24. KAPITOLA

Co mám dělat, když se naši hádají?

Hádají se někdy rodiče před tebou? Pokud ano, co je nejčastějším předmětem jejich sporu?

□ Peníze

□ Domácí práce

□ Příbuzní

□ Ty

Co bys chtěl(a) rodičům říct o tom, jak na tebe jejich hádky působí? Napiš si to sem.

․․․․․

HÁDKY tvých rodičů na tebe působí, ať chceš, nebo ne. Není divu — máš totiž rodiče rád a hledáš u nich oporu. A tak když jsi svědkem jejich slovních potyček, může tě to znepokojovat. Možná souhlasíš s tím, co řekla Marie. „Je pro mě těžké mít k rodičům úctu, když to vypadá, že ji nemají jeden k druhému.“

Když vidíš, jak se vaši hádají, přináší to s sebou nepříjemné zjištění: Ani zdaleka nejsou tak úžasní, jak sis myslel. Toto nemilé procitnutí může vyvolat různé obavy. Pokud jsou u vás doma prudké spory na denním pořádku, možná máš strach, že rodiče jsou jen krůček od rozvodu. Marie říká: „Když slyším, jak se naši hádají, hned mě napadne, že jestli se rozvedou, budu si muset vybrat, s kým zůstanu. Taky se bojím, že nás sourozence rozdělí.“

Proč ale ke sporům mezi rodiči vůbec dochází a co můžeš dělat, když hádka vypukne?

Proč k tomu dochází

Tvoji rodiče se pravděpodobně mají rádi a většinou spolu vycházejí dobře. (Efezanům 4:2) Bible ale říká: „Všichni zhřešili a nedosahují Boží slávy.“ (Římanům 3:23) Ani tvoji rodiče nejsou dokonalí. Nemělo by tě proto překvapovat, že si občas jdou na nervy a někdy to přeroste i v hádku.

Nezapomeň taky, že žijeme v ‚kritických časech, s nimiž je těžké se vyrovnat‘. (2. Timoteovi 3:1) Problémy v práci, nutnost vydělávat na živobytí a zaplacení účtů — to všechno jsou tlaky, které na manželství působí. A pokud oba rodiče chodí do zaměstnání, předmětem neshod může být i to, co kdo udělá doma.

Když se tvoji rodiče na všem neshodnou, neznamená to automaticky, že se jejich manželství rozpadá. Velmi pravděpodobně se pořád mají rádi, i když se na některé věci dívají jinak.

Je to podobné, jako když se se svým kamarádem díváš na nějaký film a oba si o něm myslíte něco jiného. To se stává úplně běžně. I lidé, kteří jsou blízkými přáteli, některé věci vnímají odlišně. A totéž může platit i v případě tvých rodičů. Oběma například dělá starosti rodinný rozpočet, ale každý by s penězi naložil jinak. Oba chtějí jet na nějakou dovolenou, ale každý má jinou představu o tom, jak si nejlíp odpočinout. A oba dva chtějí, abys měl ve škole dobré výsledky, ale mají odlišný názor na to, jak tě co nejlíp motivovat.

Jak už tedy bylo řečeno, dva lidé, kteří se mají rádi, prostě některé věci občas vidí jinak. Přesto pro tebe může být nepříjemné slovní potyčky rodičů poslouchat. Co můžeš v takovou chvíli udělat nebo říct?

Co dělat

Jednej uctivě. Je snadné se na věčně se dohadující rodiče zlobit. Koneckonců oni by měli jít příkladem tobě, ne ty jim. Když ale budeš rodiči pohrdat, napětí doma tím jen zvýšíš. A co je ještě důležitější — to, že máš ctít a poslouchat rodiče, i když to pro tebe možná není jednoduché, přikázal samotný Jehova Bůh. (2. Mojžíšova 20:12; Přísloví 30:17)

Co když se rodiče hádají kvůli něčemu, co se týká tebe? Dejme tomu, že jeden z nich je křesťan a druhý ne. V souvislosti s uctíváním Boha můžou nastat situace, kdy se spolu s věřícím rodičem budeš muset postavit za to, co je správné. (Matouš 10:34–37) Vždycky to ale dělej „s mírností a hlubokou úctou“. Díky tvému dobrému chování se nevěřící rodič k uctívání pravého Boha možná jednou přidá. (1. Petra 3:15)

Drž se stranou. Co můžeš dělat, když po tobě rodiče chtějí, aby ses přidal na stranu jednoho z nich v záležitosti, která se tě přímo netýká? Snaž se držet stranou. Můžeš z toho šikovně „vybruslit“ tak, že řekneš něco jako: „Mám vás oba rád, ale tohle po mně nechtějte. Tohle je vaše věc a musíte si to vyřešit sami.“

Mluv o tom, jak se cítíš. Řekni rodičům, jak na tebe jejich hádky působí. Zvol si k tomu takovou chvíli, kdy je větší pravděpodobnost, že si tě vyslechnou. Pak jim uctivě vysvětli, že ti je jejich dohadování nepříjemné, vyvolává v tobě nejistotu, nebo ti dokonce nahání strach. (Přísloví 15:23; Kolosanům 4:6)

Co nedělat

Nedělej ze sebe manželského poradce. Vzhledem ke svému věku prostě spory rodičů vyřešit nemůžeš. Přemýšlej o následující situaci: Představ si, že letíš jako pasažér v malém letadle a slyšíš, jak se první a druhý pilot hádají. To by tě pochopitelně vylekalo. Ale co by se stalo, kdyby ses jim do řízení letadla opovážil mluvit, nebo by ses dokonce snažil převzít velení?

A podobně by to dopadlo, kdyby ses snažil ‚převzít velení‘ a mluvil rodičům do jejich problémů — celou situaci bys tím ještě zhoršil. V Bibli se píše: „Opovážlivostí člověk jen vyvolává zápas, ale u těch, kdo se spolu radí, je moudrost.“ (Přísloví 13:10) Pravděpodobnější je, že rodiče si se svými problémy poradí sami, když si o nich promluví mezi čtyřma očima. (Přísloví 25:9)

Nepřipojuj se k hádce. Stačí, že se hádají dva. Proč se k nim přidávat? I když máš možná sto chutí se do toho vložit, nezapomeň, že odpovědnost za vyřešení svých sporů nesou rodiče, ne ty. Snaž se proto řídit biblickou radou, že se máš „starat . . . o své vlastní záležitosti“. (1. Tesaloničanům 4:11) Do hádky se nenech zatáhnout.

Nestav je proti sobě. Příčinou hádek mezi rodiči někdy můžou být i sami mladí lidé. Když jim například máma něco zakáže, snaží se zahrát na city tátovi a vymoct si souhlas od něj. Chytrou manipulací možná získáš trochu víc volnosti, ale z dlouhodobého hlediska tím k neshodám v rodině jen přispěješ.

Nedovol, aby jejich chování ovlivnilo to, jak se chováš ty. Peter si uvědomil, že se začal chovat špatně proto, že se chtěl pomstít tátovi, který s nimi zacházel hrubě. Vypráví: „Chtěl jsem mu nějak ublížit. Za to, jak jednal s mojí mámou, se mnou a s mojí sestrou, jsem ho nesnášel.“ Netrvalo ale dlouho, a Peter musel nést následky svého jednání. Co z toho vyplývá? Problémy, které doma máte, špatným chováním ještě zhoršíš. (Galaťanům 6:7)

Napiš si sem, na uplatnění kterého z těchto podnětů musíš nejvíc pracovat. ․․․․․

Je jasné, že není v tvé moci hádkám rodičů zabránit. Ale Jehova ti rozhodně může pomoct vypořádat se s úzkostí, kterou v tobě jejich spory vyvolávají. (Filipanům 4:6, 7; 1. Petra 5:7)

Snaž se uplatňovat podněty uvedené v této kapitole. Časem se možná rodiče rozhodnou svoje problémy řešit. A kdo ví — možná se jednou i hádat přestanou.

BIBLICKÝ TEXT

„Vaše řeč ať je vždy laskavá.“ (Kolosanům 4:6, Nová smlouva)

TIP

Pokud jsou u vás doma prudké spory na denním pořádku, uctivě rodičům navrhni, aby vyhledali pomoc.

VÍŠ, ŽE . . . ?

Dva lidé, kteří se mají rádi, se nemusí vždycky na všem shodnout.

MŮJ PLÁN

Když se naši začnou hádat, tak ․․․․․

Když po mně budou chtít, abych se postavil(a) na stranu jednoho z nich, tak řeknu ․․․․․

Mámy a/nebo táty se chci zeptat ․․․․․

K ZAMYŠLENÍ

● Proč se někteří rodiče hádají?

● Proč za problémy svých rodičů neneseš odpovědnost ty?

● Co se můžeš naučit, když pozoruješ, jak se rodiče chovají?

[Praporek na straně 201]

„Když si připomenu, že rodiče nejsou dokonalí a že i oni mají spoustu problémů, pomáhá mi to jejich hádky snášet.“ Kathy

[Rámeček a obrázky na straně 206 a 207]

Co když se naši rozešli?

Jak můžeš jednat rozumně i navzdory citovému zmatku, který prožíváš? Uvažuj o následujících podnětech:

● Nedělej si plané naděje. Přirozeně si možná přeješ, aby se rodiče dali zase dohromady. Anne vzpomíná: „I když se naši rozešli, občas jsme někam vyrazili všichni společně. S mojí sestrou jsme si vždycky šeptaly: ‚Jdeme napřed a necháme je spolu.‘ Ale stejně to nefungovalo. Nikdy se k sobě nevrátili.“

V Příslovích 13:12 se říká: „Odkládaným očekáváním onemocní srdce.“ Když si uvědomíš, že život svých rodičů nemůžeš řídit, pomůže ti to zbytečně se netrápit. To, že se vaši rozešli, není tvoje vina. A velmi pravděpodobně ani nemůžeš udělat nic pro to, aby se zase dali dohromady. (Přísloví 26:17)

● Neživ v sobě nenávist. Když v sobě budeš živit vztek a nenávist k jednomu nebo oběma rodičům, můžeš si tak nadlouho uškodit. Tom vzpomíná, s jakými pocity bojoval, když mu bylo dvanáct. Říká: „Začal jsem mít na tátu vztek. Nechci použít slovo ‚nenávidět‘, ale měl jsem na něj strašnou zlost. Nechápal jsem, jak může říkat, že mu na nás záleží, když nás klidně opustil.“

Důvody pro rozchod rodičů jsou většinou složitější, než že jeden dělal všechno dobře a druhý všechno špatně. Pravděpodobně ti o svém manželství a o tom, proč se rozešli, neřekli všechno. Možná tomu ani sami úplně nerozumí. A tak nesuď situaci, když neznáš všechny okolnosti. (Přísloví 18:13) Je pravda, že je těžké nezlobit se na ně, a je pochopitelné, že tě to na nějakou dobu rozhodí. Ale když v sobě budeš zlobu živit a budeš je chtít nějak potrestat, může to negativně ovlivnit tvoji osobnost. Bible nám moudře radí: „Zanech hněvu a opusť vztek.“ (Žalm 37:8)

● Buď objektivní. Někteří mladí lidé sklouznou k jinému extrému — k rodiči, který s nimi nežije, nepociťují zlost, ale naopak si ho zidealizují. Například otec jednoho chlapce byl alkoholik a sukničkář, od rodiny několikrát odešel a s maminkou se nakonec rozvedl. Přesto si tento chlapec vzpomíná, že z nějakého důvodu svého otce téměř zbožňoval.

Takový neopodstatněný obdiv není ničím neobvyklým. Za každodenní péči o děti a taky za jejich ukázňování je po rozvodu často zodpovědná matka. A přestože dostává výživné, většinou je na tom po rozvodu finančně mnohem hůř, kdežto otec si po ekonomické stránce možná polepší. Výsledek? U táty děti dostávají dárky a užijí si spoustu legrace, ale život s mámou znamená počítat každou korunu a poslouchat, co člověk smí a co ne. Je smutné, že někteří mladí lidé dokonce opustili věřícího rodiče a přestěhovali se k bohatšímu a povolnějšímu rodiči, který věřícím nebyl. (Přísloví 19:4)

Pokud tě něco takového taky láká, přemýšlej o tom, co je pro tebe v životě důležité. Nezapomeň, že potřebuješ, aby tě někdo v morálním ohledu vedl a usměrňoval. To ovlivní tvoji osobnost a kvalitu života mnohem víc než cokoli jiného, co ti rodič může nabídnout. (Přísloví 4:13)

[Obrázek na straně 202 a 203]

Mladý člověk, který by rodičům říkal, jak mají řešit své spory, by se podobal pasažérovi, který by pilotům radil, jak mají řídit letadlo