MŘÍŽ, MŘÍŽOVÍ

Konstrukční prvek, který je tvořen z překřížených pásů dřeva čili latí uspořádaných do sítě a který je používán obvykle k zakrytí okna. Okenní mříže jsou na Středním východě běžné už po staletí. Pomocí nich se v domech udržuje chlad, protože brání tomu, že by dovnitř pronikly přímé sluneční paprsky; zároveň však umožňují větrání. Okenní mříže také přispívají k vylepšení celkového vzhledu staveb. V biblických dobách měly některé domy okna v přízemí a ta vedla do vnitřního dvora. Jiná okna, ta, která vedla do ulice, byla obvykle umístěna někde vysoko v domovní zdi nebo v nástřešní místnosti a byla opatřena mříží.

Člověk, který byl v domě, se mohl zamřížovaným oknem dívat ven a vidět, co se děje na ulici, ale jeho samotného nebylo zvenku vůbec vidět. V písni Debory a Baraka je o matce zabitého Sisery řečeno, že se marně dívá z okna a „za mřížovím“ vyhlíží svého syna. (Sd 5:1, 28) Pozorovatel mohl okenními mřížemi shlížet dolů a vidět „mladého muže, jemuž se nedostávalo srdce“ a jenž se setkal s prostitutkou. (Př 7:6–13) Také v Šalomounově písni (2:9) se mluví o mřížoví: „Upřeně hledí okny, nahlíží mřížovím.“

Je zřejmé, že některé okenní mříže byly zavěšeny tak, aby se daly otevírat a zavírat. Možná že takové mříže byly v okně Danielovy nástřešní místnosti, protože kdokoli mohl vidět, jak se Daniel třikrát denně modlí k Jehovovi. (Da 6:10)