ELAH

[1–5: souvisí s heb. ʼEl, „Bůh“]

1. Edomský šejk, který pravděpodobně obýval vesnici Elat. (1Mo 36:40, 41, 43; 1Pa 1:52; viz hesla ELAT, ELOT; TIMNA č. 3.)

2. Syn zvěda Kaleba; otec Kenazův, z kmene Juda (1Pa 4:15)

3. Čtvrtý král severního desetikmenného království Izraele. Elah nastoupil na trůn asi v roce 952 př. n. l. po smrti svého otce Baaši a panoval v Tirce necelé dva roky. (1Kr 16:8) Jednou, když byl Elah opilý, Zimri, velitel poloviny dvoukolých vozů, ho usmrtil, uchvátil královskou moc a pak vyhladil všechny z Baašova domu. Tím se splnilo Jehovovo proroctví. (1Kr 16:1–14)

4. Otec krále Hošey, posledního panovníka severního království. (2Kr 15:30; 17:1; 18:1, 9)

5. Potomek Benjamínův, který žil v Jeruzalémě. (1Pa 9:3, 7, 8)

Jak vypadalo místo, kde se David postavil proti Goliatovi?

6. [velký strom]. Nížina nebo údolí, možná pojmenované po nějakém výjimečně vysokém stromě, který tam rostl. V „nížině Elah“ se střetli Izraelité a Filištíni, za které bojoval Goliat. (1Sa 17:2, 19; 21:9) Toto místo se obvykle spojuje s úrodným Vádím es-Sant, jedním z důležitých vádí, které se táhne od filištínských plání Šefelou do hornatého kraje Judy a prochází mezi místy, kde, jak se předpokládá, ležela města Azeka a Soko. (1Sa 17:1) „Nížina Elah“ tedy byla asi 25 km na JZ od Jeruzaléma. Dobře zavlažovaná rovina je asi půl kilometru široká a naprosto rovná. Vojska, která stála proti sobě v tomto údolí, měla pevné pozice na horských svazích, Filištíni možná na J a Izraelité na S nebo SV. Nížinou vedlo „říční údolí“, pravděpodobně suché říční koryto, které tam je až dosud. (1Sa 17:40) Čtyřicetidenní otálení obou vojsk bylo možná způsobeno tím, že strana, která by překročila říční údolí a šla proti nepříteli na protějším svahu, by se ocitla v nevýhodném postavení. (1Sa 17:16) Když David přecházel přes toto říční údolí, aby se postavil Goliatovi, vybral ze dna pět oblázků. Po Davidově vítězství poražená filištínská armáda prchala údolím směrem k filištínským pláním a k městům Gat a Ekron. (1Sa 17:52)