BILDAD

Jeden ze tří Jobových společníků, nazvaný Šuchovec; potomek Šuacha, syna Abrahama a Ketury. (Job 2:11; 1Mo 25:2; 1Pa 1:32) Bildad v tříkolové debatě mluvil jako druhý a obvykle se držel obecného tématu, které určil Elifaz. Jeho řeči byly kratší a kousavější, i když ne tolik jako řeči Cofara. Bildad byl první, kdo obvinil Jobovy děti, že se dopustily něčeho špatného, a že pohromu, která je postihla, si tedy vlastně zasloužily. Scestně použil toto znázornění: jako papyrus a rákos bez vody uschnou a zahynou, totéž se stane ‚všem, kdo zapomínají na Boha‘. Tvrzení samo o sobě je pravdivé, ale Bildad ho velmi chybně použil jako narážku na bohabojného Joba. (Job 8) Stejně jako Elifaz, i Bildad nesprávně ohodnotil Jobovo postižení jako to, které přichází na ničemné. Bildad usuzoval, že pro Joba nebude „žádné další pokolení a žádné potomstvo“. (Job 18) Ve své třetí, krátké řeči, Bildad argumentuje, že člověk je „larva“ a „červ“, a je tedy před Bohem nečistý. Tím slova „útěchy“ od Jobových tří přátel skončila. (Job 25) Nakonec byl Bildad spolu s ostatními dvěma společníky božsky poučen, že mají předložit zápalnou oběť, a Job se za ně měl modlit. (Job 42:7–9)