Xerxova trpká porážka

OD NAŠEHO DOPISOVATELE V ŘECKU

NEZASVĚCENÝ cestovatel je okouzlen pohledem na horké prameny a gejzíry, z nichž vycházejí sirné páry. Možná žasne, když se dozvídá, že pobřežní planina — v tomto místě nazývaná Thermopyly, což znamená „Teplé brány“— byla kdysi téměř neprůchodná. Je však možné, že jeho zájem dokonce ještě vzroste, když si uvědomí, že na tomto místě a také jižněji na ostrově Salamis může najít konkrétní doklady o pozoruhodné přesnosti biblických proroctví.

Při pohledu nazpět a ve světle splnění určitých proroctví zapsaných v biblické knize Daniel, které se vztahují k těmto místům, jsou podrobnosti těchto proroctví opravdu bez nadsázky ohromující. Poskytují přesvědčivý důkaz o tom, že Bible je Boží slovo. Pozoruhodný příklad najdeme v 11. kapitole knihy Daniel. Tyto prorocké informace Daniel dostal „v prvním roce Dareia Médského“, přibližně v roce 538 př. n. l. (Daniel 11:1) Avšak splňování tohoto proroctví probíhalo po dobu mnoha století.

V Danielovi 11:2 je uvedeno proroctví o určitém perském králi: „Pohleď, ještě povstanou tři králové pro Persii a čtvrtý nahromadí větší bohatství než všichni ostatní. A jakmile zesílí ve svém bohatství, vzburcuje všechno proti řeckému království.“

‚Čtvrtým králem‘, který nastoupil po Kýrovi II., Kambýsovi II. a Dareiovi I., byl Xerxes I., který je podle všech dostupných dokladů totožný s Ahasverem, o němž se mluví v biblické knize Ester. Opravdu ‚vzburcoval všechno proti řeckému království‘? A co z toho vyplynulo?

Xerxes — odhodlaný dobyvatel

Xerxes se musel vyrovnávat s následky porážky, kterou vojska jeho otce Dareia utrpěla u Marathónu.a Z toho důvodu prvních pět let své vlády strávil tím, že potlačoval vzpoury v říši, a také tím, že ‚sílil ve svém bohatství‘.

Avšak myšlenka na podrobení Řecka, k čemuž ho podněcovali ctižádostiví dvořané, Xerxovi stále zůstávala v paměti. Od roku 484 př. n. l. věnoval tedy tři roky tomu, že ze všech satrapií a států, nad nimiž vládli Peršané, vybíral muže, z nichž sestavil údajně jednu z největších armád, jaké kdy pochodovaly po světě. Podle řeckého historika Hérodota spojené síly Xerxových pozemních a námořních vojsk dosahovaly neuvěřitelného počtu 2 641 610 bojovníků.b

Řekové se mezitím připravovali po svém. Byl to sice národ mořeplavců, ale chybělo jim válečné loďstvo. Nyní však Atéňané zareagovali na hrozbu, že budou napadeni Peršany, a na pokyn z delfské věštírny, aby se bránili „dřevěnými hradbami“, začali budovat válečnou flotilu.

Doly v Laurionu, které patřily státu, byly bohatým nalezištěm stříbra, a význačný aténský politik Themistoklés přesvědčil sněm, aby se výtěžek stříbrných dolů použil na vybudování flotily složené z 200 triér. Po určité počáteční nerozhodnosti se Sparta postavila do čela sjednocených sil řeckých spojenců, k nimž patřilo asi 30 řeckých městských států.

Mezitím Xerxes přesouval svou útočnou ničivou sílu k Evropě, což rozhodně nebyl snadný úkol. Stravu v ceně 400 talentů zlata, což představovalo jediné jídlo na den pro celou armádu, měla poskytovat města na trase, po které armáda táhla. Několik měsíců předtím byli vysláni poslové, kteří měli v předstihu zajistit obilí, hovězí maso a drůbež pro královskou tabuli. Stan měl pouze Xerxes; ostatní příslušníci armády spali pod širým nebem.

Obrovská armáda se musela nejprve dostat přes úzký průliv Helespont (dnes nazývaný Dardanely), který odděluje Asii od Evropy. Potom, co se při bouři zřítily dva pontonové mosty, Xerxes v záchvatu zuřivosti nařídil vody Helespontu za trest zmrskat 300 biči, ocejchovat a spoutat řetězy. Také stavitele mostů dal setnout. Potom byly postaveny další dva pontonové mosty a trvalo to jeden dlouhý týden, než po nich přešla celá armáda.

Thermopyly — draze zaplacený úzký průsmyk

Přibližně v polovině roku 480 př. n. l . obrovská perská armáda doprovázená loďstvem postupovala podél pobřeží Thessalie. Řecké spojenecké síly se nakonec rozhodly zaujmout své postavení u Thermopyl, kde se tehdy pevninské hory prudce svažovaly a od mořského břehu je dělilo jen 15 metrů.c

Peršané museli tímto průsmykem procházet ve velmi úzké koloně, a tak je mohla zastavit skupina odvážných vojáků. Předsunutý oddíl složený ze 7 000 Řeků pod vedením spartského krále Leónidáse zaujal své postavení v úžinách blízko Thermopyl. Mezitím si řecké loďstvo v počtu 270 válečných lodí nedaleko pobřeží u Artemisionu hrálo s perskou flotilou na kočku a myš.

Xerxes dorazil do Thermopyl začátkem srpna, přesvědčen, že jeho nesmírně početné vojsko Řeky porazí. Když Řekové neustupovali, Xerxes poslal Médy a Kissie, aby je vyřadili z boje; tato vojska však utrpěla těžké ztráty, a ani „nesmrtelným“ (elitnímu bojovému oddílu), které vedl satrapa Hydarnés a které poslal Xerxes, se nevedlo lépe.

Noční můra Efialtés

Právě ve chvíli, kdy už se zdálo, že Peršané byli odraženi, nabídl jim Efialtés (řecky „noční můra“), hrabivý rolník z Thessalie, že je převede přes pahorkatinu a dovede k zadnímu voji řeckého vojska. Příští den ráno se Peršané chystali zaútočit na Řeky zezadu. Když si Sparťané uvědomili, že jsou odsouzeni k záhubě, zuřivě se bránili; mnozí z perských útočníků, které velitelé zezadu poháněli bičem, byli ušlapáni nebo vehnáni do moře. Král Leónidás a všichni, kdo byli s ním, přibližně tisíc mužů, byli nakonec pobiti. Hydarnés se dostal ke spartskému zadnímu voji.

Perské vojsko společně se zbytky perské flotily pronásledovalo Atéňany k jejich domovu. Xerxes táhl do Attiky a při svém postupu plenil a vypaloval města. Atéňané se vystěhovali na nedaleký ostrov Salaminu. Řecká flotila se zastavila mezi Aténami a Salaminou. Trvalo to dva týdny, než akropole v Aténách padla. Všichni obránci byli pobiti a svatyně byly zdemolovány, vypáleny a vypleněny.

Salamis — „dřevěné hradby“ v činnosti

Řecké válečné lodi se s perskou flotilou již utkaly v několika prudkých, ale nerozhodných srážkách u Thermopyl. Potom, co došlo k ústupu na pevnině, řecká flotila odplula na jih. Nyní se znovu shromáždila v Salaminském zálivu, kde Themistoklés začal sestavovat bitevní plán.

Věděl, že fénické válečné lodi, z nichž 300 tvořilo jádro perského loďstva, jsou větší, avšak lépe manévrovatelné než menší, robustnější řecké triéry. V perské flotile bylo asi 1 200 lodí, kdežto řecké vojsko mělo jen 380 lodí. A řecké lodní posádky nebyly tak zkušené jako posádky na perských válečných lodích. Průliv mezi Salaminou a pobřežím Attiky byl však úzký; vedle sebe tu mohlo plout pouze 50 lodí. Kdyby se Řekům podařilo vylákat Peršany do tohoto přírodního trychtýře, Peršanům by už nebyla nic platná jejich početní převaha ani manévrovací schopnost. Themistoklés údajně bitvu uspíšil tím, že Xerxovi poslal nepravdivou zprávu, v níž mu sděloval, že je třeba zaútočit dříve, než řecká flotila dostane příležitost uprchnout.

A tak se to stalo. Perská flotila v bitevním postavení, každá loď plně obsazena veslaři a také kopiníky a lučištníky připravenými k boji, obeplula výběžek Attiky a vydala se směrem k průlivu. Xerxes byl přesvědčen, že zvítězí, a proto si postavil trůn na jedné hoře, odkud mohl bitvu pohodlně sledovat.

Trpká porážka

Ve velkém zmatku se Peršané nahromadili v úzkém průlivu. Náhle z výšin ostrova Salaminy zazněla trubka a řecké lodi se hrnuly kupředu v uspořádaném šiku. Triéry prudce narážely do perských lodí, drtily jejich trup a vrážely jednu do druhé. Řečtí válečníci ozbrojení meči skákali do rozbitých nepřátelských lodí.

Písečné pobřeží Attiky bylo pokryto roztříštěnými trámy a těly roztrhanými na kusy. V důsledku této katastrofy Xerxes shromáždil své zbývající lodi a vydal se na cestu k domovu. Jeho vojenské tažení ten rok již skončilo. Nechal tam však přezimovat početnou armádu, které velel jeho švagr Mardonius.

Porážka u Salaminy byla pro pilné badatele Bible už dlouho dopředu náznakem toho, že řecký „kozel“ z Danielova proroctví nakonec získá převahu nad ‚dvourohým beranem‘ Médo-Persie. (Daniel 8:5–8) Mnohem důležitější biblické proroctví však Boží služebníky ujišťuje, že marný lidský boj o nadvládu ukončí vláda Krále Ježíše Krista. (Izajáš 9:6; Daniel 2:44)

[Poznámky pod čarou]

[Rámeček a obrázek na straně 25]

Triéra — smrtonosná loď

Silou, která v pátém století př. n. l. byla v pozadí námořní převahy Atéňanů v Egejském moři, byla triéra, štíhlá loď, která plula k místu určení s rozvinutými plachtami, ale při námořních bitvách byla poháněna vesly. Každá galéra vezla malou skupinu vojáků. Nezaměřovali se ovšem tolik na to, aby se dostali na palubu nepřátelských lodí, ale hlavně na to, aby pomocí klounů s okovaným koncem vyřadili tyto lodě z boje.

[Podpisek]

Hellenic Maritime Museum/Foto: P. Stolis

[Mapa na straně 26]

XERXOVO VOJSKO

THESSALIE

ARTEMISION

THERMOPYLY

ATTIKA

SALAMIS

MARATHÓN

ATÉNY

LAURION

SPARTA

HELESPONT

[Podpisek]

Mountain High Maps® Copyright © 1997 Digital Wisdom, Inc.