JERACHMEEL

[kéž Bůh projeví milosrdenství; Bůh projevil milosrdenství].

1. Prvorozený syn Judova vnuka Checrona. Jerachmeelův bratr Ram (podle všeho totožný s Arnim) byl článkem v rodové linii králů a Mesiáše. Biblická zpráva obsahuje obsáhlý rodokmen Jerachmeelových potomků, z nichž někteří obývali již. část Judy. (1Pa 2:4, 5, 9–15, 25–42; 1Sa 27:10; Lk 3:33)

2. Syn či potomek Kiše, Levity z rodu Merariho. (1Pa 24:26, 29; 23:21)

3. Jeden ze tří mužů, které král Jehojakim v pátém roce své vlády poslal, aby zajali Jeremjáše a Baruka. Vrátili se však s prázdnou, protože Jehova své věrné služebníky držel skryté. (Jer 36:9, 26)

Jehojakimovu nástupci, kterým byl jeho zřejmě prvorozený syn Jehojakin, bylo v pátém roce vlády jeho otce teprve 12 let, a proto další Jehojakimovi synové, pravděpodobně ještě mladší, byli příliš mladí na to, aby je král mohl poslat s takovým úkolem, jaký dostal Jerachmeel. (2Kr 23:36; 24:6, 8) To, že byl Jerachmeel nazván ‚syn králův‘, by tedy mohlo znamenat, že sice nebyl královým potomkem, ale byl členem královy domácnosti nebo úředníkem z královského rodu.

Zajímavý je nález otisku pečeti, který prý pochází ze sedmého století př. n. l. a zní: „Patřící Jerachmeelovi, královu synovi.“ (Israel Exploration Journal, Jeruzalém, 1978, sv. 28, s. 53)