Mladí lidé se ptají . . .

Jak se mohu vyrovnat s nespravedlností?

„Ohledy se berou jen na ty, kdo mají peníze, ale s námi, kteří nemáme co jíst a kde spát, se zachází jako se zvířaty. Od budoucnosti mohu očekávat jen to, že až zemřu, nikdo si toho nevšimne.“ (Arnulfo, patnáctiletý chlapec bez domova)

NA SVĚTĚ je hodně nespravedlnosti. Zpráva Dětského fondu OSN (UNICEF) uvedla: „V posledních deseti letech přišly ve válkách o život více než dva miliony dětí, více než čtyři miliony jich byly zmrzačeny, přes milion jich osiřelo nebo byly v důsledku války odtrženy od rodiny.“ Velká část světové populace také trpí hladem a chudobou, jež se často objevují souběžně s bohatstvím a nadbytkem. Mnoho mladých lidí v rozvojových zemích podobně jako Arnulfo nedostane příležitost získat vzdělání.

Nespravedlnost je zvláště bolestná, jestliže ji působí ti, kdo by tě měli milovat a chránit. Podívejme se například na sedmnáctiletou dívku, která se jmenuje Susana. Tuto dívku i její dva mladší bratry opustila matka. Susana říká hořce: „Léta plynou a moje matka mi nikdy nenabídla, abych s ní bydlela, i když žije ve stejném městě jako já. Nikdy mi dokonce ani neřekla: ‚Mám tě ráda‘ a to je něco, co mě vždycky hrozně mrzelo a mrzí mě to dodnes.“ Jedná-li s tebou někdo tak špatně, možná ti připadá těžké ovládat svůj hněv. Jedna žena, která byla v dětství obtěžována, říká: „Mám dokonce špatný pocit vzhledem k Bohu.“

Je zcela přirozené, že pokud s tebou někdo špatně zachází, máš pocit ublížení a hněvu. Bible říká: ‚Pouhý útlak může způsobit, že moudrý jedná pomateně.‘ (Kazatel 7:7) Denně ve svém životě pociťuješ nespravedlnost, a proto také můžeš propadat depresi. (Srovnej Žalm 43:2.) Pravděpodobně toužíš, aby nespravedlnost skončila. Jedna dívka ze střední Afriky vzpomíná: „Když mi bylo třináct let, připojila jsem se ke studentskému hnutí. Mým snem bylo nějak přispět k tomu, aby se poměry změnily a děti již nebyly hladové. . . . Později jsem se připojila k ozbrojenému boji.“ Spravedlnost nenašla, ale naopak byla odporně zneužívána svými spolubojovníky.

Na těchto případech si uvědomujeme, že většina lidí není schopna svou situaci zlepšit. Jak se s tím tedy mohou oběti nespravedlnosti vyrovnat?a Jak bys mohl překonat hořkost a hněv, které snad cítíš?

Odložte hořkost a hněv

Čas od času si člověk musí uvědomit, že žijeme v „posledních dnech“ tohoto systému věcí. Bible předpovídá, že lidé dnes budou „hrubí . . . bez lásky, nesmiřitelní, nactiutrhační, nezdrženliví, neurvalí, dobru nepřející, zrádní“. (2. Timoteovi 3:1–4, New International Version) Mnozí z nich „nechali za sebou všechen mravní smysl“. (Efezanům 4:19) Nespravedlnost je tudíž nevyhnutelnou životní realitou. A tak „vidíš-li, že je utlačován ten, kdo má málo prostředků, a že násilník odnímá v soudní oblasti soud a spravedlnost, nebuď tou záležitostí ohromen“. (Kazatel 5:8)

Z pádných důvodů nás Bible varuje, abychom se nenechali pohltit hořkostí. Říká například: „Ať je od vás odňata všechna zlomyslná hořkost a hněv a zloba.“ (Efezanům 4:31) Proč? Protože mít hořký hněv je z dlouhodobého hlediska škodlivé a sebezničující. (Srovnej Přísloví 14:30; Efezanům 4:26, 27.) A zvlášť to platí tehdy, když se ‚rozvzteklíš proti Jehovovi‘. (Přísloví 19:3) Když se zlobíš na Boha, narušuje se tím tvůj vztah k Tomu, kdo ti může nejvíce pomoci. Bible říká, že Jehovovy „oči se toulají po celé zemi, aby ukázal svou sílu ve prospěch těch, jejichž srdce je vůči němu úplné“. (2. Paralipomenon 16:9)

O Jehovovi Bible také říká: „Všechny jeho cesty jsou právo. Bůh věrnosti, u něhož není bezpráví; je spravedlivý a přímý.“ (5. Mojžíšova 32:4) Nespravedlnost vznikla v důsledku vzpoury Adama a Evy. (Kazatel 7:29) Člověk — ne Bůh —„panuje nad člověkem k jeho škodě“. (Kazatel 8:9) Pamatuj rovněž, že „celý svět leží v moci toho ničemného“. (1. Jana 5:19) Je to Satan, a ne Jehova, kdo stojí za nespravedlností ve světě.

Konec nespravedlnosti

Nespravedlnost však nebude trvat věčně. Když si to uvědomuješ, může ti to pomoci, aby ses s ní vyrovnal. Uvažuj o zkušenosti muže, který se jmenoval Asaf a žil v biblických dobách. Ačkoli žil mezi lidmi, kteří tvrdili, že slouží Jehovovi, všude kolem něj docházelo k nespravedlnosti. Zdálo se, že krutí lidé nejsou za své špatné jednání s druhými nijak potrestáni, ale že naopak mají bezstarostný a úspěšný život. Asaf připouští: ‚Začal jsem závidět, když jsem vídal ten pokoj ničemných lidí.‘ Asaf na nějakou dobu ztratil rovnováhu a připustil, aby ho tyto věci nadměrně zaměstnávaly. (Žalm 73:1–12)

Časem Asaf dospěl k překvapivému zjištění. O ničemných lidech řekl: „Jistě je [Bože] stavíš na kluzkou zemskou půdu. Nechal jsi je rozpadnout v trosky.“ (Žalm 73:16–19) Ano, Asaf pochopil, že z dlouhodobého hlediska to lidem, kteří jednají ničemně, skutečně neprojde. Jejich provinění je často dostihne a oni se dostanou do vězení, finančně zkrachují, přijdou o zaměstnání nebo ztratí své mocenské postavení. A v neposlední řadě, až Bůh vykoná rozsudek nad tímto ničemným systémem věcí, se tito lidé ‚rozpadnou v trosky‘. (Žalm 10:15, 17, 18; 37:9–11)

Vědomí, že v blízké budoucnosti dá Bůh věci do pořádku, ti může pomoci ovládnout hněv a zklamání. „Nikomu neodplácejte zlé zlým,“ nabádá Bible. „Opatřujte znamenité věci před zraky všech lidí. Je-li to možné, pokud to závisí na vás, buďte pokojní vůči všem lidem. Sami se nemstěte, milovaní, ale dejte místo zlobě; neboť je napsáno: ‚Pomsta je má; já oplatím, říká Jehova.‘ “ (Římanům 12:17–19; srovnej 1. Petra 2:23.)

Kde najít pomoc a podporu

Je možné, že máš hluboké citové jizvy, například v podobě bolestných vzpomínek. Podle zprávy UNICEF „děti, které byly trvale vystaveny násilí, téměř vždy výrazně změní své názory a postoje, včetně toho, že naprosto ztratí důvěru k jiným lidem. Zejména to platí tehdy, jestliže děti byly napadeny nebo zneužity lidmi, které předtím považovaly za blízké osoby nebo za přátele.“

Na tyto problémy neexistuje jednoduché řešení. Jestliže však ve tvém myšlení převládají negativní pocity nebo bolestné vzpomínky, pravděpodobně potřebuješ pomoc. (Srovnej Žalm 119:133.) Především by sis mohl přečíst všechen materiál, který se zabývá konkrétně tvými potížemi. V časopise Probuďte se! například vyšlo mnoho článků, které poskytují praktické rady těm, kdo byli znásilněni, oloupeni a v dětství zneužiti. Velkou pomocí pro tebe může být to, že své úzkosti a pocity svěříš někomu, kdo je zralý a má pochopení. (Přísloví 12:25) Možná by ses mohl svěřit svým rodičům.

Co však v případě, že ti rodiče nemohou poskytnout pomoc? Potom ji vyhledej v křesťanském sboru. Sboroví starší svědků Jehovových slouží jako úkryt pro ty, kdo trpí. (Izajáš 32:1, 2) Mohou tě nejen vyslechnout, ale také ti mohou dát nějaké praktické rady. A kromě toho nezapomeň, že jiní zralí křesťané ti mohou posloužit jako ‚bratři a sestry a matky‘. (Marek 10:29, 30) Vzpomínáš si na Susanu, kterou její matka opustila? Susaně i jejím sourozencům poskytl podporu křesťanský sbor. Jeden křesťanský služebník o ně projevoval takový zájem, že jej Susana označuje jako adoptivního otce. Říká, že tato podpora jim „pomohla dozrát a pevně stát v pravdě“.

Odborníci tvrdí, že prospěšný může být také denní program užitečných činností. Negativním myšlenkám prostě může zabránit to, že jdeš do školy a plníš své domácí povinnosti. Zvlášť užitečný však je pravidelný program duchovních činností — návštěva křesťanských shromáždění a kázání dobré zprávy. (Srovnej Filipanům 3:16.)

Nespravedlnost ze země zmizí teprve tehdy, až přijde Boží Království a na celé zemi se bude dít Boží vůle. (Daniel 2:44; Matouš 6:9, 10) Prozatím se s tím usilovně snaž vyrovnat. Opři se o slib, že Ježíš jako Vládce Božího Království „osvobodí chudého, volajícího o pomoc, také ztrápeného a každého, kdo nemá pomocníka. Bude litovat poníženého a chudého a duše chudých zachrání.“ (Žalm 72:12, 13)

[Poznámka pod čarou]

[Praporek na straně 11]

„Mám dokonce špatný pocit vzhledem k Bohu“

[Obrázek na straně 12]

Podpora spolukřesťanů ti může pomoci, aby ses s nespravedlností vyrovnal