Pozorujeme svět
Kouření stojí miliardy
I když v mnoha zemích kuřáků ubývá, ve Švýcarsku jich zůstává stále stejný počet, píše list Berner Oberlände. Přibližně třetina Švýcarů kouří. Více než 8 000 úmrtí za rok souvisí s kouřením; kouřením je tedy zaviněn větší počet úmrtí než nemocí AIDS, heroinem, kokainem, alkoholem, požáry, automobilovými nehodami, vraždami a sebevraždami dohromady. Ze studie předložené švýcarským federálním ministerstvem zdravotnictví vyplynulo, že výdaje, které vznikly společnosti následkem konzumace tabáku v roce 1995, dosáhly deseti miliard švýcarských franků, což je více než šest miliard amerických dolarů. Studie se pokusila určit výši výdajů za léčebnou a nemocniční péči a ohodnotit pokles výkonnosti v zaměstnání, kvalitu života nemocných kuřáků a těch, kdo jsou na nich závislí, a utrpení rodinných příslušníků zesnulých kuřáků.
Chraňte své srdce
„Vždycky jsme věděli, že velmi teplé počasí zvyšuje nebezpečí výskytu infarktů, ale nyní víme, že to dělá i chladné počasí,“ říká doktor Anthony Graham, kardiolog a mluvčí nadace Heart and Stroke z kanadského Ontaria. Jak uvedl list The Globe and Mail, z desetiletého výzkumu prováděného u 250 000 mužů ve Francii vyplývá, že změna teploty v průměru o deset stupňů Celsia nahoru nebo dolů „zvyšuje nebezpečí výskytu prvního srdečního infarktu o 13 procent“. Jestliže teploty klesají, srdce pracuje namáhavěji a rychleji, protože krev je odváděna od kůže do vnitřních oblastí těla, aby si uchovala teplo. Riziko se zvyšuje, jestliže se lidé příliš namáhají nebo nevhodně oblékají. Doktor Graham varuje: „Nemůžete se pět měsíců povalovat před televizí a pak najednou vyjít ven a v chladu odhazovat sníh. Musíte se na to postupně připravovat.“
Hlasitá hudba slouží jako únik
Přes veškerá varování lékařů, že hlasitá hudba „nepříznivě působí na celé tělo“, stále více mladých lidí zřejmě nedokáže nic dělat bez svého osobního stereopřehrávače, uvádí polský týdeník Przyjaciółka. Z jakého důvodu? Někteří mladí lidé používají osobní stereopřehrávač proto, aby „se oddělili od okolního prostředí. Se sluchátky na uších už nemusí dospívající chlapec poslouchat kousavé poznámky svých rodičů ani reagovat na to, když ho například žádají, aby něco udělal,“ píše Przyjaciółka. Polský týdeník sice upozorňuje, že příliš hlasitá hudba může také být příčinou „únavy, bolení hlavy, špatného soustředění nebo nespavosti“, avšak přesto rodičům neradí, aby svým dětem zakazovali používat osobní stereopřehrávače, ale doporučuje jim, aby děti učili projevovat umírněnost. Týdeník Przyjaciółka tedy navrhuje: „Půjčte si občas walkmana od svých dětí. Chvíli si odpočinou od sluchátek a vy poznáte svět, v němž žijí.“
Zánik jazyka
„Někdy si velmi vyčítám, že jsem své děti neučila mluvit tím jazykem,“ říká náčelnice Marie Smithová Jonesová, která jako poslední ve své kultuře mluví jazykem aljašských Ejaků. Ze současných trendů je vidět, že z přibližně 6 000 jazyků, jimiž se mluví na celém světě, jich možná 40 až 50 procent v příštím století zanikne. V Austrálii, kde se kdysi mluvilo 250 jazyky, se již jejich počet zmenšil na 20. Proč k tomu dochází? Časopis Newsweek vyjadřuje názor, že jazyky jsou „odsouvány do zapomenutí v důsledku rozmachu angličtiny a jiných ‚významných‘ jazyků“. Profesor Stephen Wurm, redaktor publikace Atlas of the World’s Languages in Danger of Disappearing, kterou vydala Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu, k tomu dodává: „Často se objevuje názor, že bychom měli ‚bezvýznamné‘ jazyky, jazyky menšin, zapomenout, protože nemají žádnou hodnotu.“
Mluvte na své děťátko
Jestliže na nemluvňata mluvíme denně alespoň 30 minut, můžeme tím značně zvýšit jejich inteligenci a jazykové znalosti, píše londýnský list Daily Telegraph. Výzkumní pracovníci zkoumali 140 devítiměsíčních nemluvňat. Rodiče poloviny těchto nemluvňat dostali rady, jak nejlépe na svá děťátka mluvit, ale druhá polovina rodičů k tomu nedostala žádné rady. Zpráva uvádí, že po sedmi letech „skupina dětí [na které se mluvilo] byla v inteligenci průměrně o rok a tři měsíce před druhou skupinou“ a jejich jazykové znalosti byly „podstatně vyšší“. Výzkumná pracovnice dr. Sally Wardová se domnívá, že v dnešní době rodiče mluví na svá děťátka méně než v minulosti, protože ve společnosti došlo ke značným změnám. Například více matek chodí do zaměstnání a v mnoha rodinách byly rozhovory nahrazeny videonahrávkami.
Vyhýbejme se řidičské zuřivosti
„Příliš agresivní řidiče bychom neměli brát na lehkou váhu,“ upozorňuje bývalý automobilový závodník, jehož slova byla citována v časopisu Fleet Maintenance & Safety Report. Jestliže si zachováte chladnou hlavu a vyhnete se nepříjemným situacím, možná to pomůže omezit nebezpečné projevy řidičské zuřivosti. Zastánci bezpečné jízdy doporučují:
◼ Při řízení jednejte vždy zdvořile.
◼ Vyhněte se agresivnímu motoristovi, pokud to můžete udělat bezpečným způsobem.
◼ Nikdy jiného řidiče neprovokujte nedodržováním bezpečné vzdálenosti nebo zvyšováním rychlosti.
◼ Nereagujte výhružnými gesty a nedělejte gesta, která by se dala vysvětlovat všelijak.
◼ Vyhýbejte se zrakovému kontaktu s rozčileným řidičem.
◼ Nezajíždějte k okraji vozovky kvůli konfrontaci s jiným řidičem.
Potraty působí zranění a smrt
V Mexiku je každý rok provedeno téměř 500 000 potratů, říká Francisco Javier Serna Alvarado, předseda komise pro zdravotnické a sociální služby v Mexico City. Jak bylo uvedeno v listu El Universal, velké množství těchto potratů připraví o život matku a mnoho dalších má za následek vážné komplikace, které vyžadují lékařskou péči, a dokonce hospitalizaci. Tajný potrat je třetí nejzávažnější příčinou úmrtí matek v Mexiku. V některých případech je potrat prováděn neodbornými postupy —pomocí ostrých špičatých předmětů, užíváním léků nebo bylinných čajů vyvolávajících potrat, či dokonce skákáním ze schodů. Podle zprávy v El Universal k následkům mnohdy patří „silné krvácení, proražení dělohy, neplodnost, různé infekce i to, že žena přijde o dělohu“.
Vyjadřujte se přijatelně
Ať je vaše zpráva jakkoli důležitá, většina lidí vám nebude chtít naslouchat, jestliže se jim nebude líbit, jak mluvíte, říká hlasová odbornice dr. Lillian Glassová. Jak uvedla zpráva v jihoafrickém listu The Citizen, mumlání, gramaticky nesprávné vyjadřování, monotónní hlas, příliš rychlá mluva, hrubé výrazy a ovládnutí rozhovoru, to vše posluchače odrazuje. Naproti tomu většinou budou lidé naslouchat, jestliže se na ně usmíváte, aby se cítili příjemně, mluvíte jasně a pomalu, díváte se jim do očí a jestliže pozorně a bez přerušování nasloucháte jejich názorům. Článek dodává: „Nejprve přemýšlejte a pak mluvte, a budete se vyjadřovat přesvědčivěji.“
Přejídání zvyšuje nebezpečí otravy z jídla
Podle názoru dr. Adolfo Cháveze ze Státního ústavu výživy Salvadora Zubirána v Mexiku, existuje větší nebezpečí, že člověk onemocní ze zkažených potravin, pokud se přejídá. Doktor Chávez říká, že to nepatrné množství bakterií v jídle, které sníme, je normálně zničeno žaludečními šťávami v našem žaludku. Jakmile se však člověk přejí, nadměrné množství jídla v žaludku potlačí kyselost žaludečních šťáv a sníží schopnost žaludku ničit bakterie. Našemu dopisovateli doktor Chávez řekl: „Jestliže někdo sní 15 placek taco a jedna z nich je zkažená, pravděpodobně se otráví kvůli tomu, že toho snědl příliš mnoho. Pokud ten člověk sní jen jedno zkažené taco, nemusí mít žádné problémy.“
Ubývá smíchu
Podle dokladů předložených na nedávném mezinárodním kongresu humoru pořádaném ve Švýcarsku se v padesátých letech, které byly plné hospodářských problémů, člověk v průměru za den smál 18 minut, kdežto v bohatých devadesátých letech se za den smál jen 6 minut. Proč takový pokles? „Odborníci přičítají vinu za tento trend neustálému úsilí o dosažení hmotného bohatství, kariéry a osobního úspěchu, čímž dokazují pravdivost starého přísloví, že štěstí se nedá koupit za peníze,“ vysvětluje článek v londýnském listu Sunday Times. Michael Argyle, autor tohoto článku, tedy dochází k názoru: „Ti, kdo si nejvíce cení peněz, jsou méně spokojeni a mají chatrnější zdraví. Možná proto, že peníze poskytují pouze povrchní uspokojení.“
Právo na léčení zabezpečeno
Salvadorský Nejvyšší soud nedávno zrušil nařízení, jímž jedna nemocnice sociálního zabezpečení požadovala, aby pacienti, kteří tam chtěli být léčeni, darovali krev. Podle tohoto postupu dříve nemocnice od všech pacientů vyžadovala, aby před chirurgickým zákrokem darovali dvě jednotky krve. Nyní ti, kdo chtějí být léčeni v této nemocnici sociálního zabezpečení, mají právo se rozhodnout, že krev nedají.