Pozorujeme svět
Problémy s udržením míru
„Před deseti lety se mírové mise OSN těšily takové vážnosti, že byly kolektivně odměněny Nobelovou cenou míru,“ uvádějí torontské noviny The Globe and Mail. „Nyní členové mírových misí OSN — civilisté, policisté i vojáci — sklízejí kromě ocenění také opovržení.“ Co způsobilo tuto změnu? „Klíčovým problémem je charakter soudobých konfliktů. Mnoho dnešních válek není vedeno dobře organizovanými armádami, které mají jasné cíle a doktríny, ale vojenskými frakcemi a diktátory, kteří k vojenským účelům využívají dospívající děti. V dnešních válkách se bojuje ne o vliv mezi státy, ale o nadvládu ve státě,“ říkají noviny a dodávají, že potom mírové síly OSN „místo aby kontrolovaly příměří mezi národy, zasahují mezi bojujícími frakcemi, jejichž cíle — a někdy dokonce i řídící struktury — jsou nejasné a jejichž úsilí o mír je sporné“.
Nové zásady vedou k násilí ve sportu
Podle francouzského časopisu L’Express představitelé francouzského fotbalu projednali v sezóně 1997–1998 rekordní počet 20 825 disciplinárních řízení a také v jiných sportech výrazně přibylo násilných incidentů. Proč je tolik násilí? Podle výzkumného pracovníka Richarda Pfistera jedním z důvodů je „potřeba vyhrát. Jsou-li peníze důležitější než dobré jméno a je-li více zdůrazňován výsledek než radost ze hry, pak je možné dovolit si cokoli.“ Pokud se takto chovají lidé, kteří jsou pokládáni za vzor, a zjevně z toho pro ně nevyplývají žádné důsledky, pro mladé lidi je to podle pana Pfistera určitou omluvou násilí a podnětem, aby to dělali také tak.
Poštovní holubi jsou stále užiteční
Noviny The Indian Express uvádějí, že ačkoli má policejní ředitelství v indickém státě Urísa důmyslnou komunikační síť, dosud nezrušilo svou „holubí poštu“ — velké hejno čítající osm set holubů. Podle generálního ředitele uríské policie pana B. B. Pandy zprostředkovávali holubi v posledních padesáti letech životně důležité spojení při záplavách a cyklonech a jsou užiteční i dnes, a to v případě, že dojde k poruše bezdrátového spojení. Když bylo například město Banki v roce 1982 zničeno záplavami, byli holubi jediným spojením mezi tímto městem a oblastní centrálou v Cuttacku. První uríská holubí jednotka vznikla v roce 1946 a jednalo se o belgické plemeno poštovních holubů, kteří byli schopni rychlostí osmdesát až devadesát kilometrů v hodině uletět osm set kilometrů bez zastávky. Ptáci, kteří se dožívají průměrně patnácti až dvaceti let, nyní žijí ve třech střediscích a pečuje o ně třicet čtyři strážníků. Pan Panda řekl: „Holubi mohou v době mobilních telefonů vypadat jako archaismus, stále však pro stát konají cenné služby“.
Děti nemají školní vzdělání
Základní právo na vzdělání bylo definováno ve Všeobecné deklaraci lidských práv, kterou Valné shromáždění Organizace spojených národů přijalo v roce 1948. Ačkoli v tomto směru bylo již vynaloženo mnoho chvályhodného úsilí, dosud se tohoto cíle zdaleka nepodařilo dosáhnout. „Padesát let potom, co byla přijata Všeobecná deklarace lidských práv, zde stále bylo více než sto třicet milionů dětí ve věku základní školní docházky, které do školy nechodí,“ uvádí německý deník Allgemeine Zeitung Mainz. „To znamená, že dvacet procent všech dětí na světě nedostalo základní vzdělání.“ Poslat všechny děti na světě do základní školy by podle Reinharda Schlagintweita, který je představitelem Dětského fondu OSN v Německu, stálo asi sedm miliard dolarů. Je to mnohem méně, než se v Evropě každoročně utratí za zmrzlinu nebo než se ve Spojených státech utratí za kosmetiku, a je to jen malá část vojenských výdajů.
Asii postihují pohromy
„K šesti z deseti pohrom na světě došlo minulý rok v Asii, vyžádaly si 27 000 lidských životů a způsobily škody za třicet osm miliard amerických dolarů,“ uvádí list South China Morning Post. Patří k nim ničivé záplavy v Bangladéši i v Číně a lesní požáry v Indonésii, jejichž kouř se šířil do okolních zemí. „Asii postihuje více přírodních pohrom než kteroukoli jinou oblast na světě,“ říká Hospodářská a sociální komise OSN pro Asii a Tichomoří. „Omezení tohoto rizika bude zvláště pro Asii jedním z hlavních úkolů 21. století.“
Proč nemůžete polechtat sami sebe
„Dobře mířené polechtání ochromí i dospělého člověka. I tomu nejvíc lechtivému člověku se však může ulevit při zjištění, že sám sebe lechtat nemůže,“ uvádí časopis The Economist. Proč ne? Podle nejnovějšího výzkumu odpověď tkví v mozečku — v části mozku, která koordinuje motorickou aktivitu. Vědci jsou přesvědčeni, že mozeček nejen koordinuje činy člověka, ale také se podílí na předvídání jejich senzorických důsledků. Když se lidé snaží polechtat sami sebe, mozeček tento vjem očekává a potlačí ho. Když je polechtá někdo jiný, podnět v mozečku očekáván není, a proto ho mozeček nepotlačí. List The New York Times to v podobném článku shrnuje takto: „Mozek dovede rozlišit, které polechtání si člověk působí sám, a proto jej zatlačí do pozadí, aby člověk mohl být vnímavější k vjemům z vnějších zdrojů, které mohou být naléhavější.“
Nástupce morseovky
Morseova abeceda, která byla vynalezena v roce 1832, „sehrála nezastupitelnou roli ve vývoji obchodu i v dějinách jako takových,“ připouští Roger Cohn z agentury OSN, která reguluje námořní dopravu na světě. List The Toronto Star říká, že mezinárodní normou, kterou používaly lodě v tísnivé situaci, byla morseovka, a to již od roku 1912, kdy Titanik signalizoval SOS — tři tečky, tři čárky, tři tečky. Mezinárodní námořní organizace zavedla od 1. února 1999 nový satelitní systém, který v případě, že se na palubě lodi stiskne jakési „pohotovostní tlačítko“ satelitního terminálu, bude „sítí koordinačních záchranných center po celém světě“ automaticky přenášet určitý soubor dat. Loď bude mít vlastní devíticiferné poznávací číslo a kromě toho k dalším vysílaným údajům „může patřit čas, postavení lodi a typ tísňové situace — ta může být buď blíže neurčená, nebo může být jednou ze dvanácti kategorií počínaje ohněm, přes zatékání vody a náklon lodi až po pirátství,“ říká list Star. A nostalgicky dodává: „Morseovka byla použita k tomu, aby světu oznámila dvě z nejlepších zpráv v dějinách — ohlásila konec bojů v obou světových válkách.“
Zdravotní problémy spojené s obuví
„Lékaři se domnívají, že každý šestý člověk má vážné problémy s nohama, a to často kvůli obuvi,“ uvádějí noviny The Toronto Star. Také bolesti kolenou, kříže a hlavy vám možná říkají, že se máte podívat, jaké boty nosíte. „Nejdůležitější, na co musí člověk pamatovat, je to, že noha se přizpůsobí botám, a ne naopak,“ říkají noviny. „Nekupujte si boty s tím, že se zformují podle vaší nohy. Pokud se vám v obchodě nezdají být pohodlné, nekupujte je.“ Boty kupujte odpoledne, protože „nohy obvykle během dne lehce otečou“ a „důležité je, aby vám bota seděla především ve špičce a teprve potom na patě“. Ženy mají statisticky vyšší počet deformit a problémů s nohama. Údajně je to proto, že devadesát procent jich „nosí boty, které jsou na jejich nohu příliš těsné nebo příliš malé,“ a „nosí vysoké podpatky, které často vedou k mnoha velmi závažným deformitám nohou“. Noviny dodávají: „Je také důležité pamatovat na to, že bolest se dostaví až potom, kdy k poškození již došlo.“
Vydávání Biblí v Číně
„V uplynulých dvou desetiletích bylo v Číně vydáno tiskem více než dvacet milionů exemplářů Svaté bible, a tím se zde Bible stala jednou z nejpopulárnějších knih od začátku devadesátých let,“ říká tisková agentura Xinhua. Podle profesora Feng Jinjuana z Institutu světových náboženství při Čínské akademii společenských věd mají čínští křesťané právo koupit si dva výtisky. Vyšlo již více než dvacet různých vydání „včetně anglického vydání s čínským překladem, čínská vydání v tradičních i zjednodušených znacích, vydání pro jazyky etnických menšin a také cestovní a velký formát Bible“. Navíc bylo vydáno mnoho knih s biblickými příběhy a předpokládá se, že se jich prodá víc než Biblí. „Na seznamu nejvlivnějších knih v Číně od začátku devadesátých let se Bible umístila na 32. místě,“ říká článek, ale „obecně vzato náboženství má na Číňany menší vliv než na lidi na západě.“