ROUBOVÁNÍ

Postup, při němž se roub (výhonek, větvička) ze stromu, který přináší dobré plody, natrvalo přenese na podnož stromu, který nese horší plody. Často se roubování dělá proto, aby se výhodné vlastnosti roubu (jeho dobré plody) a podnože (její životnost a síla) spojily. Když se naroubované větvičky ujmou, přinášejí stejný druh plodů jako původní strom, z něhož byly vzaty, i když jsou nyní vyživovány z jiné podnože.

Když apoštol Pavel psal křesťanům v Římě, přirovnal nežidovské křesťany k ratolestem plané olivy, které byly naroubovány na zahradní olivovník, aby nahradily přirozené ratolesti, jež byly vylomeny. Napsal, že takový postup při roubování je „proti přirozenosti“. Přirozené ratolesti byli Židé, kteří pro nedostatek víry ztratili příležitost patřit k těm, kdo přicházeli v úvahu pro Mesiášovo nebeské Království. Naroubování ratolestí plané olivy, nežidovských křesťanů, které měly na zahradním olivovníku nahradit „přirozené ratolesti“, nebylo důvodem k tomu, aby tito Nežidé měli povýšené myšlenky, protože své postavení si mohli zachovat pouze vírou. Naroubování ratolestí z plané olivy na zahradní olivovník také znázorňuje trvalé spojení, k němuž došlo mezi Židy a pohany jako členy „Božího Izraele“. (Ří 11:17–24; Ga 3:28; 6:16; srovnej Jana 15:1–6; viz heslo OLIVA.)