AŠER

[šťastný; štěstí].

1. Osmý syn Jákoba a druhý ze dvou synů Zilpy, Leiny služky. (1Mo 35:26) Ašerovým jediným vlastním bratrem byl tedy Gad. Ašerovi čtyři synové a jedna dcera jsou uvedeni v 1. Paralipomenon 7:30, ačkoli zde není jmenována jeho manželka. Mezi Jákobovými 12 syny Ašer nezaujímal význačné postavení. Jeho otec však na smrtelné posteli pronesl proroctví, v němž bylo Ašerovi slíbeno, že bude v životě požehnán hojností výživného jídla (1Mo 49:20), a dějiny jeho potomků ukazují, že se tato předpověď splnila.

2. Jméno se vztahuje i na kmen Ašerových potomků. Rok po exodu z Egypta bylo v tomto kmenu 41 500 dospělých mužských potomků (4Mo 1:41) a asi za 39 let jejich počet vzrostl na 53 400; pokud jde o počet členů, byli tedy pátým největším kmenem. (4Mo 26:47) V izraelském táboře zaujímal Ašer postavení na S od svatostánku, společně s kmeny Dan a Naftali. (4Mo 2:25–30)

Předtím než vstoupili do Kanaánu, Mojžíš ve svém prorockém požehnání opět Ašerovi předpověděl blahobyt. Tento kmen si měl obrazně ‚máčet nohu v oleji‘. (5Mo 33:24, 25; srovnej Joba 29:6.) Území, které mu bylo přiděleno, se táhlo po pobřežních pláních podél Středozemního moře, od místa pod městem Dor na J od Karmelu až k sev. hranici Palestiny u Sidonu. (Joz 17:7–11; 19:24–31) Patřila k němu část nejúrodnější země v celém Izraeli; olivovníky zde zajišťovaly hojnost oleje, a jiné ovoce, které se zde rodilo, poskytovalo lahůdky, jež byly poctou pro královský stůl. (1Mo 49:20; 5Mo 33:24) Podél vých. hranice Ašera ležela území kmenů Zebulon a Naftali a na J a JV se rozkládala území kmenů Manasse a Isachar.

Jozue 17:7 ukazuje, že Ašer hraničil s územím kmene Manasse. O Ašerovi je také zmínka v 10. verši téže zprávy, kde se jednoznačně mluví o území kmene Ašer.