ELJASAF

[Bůh přidal (zvýšil)].

1. Syn Deuela (nebo Reuela) z kmene Gad; jeden ze dvanácti náčelníků, které Jehova vybral, aby pomáhali Mojžíšovi a Áronovi při sčítání mužů pro vojsko. (4Mo 1:1–4, 14; 2:14) Eljasaf byl nad vojskem svého kmene, který byl součástí trojkmenného oddílu Rubenova tábora. (4Mo 2:10–15; 10:18–20) Kromě toho, že se po postavení svatostánku účastnil skupinového předložení, které učinili náčelníci, šestého dne Eljasaf předložil svou vlastní oběť pro zasvěcení oltáře. (4Mo 7:1, 2, 10, 42–47)

2. Syn Laelův a náčelník otcovského domu Geršonovců. Pod vedením Eljasafa Geršonovci přenášeli přikrytí stanu a zástěnu vchodu do svatostánku, zástěnu vchodu do nádvoří, závěsy nádvoří a také stanové šňůry. (4Mo 3:21–26)