JOTAM
[Jehova je dokonalý; nebo „kéž Jehova dokončí“].
1. Potomek Judy označený jako ‚syn‘ Jahdaie. (1Pa 2:47)
2. Nejmladší syn soudce Gideona (Jerubbaala), který bydlel v Ofře. (Sd 8:35; 9:5) Když Gideon zemřel, jeho syn Abimelek, syn otrokyně, zabil všechny ostatní Gideonovy syny, své nevlastní bratry — totiž všechny až na Jotama, který se schoval. Když potom majitelé půdy v Šechemu udělali Abimeleka svým králem, postavil se Jotam na vrcholek hory Gerizim a pronesl znázornění o stromech, čímž vyslovil prorocké prokletí nad majiteli půdy v Šekemu a nad Abimelekem. Nato Jotam utekl a usídlil se v Beeru. (Sd 9:6–21, 57)
3. Syn judského krále Uzzijáše (Azarjáše) a Jeruši, dcery Cadoka. (2Kr 15:32, 33; 1Pa 3:12; 2Pa 27:1; Mt 1:9) Potom, co byl Uzzijáš postižen malomocenstvím, protože se rozzlobil na kněze, když ho napomínali, že nezákonně vešel do chrámu a že se pokusil pálit kadidlo, začal se Jotam starat o královské záležitosti místo svého otce. Ale zdá se, že 25letý Jotam nezačal své šestnáctileté panování (777–762 př. n. l.) dříve, než Uzzijáš zemřel. (2Kr 15:5, 7, 32; 2Pa 26:18–21, 23; 27:8)
Pečetní prsten, na němž je Jotamovo jméno
Izajáš, Ozeáš a Micheáš sloužili jako proroci za dnů Jotama. (Iz 1:1; Oz 1:1; Mi 1:1) Přestože jeho poddaní ještě byli zapojeni do nesprávného uctívání na výšinách, Jotam sám dělal to, co bylo správné v Jehovových očích. (2Kr 15:35; 2Pa 27:2, 6)
Během Jotamovy vlády se udělalo mnoho stavebních prací. Postavil horní bránu chrámu a významné stavby na zdi Ofelu a vybudoval také města v hornaté oblasti Judy, stejně jako opevněná místa a věže v lesnaté krajině. (2Pa 27:3–7)
Ale Jotam se během své vlády netěšil z míru. Bojoval s Ammonity a nakonec nad nimi zvítězil. A tak mu Ammonité tři roky dávali jako roční tribut sto stříbrných talentů (660 600 dolarů) a 10 000 měr kor (2 200 m3) jak pšenice, tak ječmene. (2Pa 27:5) V průběhu Jotamova kralování začal také vojenský útlak Judy od syrského krále Recina a izraelského krále Pekacha. (2Kr 15:37)
Když zemřel, byl Jotam pohřben ve Městě Davidově. Na trůn krále Judy nastoupil jeho syn Achaz, kterému v době, kdy Jotam začal vládnout, byly asi čtyři roky. (2Pa 27:7–28:1)
Jotam vládl jen šestnáct let, a tak se odkazem na ‚dvacátý rok Jotama‘ ve 2. Královské 15:30 zjevně rozumí 20. rok po jeho ustanovení za krále, což je čtvrtý rok vlády Achaza. Pisatel zprávy v knihách Královských se možná rozhodl, že v této fázi nepředstaví Jotamova následníka Achaza, protože chtěl ještě doplnit některé detaily o Jotamově vládě.