenlivosti je aktivní jednání — prosazovat snášenlivost, to znamená učit lidi lépe rozumět jiným lidem. Ve zprávě OSN o odstraňování nesnášenlivosti, o níž byla zmínka dříve, se uvádí: „Všechny formy nesnášenlivosti a diskriminace na základě náboženství či víry mají svůj původ v lidské mysli, a proto je třeba zaměřit se nejprve na mysl lidí.“ Takové vzdělávání může některé jednotlivce vést dokonce k tomu, že své názory přezkoumají.

Generální ředitel Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu Federico Mayor napsal: „Snášenlivost je mravní síla člověka, který má přesvědčení.“ Dominikánský kněz Claude Geffré, dopisovatel časopisu Réforme, řekl: „Skutečná snášenlivost je založena na hlubokém přesvědčení.“ Člověk, který je se svou vírou spokojen, se velmi pravděpodobně nebude cítit ohrožen vírou jiných lidí.

Svědkové Jehovovi zjistili, že vynikajícím způsobem, jak podporovat snášenlivost, je mluvit s lidmi jiného náboženství. Svědkové také berou vážně Ježíšovo proroctví, že „tato dobrá zpráva o království se bude kázat po celé obydlené zemi na svědectví všem národům“, a jsou svou veřejnou evangelizační činností dobře známi. (Matouš 24:14) Při této své práci mají příležitost slyšet, jak lidé mnoha různých náboženství — a rovněž ateisté — chápou své přesvědčení. A svědkové jsou zase připraveni vysvětlit své vlastní přesvědčení těm, kdo si to přejí slyšet. Podporují tím růst poznání a porozumění. Díky tomuto poznání a porozumění je snazší projevovat snášenlivost.

Snášenlivost a něco víc

Náboženská nesnášenlivost je dnes přes nejlepší úmysly mnoha lidí a soustředěné úsilí některých aktivistů trvalým problémem. K tomu, aby došlo ke skutečné změně, je zapotřebí něco víc. Na tento problém upozornily francouzské noviny Le Monde des débats: „Moderní společnost trpí příliš často citovou a duchovní prázdnotou. Zákon může chránit náboženskou svobodu před těmi, kdo ji ohrožují. Zákon může a měl by zaručit rovnost před zákonem bez jakékoli arbitrární diskriminace.“ Kniha Democracy and Tolerance (Demokracie a snášenlivost) připouští: „Bude trvat ještě dlouho, než dosáhneme cíle, aby vzájemné porozumění a úcta byly všeobecnou normou chování.“

Bible slibuje, že lidstvo bude brzy sjednoceno v čistém uctívání jediného pravého Boha. Díky této jednotě vznikne skutečné celosvětové společenství bratrů, kde bude převládat úcta k druhým lidem. Lidi již nebude trápit neinformovanost, protože Boží Království je bude učit Jehovovým cestám, a uspokojí tak jejich intelektuální, citové i duchovní potřeby. (Izajáš 11:9; 30:21; 54:13) Na celé zemi bude skutečná rovnost a svoboda. (2. Korinťanům 3:17) Tím, že získáte přesné porozumění Božího záměru s lidstvem, můžete nad neinformovaností a nesnášenlivostí zvítězit.

[Rámeček a obrázek na straně 11]

Náboženství je ohroženo

Ve Francii se úřady v posledních letech snažily ochromit činnost svědků Jehovových tím, že jim neposkytly stejné výhody jako jiným náboženským skupinám. Nedávno byly na dary, které svědkové dostávají na podporu své náboženské činnosti, vyměřeny vysoké daně. Francouzské úřady na ně nespravedlivě uvalily daně ve výšce padesáti milionů dolarů (daně a penále) se zjevným cílem ochromit tuto dvěstětisícovou skupinu křesťanů a těch, kdo s nimi ve Francii sympatizují. Je to nestoudný čin náboženské zaujatosti, který se příčí všem principům svobody, bratrství a rovnosti.

[Obrázek na straně 10]

Nesnášenlivost často vede k násilí

[Obrázky na straně 12]

Navzdory náboženské činnosti svědků Jehovových prohlašují někteří francouzští úředníci, že nejde o náboženství!