KNIDOS

Město na poloostrově Resadiya, který mezi ostrovy Rhodos a Kós vybíhá z jz. části Malé Asie do Egejského moře.

Přestože se o tom ani v jednom případě nezmiňuje, apoštol Pavel městem pravděpodobně procházel, když se okolo roku 52 n. l. (Sk 18:21, 22) vracel ze své druhé misionářské cesty, a znovu, když ke konci třetí misionářské cesty, asi v roce 56 n. l., jeho loď připlula na Rhodos a Kós. (Sk 21:1) Nicméně 27. kapitola Skutků se o tomto městě zvlášť zmiňuje ve spojitosti s Pavlovou cestou, kterou podnikl asi okolo roku 58 n. l., když cestoval do Říma, aby předstoupil před císaře Nerona. Z přístavu v Myře se loď, na níž byli Pavel a ostatní vězňové, dostala do Knidu. (Sk 27:5–7) Tato plavba dlouhá přibližně 240 km by za příznivého větru trvala pouze den, avšak ve zprávě je zmínka o nepříznivém větru, což vysvětluje, proč k překonání této vzdálenosti potřebovali „značný počet dnů“. „Loď z Alexandrie“, na níž pluli, byla loď pro přepravu obilí a snad jedna z mnoha, které pravidelně dovážely zemědělské produkty z Egypta do Říma, kam většinou pluly přímější cestou z Alexandrie přes Středozemní moře. (Sk 27:38) Ale silný vítr, o němž se mluví ve čtvrtém a sedmém verši, donutil členy posádky této lodi, aby změnili kurs a přistáli v Myře. Plavidlo, které bylo těžko ovladatelné a které bylo naložené nákladem obilí, plulo proti větru jen pomalu, a je pochopitelné, že nakonec do Knidu dorazilo „s obtížemi“. Nedávno zde byly podniknuty archeologické výzkumy, jež o tomto místě mnoho odhalily. Dílo The Interpreter’s Dictionary of the Bible (Supplementary Volume, s. 169) popisuje tu oblast takto: „Nížinatý a úzký pruh pevniny . . . se připojuje k hlavnímu výběžku Knidského poloostrova v jeho nejvyšším bodu, což vytváří závětří, které na obou stranách úžiny chrání dva znamenité přístavy. Ten větší, jenž je na J, musel být onen obchodní přístav, kde lodě směřující na Z nebo na S, jako ta Pavlova (Skutky 27:7), mohly počkat na příznivější počasí a pak pokračovat v cestě přes větrný mys. Na břehu obou přístavů byla kotviště; skladiště . . . , tržiště; malá divadla; a chrám Dionýsa.“ (K. Crim, ed., 1976)

Zpráva se odvolává na příjezd do Knidu a potom uvádí: „Protože vítr nám nedovoloval pokračovat, pluli jsme pod ochranou Kréty u Salmony.“ (Sk 27:7) Zdá se, že „pokračovat“ v plánované cestě přes Egejské moře kolem již. cípu Řecka a potom dále do Říma nemohli proto, že je nepříznivý vítr přinutil zamířit jižněji ke Krétě a plout v závětří jejích břehů. Jak dokládají Skutky 27:9, bylo to na konci roku, a ti, kdo měli loď na starosti, nepochybně věděli, že je nutné plout dále tak rychle, jak jen to půjde, než nastane roční období, v němž bude plavba ještě nebezpečnější.