KAMZÍK

[heb. zeʹmer].

Malý přežvýkavec podobný koze. Jsou pro něj charakteristické zahnuté špičaté rohy a je znám svou hbitostí a jistotou v závratných výškách. Dospělý samec může v kohoutku měřit až 80 cm a vážit přes 30 kg. Letní srst kamzíka je žlutohnědá a s příchodem zimního období tmavne. Kamzíci jsou uvedeni mezi živočichy, kteří jsou podle požadavků Zákona vhodní k jídlu. (5Mo 14:5)

Není jisté, jaké zvíře je hebrejským slovem zeʹmer myšleno. Toto slovo je překládáno jako „kamzík“ (ČB-Hč, Pent, NS), „divoká koza“ (EP, He), „los“ (KB), „antilopa“ (Šr) či „muflon“ (JB-č). Pent za slovem „kamzík“ uvádí v závorkách transliteraci „zemer“. Má se za to, že hebrejský kořen, z něhož je slovo zeʹmer odvozeno, je příbuzný s arabským slovem zamara (odskočit; utíkat) a navozuje představu skákavého zvířete, tedy nějakého podobného gazele. Někteří zoologové tvrdí, že kamzík horský (Rupicapra rupicapra) v Palestině nikdy nežil. Stojí však za pozornost, že poddruhy tohoto zvířete žijí v Karpatech a na Kavkaze, a tak je možné, že nějaký poddruh kamzíka pravděpodobně kdysi žil i v pohoří Libanon.