Pozorujeme svět

Účinky hluku

V Indii žije téměř miliarda lidí. Podle doktora S. B. S. Manna, profesora na Institutu postgraduálních studií v Chandigarhu v Indii, trpí jeden člověk z deseti neboli téměř sto milionů lidí určitými poruchami sluchu. Když dr. Mann zahajoval výroční konferenci Asociace indických otolaryngologů, svedl vinu za tento závažný zdravotní problém na znečištění hlukem způsobené houkačkami, motory, strojním zařízením a letadly. Také řekl, že značnou vinu nesou bouchací kuličky, které jsou velmi oblíbené v období svátků. Například během festivalu Dašéra lidé po celé Indii vycpou stovkami bouchacích kuliček ohromné podobizny postav z hindské mytologie, které představují zlé síly ve společnosti, a podobizny zapálí, což způsobí strašlivý výbuch. Po tomto svátku přichází na řadu pětidenní svátek Dípaválí, během něhož explodují další miliony bouchacích kuliček.

Fragmentace deštných pralesů

„Lov, odlesňování a oheň nejsou jedinými hrozbami pro přežití rostlin a zvířat,“ podává zprávu brazilský list Jornal do Commercio. Také fragmentace staví jednotlivé druhy před nebezpečí vyhynutí. Fragmentace nastává, když po odlesňování zůstanou pouze malé plochy lesa. Podle brazilského agronoma Marcela Tabarelliho je mnoho těchto fragmentů menších než deset hektarů. „Plochy této velikosti nestačí uživit velké savce,“ říká M. Tabarelli. Toto tříštění „ruší proces rozptylu a migrace“. To má za následek „snižování populace [rostlin a zvířat]“. Uvažujme například o jednom druhu lesního ptactva — tukanovi. Marcel Tabarelli poznamenává: „Můžete je stále ještě nalézt, ale pravděpodobnost, že budou schopni přežít, je velmi malá.“

Synové, o které se otcové zajímají, jsou šťastní

Otcové, kteří projevují osobní zájem o starosti svých synů, o jejich školní práci a společenský život, pečují o to, aby z jejich synů vyrostli „aktivní a optimisticky naladění mladí muži plní sebedůvěry a naděje,“ poznamenávají londýnské noviny The Times. V rámci projektu Muži zítřka proběhla studie, které se zúčastnilo 1 500 chlapců ve věku třináct až devatenáct let. Ukázalo se, že více než 90 procent z těch chlapců, kteří měli pocit, že s nimi jejich otcové tráví čas a aktivně se zajímají o jejich pokrok, má „vysokou sebeúctu, sebedůvěru a jsou šťastní“. Naopak chlapci, o které se jejich otcové zajímali jen zřídka nebo vůbec, měli v 72 procentech jen „velmi nízkou sebeúctu a sebedůvěru a vzrostla u nich pravděpodobnost depresí, nechuti ke škole a střetů s policií“. Adrienne Katzová, která se podílela na projektu Muži zítřka, poznamenala, že celkové množství času, které otec a syn stráví společně, nemusí být velké. Řekla: „Je důležité, aby dítě cítilo, že ho rodiče chtějí, milují ho a naslouchají mu.“

Četba pod pokrývkou

Čtení v tlumeném světle pod pokrývkou není dobré pro dětské oči, říká německý informační bulletin o zdraví Apotheken Umschau. Na Univerzitě v Tübingenu byla provedena studie na kuřatech a bylo odhaleno, že růst oční bulvy může být ovlivněn i tehdy, když je viditelnost pouze jemně zkreslená a světlo tlumené. Pokud dítě čte pod dekou v posteli, nastanou obě tyto situace — jednak zkreslení, protože oko nemůže přesně zaostřit, jestliže dítě drží knihu příliš blízko, a jednak nedostatek světla. „Mnoho generací dospívajících vyzbrojených kapesními svítilnami hltalo své oblíbené příběhy pod pokrývkou. Tím tito mladí lidé položili základy nejen pro své literární vzdělání, ale i pro krátkozrakost,“ uvádí bulletin.

Návrat parních lokomotiv

Nadšenci pro železnici nostalgicky vzpomínají na impozantní parní lokomotivy let minulých. Přestože nízká výkonnost a vysoký stupeň znečištění přivedly tyto klasické lokomotivy na pokraj zániku, Roger Waller, inženýr v jednom švýcarském závodu na výrobu lokomotiv, věří, že parní pohon má před sebou světlou budoucnost. Osm ozubnicových lokomotiv, které vyrobil závod, v němž pracuje, a které jsou poháněny párou, už slouží v Alpách, uvádí list Berliner Zeitung. Starou parní lokomotivu nedávno R. Waller přestavěl tak, že může být používána na standardních tratích. Přestavěná lokomotiva nevyužívá jako palivo uhlí, ale využívá lehký olej, a tak snižuje znečištění. Aby se snížilo tření, má tato lokomotiva válečková ložiska, a aby se zabránilo ztrátám energie a zkrátil se čas zahřívání na minimum, je dobře izolovaná. Roger Waller říká: „Náklady na její provoz jsou nižší a na životní prostředí působí příznivěji než jakákoli dieselová lokomotiva.“

Výuka úsměvu

V Japonsku si lidé potrpí na dobré služby. Firmy proto stále více „posílají své zaměstnance do škol, kde se mají naučit být více přátelští,“ uvádějí noviny Asahi Evening News. „Firmy považují úsměvy, smích a humor za levný a účinný způsob, jak podpořit odbyt uprostřed stagnující ekonomiky.“ V jedné škole sedávají studenti před zrcadly a nacvičují úsměv — „snaží se přitom vyloudit co nejpříjemnější úsměv“. Studenti jsou nabádáni, aby mysleli na osoby, které mají nejvíc rádi. Instruktoři se studentům snaží pomoci, aby se uvolnili a jejich úsměv byl přirozený. Kromě toho, že jsou někteří zaměstnanci posíláni do těchto škol, jistí podnikatelé posílají své zaměstnance, aby obsluhovali zákazníky v prodejnách s rychlým občerstvením, kde se naučí nepřetržitému úsměvu. Přispívá úsměv k lepšímu obchodu? Výše citované noviny uvedly, že jednomu výrobci kosmetiky, který zařídil kursy úsměvu více než třem tisícům svých zaměstnanců, vzrostl v průběhu roku odbyt o dvacet procent. Jedna pracovnice zdůraznila, že tento kurs také vylepšil atmosféru na pracovišti. Řekla: „Je příjemné, když se kolem vás pohybují veselí šéfové s úsměvem na rtech.“

Brzké odhalení zachraňuje životy

Jak uvádějí noviny Times of Zambia, „klíčem k vhodné léčbě rakoviny je včasné odhalení“. Je smutné, že v některých částech Afriky umírá neznámý počet lidí na rakovinu, která by v případě lékařské prohlídky určitě byla včas odhalena. Nejčastější formou rakoviny u žen je rakovina děložního hrdla a rakovina prsu. U mužů je to rakovina prostaty a rakovina střev. Ústřední zdravotnická komise v Zambii proto doporučuje, aby lidé navštěvovali nemocnice za účelem vyšetření proti rakovině. Times dále uvádějí, že včasné odhalení „znamená méně bolesti a citových otřesů, a to jak pro pacienty, tak pro jejich rodiny. Navíc to umožňuje lékařům včas zakročit.“

Automatická dojička

„Dojit krávu dvakrát denně je nepřirozené“, říká Sue Spencerová, členka týmu, který vyvinul automatickou dojičku. Podle paní Spencerové může přeplněné vemeno krávu zchromit nebo jí způsobit další potíže. Co tedy může dojnice dělat, když potřebuje být podojena mimo obvyklý čas? Tento problém může vyřešit automatická dojička! Podle časopisu New Scientist je již v provozu na jedné farmě ve Švédsku. Kdykoli chtějí být krávy na této farmě podojeny, mohou jednoduše zajít do otevřeného chléva, kde je automat na dojení umístěn. Každá z celkového počtu třiceti krav má na sobě elektronický obojek, který umožňuje speciálnímu zařízení rozpoznat jednotlivou krávu. Pokud je potřeba krávu podojit, otevře se brána vedoucí k dojícímu boxu. Automatická paže naváděná za pomoci laseru si pak opatrně najde struky a připevní k nim dojicí zařízení.

Pokles porodnosti v Evropě

„V posledním roce klesla porodnost v zemích Evropské unie (EU) na nejnižší úroveň od konce druhé světové války,“ uvádí noviny Süddeutsche Zeitung. Eurostat, statistický úřad pro Evropskou unii, oznámil, že se v roce 1998 v EU narodily asi čtyři miliony dětí, ve srovnání s šesti miliony ročně v polovině šedesátých let. V členských zemích EU je roční průměr 10,7 porodu na 1 000 obyvatel. Která země v EU má nejnižší porodnost? Je to Itálie, a to přesto, že se římskokatolická církev staví proti antikoncepci. Itálie má pouze 9,2 porodu na 1 000 obyvatel. Nejvyšší porodnost má Irsko — 14,1 porodu na 1 000 obyvatel.

Společné jídlo

V mnoha zemích si rodiče stěžují, že s nimi jejich děti jedí jen zřídkakdy, protože dávají přednost rychlému občerstvení. Výjimkou je Francie. Jak uvedly francouzské noviny La Croix, nedávná studie odhalila, že 84 procent rodin ve Francii večeří společně. Studie zjistila, že 95 procent mladých ve věku dvanáct až devatenáct let považovalo atmosféru rodinného jídla za pozitivní. Odborníci zdůrazňují, že je důležité, aby rodina společně pravidelně jedla. Doktor François Baudier z Francouzského centra pro zdravotní výchovu poznamenává: „Jídlo není pouze příležitost k přijímání pokrmu, ale především příležitost k vzájemné výměně myšlenek.“