EBED

[sluha; nebo zkrácená forma jména Obadjáš, jež znamená „sluha Jehovy“].

1. Otec Gaala, který vedl šekemské majitele půdy v neúspěšné vzpouře proti Abimelekovi. (Sd 9:26, 29, 39–41)

2. Syn Jonatanův. Ebed s padesáti muži z otcovského domu Adina se s Ezrou vrátil z Babylóna do Jeruzaléma. (Ezr 8:6)