Sydney — Přístavní město plné života

OD NAŠEHO DOPISOVATELE V AUSTRÁLII

CO VÁS napadne, když slyšíte slova „Sydney, Austrálie“? Vzpomenete si okamžitě na unikátní budovu opery, která stojí na mořském břehu a jejíž střechy vypadají jako plachty plující jachty či jako obrovské skořepiny? Záleží sice na tom, o co se zajímáte, ale tenhle obrázek by se vám v mysli vynořit mohl.

Mnozí lidé považují Sydney, které je vstupní branou do Austrálie, za jedno z nejpůvabnějších měst na světě. Je to hlavní město Nového Jižního Walesu, nejlidnatějšího státu onoho světadílu. Hlavním městem Austrálie je však Canberra, která leží přibližně uprostřed cesty mezi Sydney a Melbourne.

Sydneysiders, jak si obyvatelé tohoto města rádi říkají, jsou většinou přívětiví a dobrosrdeční lidé. Sydney je v baladách často označováno jako „Sydney Town“ a je proslulé nejméně třemi význačnými pamětihodnostmi: (1) hlubokým přírodním přístavem, (2) impozantním přístavním mostem s jedním obloukem a (3) unikátní budovou opery.

Podnebí je mírné; průměrná teplota v únoru, nejteplejším měsíci roku, dosahuje 22 stupňů Celsia a v nejchladnějším měsíci, červenci, tam bývá průměrně 12 stupňů Celsia. V Austrálii obvykle prší nepravidelně a nedá se to předvídat, ale v Sydney za rok spadne v průměru 1 140 milimetrů srážek, většinou v letních měsících (od prosince do března).

V následujících měsících toho o Sydney uslyšíte velmi mnoho, protože toto město bylo vybráno, aby tam v roce 2000 byly uspořádány olympijské hry.

Od trestanecké kolonie ke vzkvétajícímu městu

Ve srovnání s jinými světově proslulými městy je Sydney velmi mladé. Jeho dějiny totiž začínají teprve přibližně před dvěma sty lety, totiž v roce 1770, kdy se uskutečnilo historické vylodění britského mořeplavce kapitána Jamese Cooka v Botany Bay. (Na severním pobřeží Botany Bay je nyní sydneyské mezinárodní letiště.) Když se kapitán Cook plavil několik mil na sever, obeplul hluboký přírodní přístav, který pojmenoval Port Jackson. Neproplul tedy mezi dvěma útesy vedoucími do tohoto přístavu.

Potom v roce 1788 z Anglie připlul guvernér Arthur Phillip s První flotilou plně obsazenou britskými trestanci. Vystoupil na břeh v Botany Bay, aby tam založil osadu, ale pak usoudil, že to není vhodné místo. Proto vybral tři lodi s nekrytou palubou a vyplul s nimi na sever, aby se tam poohlédl po nějakém lepším místě.

Skutečně, hned o několik kilometrů dál objevil překvapivě hluboký a rozlehlý záliv, který Cook bez povšimnutí minul. V proslulé depeši anglickému ministru vnitra lordu Sydneymu vyjádřil guvernér Phillip své dojmy z Port Jacksonu: „Pociťovali jsme . . . uspokojení, že jsme našli nejkrásnější přístav na světě, v němž může v nanejvýš dokonalém bezpečí kotvit tisíc lodí v bitevním postavení.“ K poctě lorda Sydneye pojmenoval guvernér Phillip tuto zátoku „zátoka Sydney“ a postavil tam první osadu. Jméno Sydney se zachovalo dodnes.

Všichni trestanci byli vysazeni na břeh a ihned začali připravovat půdu k obdělávání a sestavovat primitivní přístřešky. Flotila přivezla mnoho trestanců a také řadu žen a dětí a ti všichni se museli tomuto vnucenému novému „domovu“, vzdálenému tisíce kilometrů od jejich rodné země, co možná nejlépe přizpůsobit. Dalších dvacet let se tato osada skládala z provizorních stanů a dočasných příbytků — většinou to byly jenom chýše a chatrče —, protože původně to nebylo nic jiného než trestanecká kolonie. V roce 1810 však do Sydney připlul guvernér Lachlan Macquarie a za jedenáct let jeho správy došlo v této kolonii k rychlé proměně.

Rodí se město

Mnoho budov v Sydney a jeho okolí projektoval pod Macquarieovým vedením jeden architekt, který společně s ním přijel z Anglie, s pomocí jistého osvobozeného trestance, jenž byl také architekt. To okamžitě způsobilo, že v trestaneckém táboře zavládla atmosféra příprav na trvalé osídlení. S pracovními silami samozřejmě nebyl žádný problém, protože trestanců bylo velmi mnoho. Kromě toho tam byly bohaté zásoby pískovce, který se výborně hodil ke stavbě.

Spisovatelka Portia Robinsonová ve své knize The Women of Botany Bay (Ženy z Botany Bay) popisuje rychlou proměnu kolonie: „Návštěvníci, dobrovolní osadníci, úředníci, vojáci i samotní trestanci, kteří se do Nového Jižního Walesu dostali v pozdějším období více než desetileté Macquarieovy správy [1810–1821] a kteří tam čekali zhýralost, opilství a prostopášnost, protože v Británii se to považovalo za charakteristické rysy této kolonie, byli ohromeni její ‚civilizovaností‘. Místo chýší a chatrčí viděli velké obytné domy, ‚které by byly ozdobou Hanover Square, . . . ulice dlouhé jako Oxford Street‘, nádherné kostely a veřejné budovy, silnice a mosty, obchody a živnosti všeho druhu, pěkné domky pro dělníky, nádherné kočáry pro bohaté . . ., ‚to všechno popíralo, že by to byla trestanecká kolonie‘.“

Do roku 1821, kdy odtud odjel guvernér Macquarie, bylo v Sydney již 59 budov z pískovce, 221 cihlových a 773 dřevěných domů a kromě toho domy, které patřily vládě, a veřejné budovy. Dnes město Sydney s téměř čtyřmi miliony obyvatel vzdává poctu důmyslu trestanců i dobrovolných osadníků a jejich rodin stejně jako předvídavosti prvních guvernérů tehdejší kolonie.

Sydney má ‚nádherný a prostorný přístav‘

I když Sydneysiders běžně mluví o Port Jacksonu jako o Sydney Harbour, sydneyský přístav se ve skutečnosti skládá z těchto tří částí: Middle Harbour, North Harbour a Sydney Harbour. Předměstí jsou od hlubokých vod přístavu oddělena řekami Parramatta a Lane Cove.

Sydney Harbour je jeden z nejkrásnějších přírodních přístavů na světě, jeho rozeklané pískovcové břehy dosahují délky 240 kilometrů. Vzdušnou čarou je to od vjezdu do přístavu až do míst, kde přístav nepozorovaně splývá s řekou Parramatta, 19 kilometrů, a celková vodní plocha přístavu dosahuje 54 čtverečních kilometrů. K význačných rysům přístavu patří také to, že blízko břehů je velká hloubka — v nejhlubším místě bylo naměřeno přibližně 47 metrů. Pozoruhodnou vstupní bránu od Tichého oceánu tvoří dva srázné útesy — North Head a South Head. Tyto útesy jsou od sebe vzdálené jen 2 kilometry a tak celkovou rozlohu přístavu nezjistíte, dokud opravdu nejste uvnitř. To možná vysvětluje, proč kapitán Cook důkladněji neprozkoumal místo, o němž si myslel, že to je jen další záliv.

Ještě dříve, v roce 1788, guvernér Phillip o Sydney Harbour údajně řekl: ‚Rozlohou a bezpečím předčí každý, jaký jsem kdy viděl, a nejzkušenější mořeplavci, kteří byli se mnou, se plně shodovali v názoru, že to je nádherný a prostorný přístav, že má dostatečnou hloubku pro ty největší lodi a dost prostoru, aby tam v dokonalém bezpečí zakotvily v takovém množství, jaké jen můžeme shromáždit.‘

Sydney Harbour Bridge je mistrovským dílem techniky

Již v roce 1815 se vážně uvažovalo o tom, že je nutné postavit most, který by překlenul přístav od severu k jihu, ale první zaznamenaný návrh takového mostu se objevil teprve až v roce 1857. Dnes tam stojí most, který se klene od Dawes Point na jižní straně přístavu až k Milsons Point na severním břehu, a to přesně v místě určeném podle prvního návrhu. Stavba tohoto mostu, který patří k nejdelším mostům světa majícím jedno pole, trvala devět let a stála téměř 20 milionů australských dolarů — to byla v období hospodářské krize začátkem třicátých let obrovská částka. Provoz na mostě byl oficiálně zahájen 19. března 1932.

Mohutný střední oblouk je dlouhý 503 metrů a jeho vrcholek dosahuje výšky 134 metrů od hladiny. Podjezdná výška pod mostem je přibližně 50 metrů, a tak je možné, aby pod ním bezpečně proplouvaly největší zaoceánské lodě. Mostovka je široká 49 metrů a původně na ní byla dvoukolejná železniční trať, dvoukolejná tramvajová trať, vozovka se šesti jízdními pruhy a dva chodníky. V roce 1959 tramvajovou dopravu v Sydney nahradily autobusy, a tak se koleje změnily v jízdní pruhy silniční dopravy. Nyní je tam osm jízdních pruhů pro osobní i nákladní automobily a autobusy. Celková délka mostu včetně mostních polí u příjezdových komunikací je 1 149 metrů.

Do osmdesátých let silniční provoz na mostě tak zhoustl, že se začalo uvažovat o dalším propojení břehů přístavu. Tentokrát bylo praktičtější, aby procházelo pod vodou. V srpnu 1992 byl tedy v přístavu otevřen čtyřproudový tunel.

Procházka po přístavním mostu umožňuje získat celkový pohled na Sydney. Na severní straně přístavu na svazích porostlých stromy je umístěna zoologická zahrada Taronga. Na protější straně přístavu a téměř pod mostem na Bennelong Point stojí s ničím nezaměnitelná budova sydneyské opery.

Sydney Harbour má svůj klenot

Budova sydneyské opery, která je popisována jako „klenot Bennelong Pointu“, je z tří stran obklopena modrými vodami Sydney Harbour. V jasném slunečním světle rozhodně jako klenot vypadá, a v noci se její gotické skořepiny oslnivě třpytí ve světlech budovy.

Předmluva ke knize A Vision Takes Form (Vidina se uskutečňuje) popisuje, jak na člověka působí, když tuto operní budovu uvidí: „Budova sydneyské opery je nyní také jednou z těch budov, které s každou nepatrnou změnou perspektivy nebo světla získávají nějaký výrazný nový charakteristický rys. . . Ranní mlha nebo záblesky zapadajícího slunce mohou přispívat k tomu, že se skořepiny lesknou jako přilby legendárních obrů z nějaké ságy.“

Projekt této operní budovy vytvořil dánský architekt Jørn Utzon, a tento projekt byl nakonec vybrán z více než 200 projektů mezinárodních účastníků přihlášených do soutěže vypsané na projekt této budovy. Některé stránky Utzonova projektu však byly pokládány za nepraktické a vyžadovaly podstatné změny. Londýnský časopis Architects’ Journal popisoval tento projekt jako „typický příklad romantického sochařství v obrovském měřítku“. Přeměna tohoto romantického snu ve skutečnost však byla spojena se značnými technickými problémy. Dva stavební inženýři, Sir Ove Arup a Jack Zunz, řekli: „Stavba budovy sydneyské opery je. . . dobrodružství. . . Protože okolnosti, za kterých stavba probíhá, jsou tak neobvyklé, a protože její problémy jsou tak složité, vzniklo mnoho mimořádných příležitostí . . . pro vývoj nových pracovních postupů. Mnohé z těchto postupů již byly od té doby použity v běžnějších mostních a stavebních pracích.“

Původně odhadovaná cena této operní budovy byla sedm milionů australských dolarů, ale do roku 1973, kdy byla budova dokončena, její cena prudce vzrostla na astronomické číslo 102 miliony dolarů.

Nahlédnutí do operní budovy

Při vstupu do foyer si povšimneme, že sluneční světlo prochází dvěma vrstvami skla v kuželovitém ústí skořepin. Budova je obložena velkým množstvím skla, celkem 6 225 čtverečními metry zvláštního skla vyrobeného ve Francii. Potom vstupujeme do koncertní síně. Protože zůstáváme stát vzadu a přes 2 690 sedadel se díváme na jeviště, s velkým zaujetím pozorujeme největší mechanicky ovládané varhany na světě, které mají 10 500 píšťal.a Strop se zvedá do výšky 25 metrů, a tak prostorový objem dosahuje 26 400 krychlových metrů. Tím se „získá dozvuk dlouhý přibližně dvě vteřiny a symfonická hudba při poslechu zní sytým, bohatým a lahodným tónem,“ uvádí oficiální průvodce.

Stejně působivé jsou další tři sály, které byly projektovány tak, aby zde bylo možné předvádět operu, balet, filmy nebo činohru a pořádat symfonické koncerty, sólové koncerty, koncerty komorní hudby, výstavy a konference. V budově opery je celkem 1 000 místností, včetně restaurací, šaten a dalších nezbytných prostor.

Určitě nevynechte zoologickou zahradu!

Máte-li v plánu navštívit Sydney, určitě do své cesty zahrňte vyhlídkovou plavbu lodí nebo trajektem kolem přístavu. Nebudete litovat. Trajektem se dopravte do zoologické zahrady Taronga. Ne všichni návštěvníci Austrálie mají čas podívat se do australského buše a na tamější divokou přírodu. Jeden den strávený v zoologické zahradě může být tedy příjemnou dobrodružnou výpravou na australský „venkov“. Hlavně vás tam asi budou zajímat zvířata, která žijí jen v Austrálii, a to jak klokani, tak koalové a také ptakopyskové a dingové. Od konečné stanice trajektu v blízkosti budovy opery tam budete přístavním trajektem za několik minut — zoologická zahrada je téměř uprostřed Sydney. Tato zahrada údajně patří k nejlepším na světě. V prostoru přístavu si užijte bezplatnou zábavu, kterou tam provozují nejrůznější pouliční zpěváci a komedianti — například akrobati, Austrálci, kteří hrají na didžeridú (dechový nástroj typický pro australské domorodce), nebo nějaký džezový soubor.

Jsme přesvědčeni, že budete velmi spokojeni se svým pobytem v Sydney, v tomto městě plném života postaveném u nádherného přístavu v modři Tichého oceánu. A kdo ví, snad bychom pro vás dokonce mohli dát na rožeň ještě jednoho garnáta.

[Poznámka pod čarou]

[Mapy na straně 14]

Sydney

Sydney Harbour Bridge

Port Jackson

SYDNEY

Manly Beach

Botany Bay

[Obrázek na straně 15]

Obchodní čtvrť v centru Sydney

[Obrázek na straně 15]

Replika lodi „Bounty“ v Botany Bay

[Obrázek na straně 15]

Nadzemní vlak v centru Sydney

[Obrázek na straně 16 a 17]

Budova sydneyské opery a přístavní most

[Podpisek]

S laskavým svolením Správy sydneyské opery (foto Tracy Schramm)

[Obrázek na straně 17]

Interiér operní budovy s varhanami, které mají 10 500 píšťal

[Podpisek]

S laskavým svolením Australian Archives, Canberra, A. C. T.

[Obrázek na straně 18]

Manly Beach, Sydney