AMACJÁŠ

[Jehova je silný].

1. Levita z rodiny Merariho; syn Chilkijáše, otec Chašabjáše. Jeden z jeho potomků patřil k těm, kdo v Davidově době vedli zpěv před svatostánkem. (1Pa 6:31, 32, 45)

2. Judský král, který nastoupil na trůn po svém zavražděném otci Jehoašovi v roce 858 př. n. l., kdy mu bylo 25 let; vládl 29 let. Jeho matkou byla Jehoaddin (Jehoaddan), jeho manželkou byla Jekolja. (2Kr 14:1, 2; 15:2; 2Pa 25:1; 26:3) Jakmile měl království pevně v rukách, popravil ty, kdo zavraždili jeho otce, ale řídil se Mojžíšovým zákonem a jejich syny nepotrestal. (2Kr 14:5, 6; 5Mo 24:16) Jeho vláda se vyznačovala nejen určitým nadšením pro pravé uctívání, i když ho neprosazoval „s úplným srdcem“, ale také závažnými nedostatky, které přinesly neštěstí jemu i judskému národu. Zpráva o jeho vládě pojednává především o dvou vojenských taženích. (2Pa 25:2)

Nejprve se Amacjášovi s 300 000 ozbrojenými muži z Judy a z Benjamína podařilo porazit Edom neboli Seir. Také najal 100 000 žoldnéřů z Izraele, ale na radu Božího muže je vyplatil a poslal domů. Jehova dopřál Amacjášovi naprosté vítězství v Solném údolí a tak mu umožnil, aby pobil 20 000 nepřátel a aby dobyl Selu, kterou pak přejmenoval na Jokteel. Amacjáš si však s sebou z tažení přinesl bohy Seiru a začal je uctívat; tak způsobil, že se Jehova proti němu rozpálil hněvem: „Proč jsi pátral po bozích toho lidu, kteří neosvobodili svůj vlastní lid z tvé ruky?“ Amacjáš Jehovova proroka umlčel, a tím svůj přestupek ještě zvětšil. (2Kr 14:7; 2Pa 25:5–16)

Druhé Amacjášovo tažení bylo od začátku do konce tragické. Těch 100 000 mužů z Izraele, kteří byli odmítnuti, při svém návratu na S přepadalo judská města. Snad právě to vyprovokovalo Amacjáše, aby Jehoašovi, králi silného severního království, vyzývavě vzkázal: „Přijď přece. Pohlédněme si navzájem do obličeje.“ Jehoaš na to reagoval slovy, že je pošetilé, když se chce trnitý plevel přirovnávat k mohutnému cedru, jen aby ho pak pošlapalo divoké zvíře. Amacjáš odmítl naslouchat; zjevně byl nadutý svým nedávným vítězstvím; Jehova ho však za jeho modlářství odsoudil k porážce. Bitva byla svedena u Bet-šemeše, Juda uprchl, Amacjáš byl zajat, jeruzalémská zeď byla proražena průlomem v délce asi 178 m, velká část chrámového pokladu byla odnesena a mnoho rukojmí bylo odvedeno do Samaří. (2Kr 14:8–14; 2Pa 25:13, 17–24)

Od té doby, kdy se Amacjáš odklonil od uctívání Jehovy, se proti němu vytvářelo spiknutí, které ho nakonec přinutilo, aby uprchl do Lakiše. Tam ho spiklenci usmrtili. Po Amacjášovi nastoupil na trůn jeho šestnáctiletý syn Azarjáš (Uzzijáš). (2Kr 14:17–21; 2Pa 25:25–28)

3. Kněz v Betelu, který sloužil při uctívání telete a který Jeroboamovi II. žaloval, že prorok Amos je buřič. Sám se pokoušel zastrašit Amose a donutit ho, aby se vrátil do Judy. Prorok však trval na svém a Amacjášovi řekl, že se jeho manželka stane prostitutkou, že jeho děti padnou mečem a že sám Amacjáš zemře na nečisté půdě. (Am 7:10–17)

4. Otec Joši z kmene Simeon. Joša byl jedním z náčelníků, kteří byli počítáni k těm, kdo v době Ezekjáše vyčistili údolí nedaleko Gedoru od Meunim a od chamitských usedlíků. (1Pa 4:24, 34, 38–41)