54 APOŠTOL JAN
Odvážný i v temné době
„JE POSLEDNÍ hodina,“ napsal apoštol Jan, když už byl hodně starý. Věděl totiž, že období apoštolů se blíží ke konci. O desítky let dřív Ježíš a taky Pavel varovali, že se rozšíří odpadlictví a bude se mu dařit. Apoštolové měli proti němu fungovat jako taková zábrana, ale po jejich smrti měli falešní učitelé rozložit sbory. (Mat. 7:15; Sk. 20:29, 30; 2. Tes. 2:6, 7) Zdá se, že Jan byl úplně poslední, kdo takhle sbory chránil. Představ si, jak se cítil, když sledoval, jak v té temné době odpadlictví infikuje jeden sbor za druhým. Přesto Jana nikdy neovládl strach ani zoufalství.
Jak mohl zestárlý apoštol Jan zvládnout pronásledování, izolaci a obrovský příliv odpadlictví?
I když mu bylo kolem devadesáti, byl ve službě pořád aktivní. „Mluvil o Bohu a svědčil o Ježíšovi.“ Kvůli tomu ho vyhnali na ostrov Patmos. Musel žít na opuštěném, skalnatém ostrově v Egejském moři. Díky čemu byl odvážný a zůstal pozitivní? Určitě se ve vzpomínkách vracel k Ježíšovu slibu: „Budu s vámi po všechny dny až do závěru tohoto systému.“ (Mat. 28:20)
Od tohohle slibu uběhlo víc než 60 let. Ježíš se teď Janovi objevil výjimečným způsobem a předal mu od Jehovy působivé zjevení. Jan byl určitě nadšením bez sebe, že ho mohl zase vidět a slyšet. Ježíš mu ukázal, co se bude dít v „Pánově dni“. Všechny sbory budou zase uctívat Jehovu správně a budou jednotné. Taky mu ukázal, že svým následovníkům pomůže zvládnout Satanovy útoky.
Vidění, které Jan dostal, bylo „v symbolických obrazech“. Většině z toho, co viděl, dost možná nerozuměl. Ale minimálně tohle mu bylo jasné: odpadlictví, které se teď šířilo ve sborech, nad Jehovou a Ježíšem v žádném případě nevyhraje. Během Pánova dne se Boží lid bude rozrůstat a Jehova mu bude ohromně žehnat. Satan prohraje v nebeské válce a Ježíš ho z nebe shodí na zem. Bylo naprosto jisté, že Satan jednou provždy skončí. To vidění muselo posílit Janovu odvahu a „o všem, co viděl“, nám napsal.
Vyhnanství na Patmu Jana fyzicky ani psychicky nezlomilo. Podle všeho ho propustili potom, co zemřel římský císař Domicián, zarytý nepřítel křesťanství. Jan se pak vrátil na pevninu, pravděpodobně do Efezu. Když mu bylo kolem stovky, čekal ho další náročný úkol.
Bůh Jana vedl, aby napsal čtvrté a zároveň poslední evangelium. Jan nejspíš věděl, že jeho zpráva se bude rychle šířit z jednoho sboru do druhého, bude motivovat k odvaze a posílí víru spousty křesťanů. Taky ale věděl, že tím rozzuří ty, kdo pravé křesťany nenáviděli. Ale to ho nezastavilo.
Od událostí, které se týkaly Ježíšova života a změnily chod dějin, uběhlo skoro 70 let. I tak je měl Jan díky svatému duchu živě před očima. O Ježíšově životě vykreslil barvitou zprávu plnou emocí. Asi 90 procent toho, co zapsal, nenajdeme v žádném z dřívějších evangelií. Například Jan jako jediný popsal vzkříšení Lazara, včetně toho, jak se ho krutí náboženští vůdci chtěli po vzkříšení zbavit. (Jan 11:1–46; 12:10) Jan taky do detailu zachytil to, co Ježíš řekl svým učedníkům večer předtím, než ho jeden z nich zradil, a jak se za ně modlil. Janovo evangelium je vzácné dědictví pro všechny křesťany!
Někdy v té době Bůh Jana taky vedl k tomu, aby svým bratrům a sestrám napsal tři dopisy. Otevřeně a beze strachu v nich mluvil o odpadlictví, které v té době nabíralo na síle. Varoval křesťany, aby s odpadlíky nikdy netrávili čas, a dokonce je ani nezdravili. Jeho dopisy jsou plné lásky a naděje. Jan křesťany naučil, že „Bůh je láska“, a se stejnou láskou je povzbuzoval a usměrňoval. Byl nadšený, když viděl, že jeho duchovní děti dál „žijí v pravdě“, a napsal, jakou radost mu to dělá. Hodně z nich to určitě motivovalo, aby se nevzdaly.
Po Janově smrti odpadlictví ještě víc zesílilo a rozložilo všechny sbory. Něčeho podobného se už ale dneska křesťané děsit nemusí. I když je odpadlictví pořád stejně nebezpečné, Jehova slíbil, že už nikdy nebude mít nad křesťanským sborem navrch. (Iz. 54:17; Sk. 3:21) Ale i tak se stejně jako Jan můžeme dostat do těžkých situací, můžou nás pronásledovat, a dokonce odříznout od ostatních. Proto buďme jako Jan. Buďme rozhodnutí bez ohledu na to, co přijde, odvážně chodit s Bohem!
Přečti si o tom v Bibli
Co bys řekl?
Jak Jan projevoval odvahu?
Jdi víc do hloubky
1. Z čeho je vidět, že Jan byl silná osobnost? (bt 33, rámeček ¶3, 4)
2. Proč o Janovi řekli, že je nevzdělaný a obyčejný? (Sk. 4:13; w08 5/15 30 ¶6)
3. V jakém smyslu měl Jan zůstat, dokud Ježíš nepřijde? (Jan 21:22; w05 1/15 13 ¶14, 15)
4. Proč můžeme říct, že Jan napsal evangelium, které je po něm pojmenované? (it „Jan [evangelium]“ ¶2–8) A
Fondation Martin Bodmer, Cologny (Genève)
Obrázek A: Rukopis asi z roku 200 n. l., na kterém je nápis „Dobrá zpráva podle Jana“ (zvýrazněný v rámečku)
Přemýšlej, jak to využít
V biblických knihách, které Jan napsal, se víc než 100krát zmínil o tom, že Ježíš za nás obětoval život, nebo o tom, co dobrého nám to přináší. Jak můžeme ukázat, že jsme za Ježíšovu oběť podobně vděční?
Janovi bylo asi dost přes 90, když mu dal Jehova za úkol napsat pět biblických knih. Co se z toho učíme o tom, jak se Jehova dívá na staré lidi? B
Obrázek B
Jak bys mohl Janovu odvahu napodobit ve svém životě?
Uvažuj v širších souvislostech
Co se z toho příběhu učím o Jehovovi?
Jak ten příběh souvisí s Jehovovými záměry?
Proč jsi vděčný za to, že Jan byl vybraný, aby vládl s Kristem v nebi?
Zjisti víc
Můžou být staří bratři a sestry stejně odvážní jako Jan?
Jan se často zmiňoval o lásce. Přečti si, co se můžeš naučit z jeho příkladu a z toho, co napsal.
„Co se můžeme naučit od ‚učedníka, kterého Ježíš miloval‘“ (w21.01 8–13)