BINNUJ

[zkrácená forma jména Benajáš, jež znamená „Jehova postavil“].

1. Praotec v Izraeli, jehož potomci se v počtu více než 600 vrátili roku 537 př. n. l. do Jeruzaléma. (Ne 7:6, 7, 15) U Ezry 2:10 se mu říká také Bani.

2. Levita, který se roku 537 př. n. l. vrátil se Zerubbabelem. (Ne 12:1, 8) Zřejmě to byl jeho syn Noadjáš, kdo se staral o další chrámové nádoby, když je Ezra v roce 468 př. n. l. přivezl do chrámu v Jeruzalémě. (Ezr 8:33)

3. Jeden ze „synů Pachat-moabových“, kteří na Ezrovo doporučení poslali pryč své cizozemské manželky a syny. (Ezr 10:30, 44)

4. Izraelita, jehož několik „synů“ propustilo své cizozemské manželky. (Ezr 10:38, 44)

5. Izraelita, který pomáhal Nehemjášovi znovu postavit jeruzalémské hradby. (Ne 3:24) Tento syn Chenadadův byl možná totožný s č. 6.

6. Jeden z levitských synů Chenadada. Možná předek jednoho z těch, kdo stvrdili „důvěryhodnou úmluvu“ za dnů Nehemjáše; v tom případě by mohl být totožný s č. 2. (Ne 9:38; 10:1, 9) Na druhé straně, pokud tuto dohodu stvrdil sám Binnuj, a ne někdo z jeho potomků, mohl by být totožný s č. 5. Nebo to mohl být prostě jiný člověk téhož jména.