BENAJÁŠ

[Jehova postavil].

1. Syn levitského předního kněze Jehojady a otec nejméně dvou synů, Ammizabada a Jehojady. (1Pa 27:5, 6, 34) Benajáš byl silný válečník, velmi udatný a odvážný, „ještě význačnější než těch třicet“ silných mužů z Davidova vojska, ačkoli „úrovně oněch tří nedostoupil“. (2Sa 23:20–23)

Benajáš prokázal svou statečnost při třech příležitostech: když srazil dva silné moabské hrdiny, když nebojácně sestoupil do vodní jámy a zabil tam lva a když tváří v tvář mimořádné přesile zabil egyptského obra jeho vlastním kopím. (1Pa 11:22–24) David dosadil tohoto odvážného muže nad svou osobní tělesnou stráží. (1Pa 11:24, 25) Při vzpourách, které zosnovali Absalom a Adonijáš, zůstali Keretejci a Peletité, v jejichž čele Benajáš stál, věrni králi. (2Sa 8:18; 15:18; 20:23; 1Kr 1:8, 10, 26; 1Pa 18:17) Benajáš byl také ustanoven nad třetím z vojenských oddílů, které se postupně střídaly ve službě; v tomto oddílu bylo 24 000 mužů. (1Pa 27:5, 6) Když David zestárl, Benajáš, Keretejci a Peletité podporovali korunovaci Šalomouna. (1Kr 1:32–40) Později, pod Šalomounovou vládou, dostal Benajáš za úkol popravit Adonijáše, Joaba a Šimeie. Šalomoun ho také dosadil jako velitele vojska. (1Kr 2:24, 25, 28–46; 4:4)

2. Jeden z Davidových silných mužů, velitel jedenáctého z postupně sloužících vojenských oddílů; Piratoňan z kmene Efrajim. (2Sa 23:30; 1Pa 11:31; 27:14)

3. Levitský hudebník, který hrál na svůj strunný nástroj a doprovázel truhlu smlouvy, když byla nesena do Jeruzaléma a umístěna ve stanu, který pro ni David připravil. (1Pa 15:18, 20; 16:1, 5)

4. Kněz, který hrál na trubku, když byla za Davidovy vlády Truhla nesena do Jeruzaléma. (1Pa 15:24; 16:6)

5. Levita, potomek Asafa. (2Pa 20:14)

6. Simeonovec, možná současník krále Ezekjáše. (1Pa 4:24, 36–43)

7. Levita, kterého král Ezekjáš ustanovil, aby pomáhal pečovat o hojné příspěvky pro Jehovův dům. (2Pa 31:12, 13)

8. Otec Pelatjáše, jednoho z ničemných knížat, která viděl Ezekiel ve svém vidění. (Ez 11:1, 13)

9, 10, 11, 12. Čtyři muži, kteří na základě Ezrova napomenutí propustili své cizozemské manželky a syny. Tito čtyři muži byli potomci Paroše (č. 9), Pachat-moaba (č. 10), Baniho (č. 11) a Neba (č. 12). (Ezr 10:25, 30, 34, 35, 43, 44)