GIDDEL

[udělán velkým].

1. Předek jedné rodiny chrámových otroků z Netinim, kteří se v roce 537 př. n. l. vrátili se Zerubbabelem ze zajetí v Babylóně. (Ezr 2:1, 2, 43, 47; Ne 7:49)

2. Hlava rodu jedné z rodin ‚synů Šalomounových sluhů‘, kteří jsou uvedeni mezi těmi, kdo se vrátili do Jeruzaléma a Judy v roce 537 př. n. l. (Ezr 2:1, 2, 55, 56; Ne 7:58)