IKONION

Starověké město v Malé Asii; leží asi 1 027 m nad hladinou moře. Ikonion je v dnešní době známé jako Konya, asi 240 km na J od Ankary a na jz. okraji turecké centrální náhorní roviny. V prvním století n. l. bylo Ikonion jedno z důležitých měst v římské provincii Galácii a leželo na hlavní obchodní cestě z Efezu do Sýrie.

Město mělo vlivnou židovskou komunitu. Když byli Pavel a Barnabáš nuceni odejít z pisidské Antiochie, kázali ve městě Ikonion a v jeho synagóze a pomohli tam mnoha Židům a Řekům, aby se stali věřícími. Když se je však lidé pokusili kamenovat, uprchli z Ikonia do Lystry. Avšak Židé z Antiochie a Ikonia brzy přišli do Lystry a podněcovali davy, aby Pavla kamenovaly. Pavel a Barnabáš šli potom do Derbé a později se do Lystry, Ikonia a Antiochie odvážně vrátili a posilovali bratry. Také ustanovili „starší muže“ do zodpovědných postavení ve sborech, které byly v těchto městech založeny. (Sk 13:50, 51; 14:1–7, 19–23)

Později, když vznikl spor kolem obřízky a byl urovnán apoštoly a staršími muži jeruzalémského sboru, Pavel možná Ikonion opět navštívil. Na tuto druhou misionářskou cestu vzal s sebou Timotea, mladého muže, který měl dobrou pověst mezi bratry v Lystře a Ikoniu. (Sk 16:1–5; 2Ti 3:10, 11)

Ikonion leželo na hranici mezi Frýgií a Lykaonií. To možná vysvětluje, proč ho někteří starověcí pisatelé, například Strabón a Cicero, řadí do Lykaonie, kdežto Xenofón ho nazývá posledním městem Frýgie. Ze zeměpisného hlediska patřilo Ikonion do Lykaonie, ale jak ukazují archeologické objevy, svou kulturou a jazykem to bylo město frýžské. Nápisy, které byly na tomto místě nalezeny v roce 1910, ukazují, že dvě stě let po Pavlově době se zde mluvilo frýžsky. Bylo tedy na místě, že pisatel Skutků nezařadil Ikonion do Lykaonie, kde se mluvilo ‚lykaonským jazykem‘. (Sk 14:6, 11)