NÁRAMEK

Ozdobný kroužek nošený na zápěstí nebo na předloktí; některé kroužky byly nepřerušené, ale jiné bývaly přerušeny nebo měly sponu. Ve starověku nosily náramky ženy i muži, někdy pouze na jedné ruce, avšak příležitostně i na obou. Starověké náramky se vyráběly z bronzu, skla, železa, stříbra a zlata; nezřídka bývaly bohatě zdobené a někdy byly i osázené drahokamy.

Hebrejci náramky nosili — ty byly v Palestině rozšířeny od nejranějších dob. Archeologové tam totiž našli velké množství náramků vyrobených z různých materiálů, z nichž převažoval bronz. Abrahamův sluha dal Rebece zlatý nosní kroužek a rovněž dva náramky (heb. cemi·dh·imʹ), které vážily deset šekelů (114 g) zlata. (1Mo 24:22, 30, 47) Mezi věcmi, které Izraelité sebrali Midianitům jako válečnou kořist, byly náramky, které Izraelité spolu s jinými cennostmi obětovali Bohu. (4Mo 31:50)

Bůh se prostřednictvím Ezekiela označil za toho, kdo okrášluje Jeruzalém náramky a jinými ozdobami. Jeruzalém však takové krásné předměty odmítl, když se modlářsky dopouštěl prostituce, a proto Jehova předpověděl, že ho potrestá a tyto věci mu sebere. (Ez 16:11, 17, 38, 39) Náramky (heb. šé·róthʹ) byly mezi věcmi, o nichž Jehova řekl, že je odejme povýšeným ‚sionským dcerám‘. (Iz 3:16, 19)

Náramek na paži (heb. ʼec·ʽa·dhahʹ) nosili monarchové jako insignie královské autority nebo panovnické moci. Takový význam mohl mít náramek, který měl na své paži izraelský král Saul. (2Sa 1:10; viz heslo OZDOBY.)